Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 20. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 20. lekce

20. pokračování korespondenčního kurzu - verše 3.1-7
Disciplína činů - Karmajóga
Druhá kapitola byla shrnutím Kršnova učení. V dalších kapitolách se bude věnovat jednotlivým částem nauky podrobněji. Jako první představí disciplínu činů. Tato nauka je dopodrobna rozpracována snad pouze v indické učenosti. Ostatní náboženství nahlíží Boha odděleně od světa, dlícího v nebi v jakési vzdálené vznešenosti. Indové jsou schopni vidět božskou vznešenost ve všech běžných činnostech a věcech. Bůh není nic vzdáleného. Naopak. Bůh je vždy v každé bytosti přítomen, v každé činnosti, v každém zisku. Oproti očekávání tento přístup Boha nedegraduje na nízkou úroveň, ale umožňuje každému spočinout v božské blaženosti i jen poctivým konáním svých povinností.
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 3.1.

ardžuna uváča
džjájasí četkarmanaste matá buddhir džanárdana
tatkim karmani ghore mám nijodžajasi kešava


Ardžuna uvádí :
Je-li lepší rozum než čin, soudíš-li tak Džánardano,
tak proč k činu děsivému mne pobízíš, Ó Kéšavo?
Ardžuna pravil:
Překonává-li rozum činy, dle Tvého názoru, Ó Pane lidí, proč k činu tak hroznému mne pobízíš, Ó Hubiteli Kéšavův?
ardžunaArdžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváčapravil
džjájasíbýt lepší; překonat
četpokud; jestli
karmanahčiny; činnost
teTobě; tito
matásoudit; mít názor
buddhihmoudrost; rozum
džanárdanaKršna - lidmi vzývaný; ničitel, vládce lidí
tatto
kimk čemu; proč;co
karmaničiny; činnost
ghorestrašný; hrozný
mámmne
nijodžajasinaléhat; pobízet
kešavaKršna - Ničitel démona Kéši; Kršna - ka (Brahma) + iša (Rudra) + váti (dávat sílu)
Verš : 3.2.

vjámišreneva vákjena buddhim mohajasíva me
tadekam vada niščitja jena šrejo'hamápnujám


Dvojsmyslná jakoby jsou slova můj rozum matoucí.
To jedno řekni mi jasně, čím dokonalost dosáhnu.
Tvá slova se mi zdají dvojsmyslná a matou můj rozum. Pověz mi jednoznačně a jasně to, čím dokonalosti dosáhnu.
Ve verši 2.49. povyšuje Kršna moudrost nad činy. Ardžuna v tomto verši hledá útěchu, možnost vyhnout se svému poslání. Přehlíží však, že tento verš byl součástí nauky o nutnosti vykonat své povinnosti. Kršna mu v této kapitole znovu detailně připomene tuto nauku.
vjámišrenadvojsmyslný; rozporný
ivajakoby
vákjenaslova
buddhimmoudrost; rozum
mohajasimást; poplést
ivajakoby
memůj; mi
tatto
ekamjediný
vadaříci
niščitjas jistotou; pevně
jenaskrze; pomocí
šrejahdokonalost; nejlepší
ahamJá, jsem
ápnujámzískat
Verš : 3.3.

šrí bhagaván uváča
loke'smindvividhá ništhá purá proktá majánagha
gňánajogena sámkhjánám karmajogena joginám


Šrí Bhagaván uvádí :
Svět tento zná dvojí snahu, Mnou již sdělenou Anagho,
jógu poznání klidnému a jógu činů činnému.
Blahoslavený Pán pravil:
Na tomto světě jsou dvě různé cesty vytrvalosti, o nichž jsem dříve mluvil, Bezúhonný. Pro člověka hloubavého je cesta poznání a pro člověka činného je cesta konání činů.
Zdánlivě jsou dvě různé cesty. Jak však bude řečeno dále, i člověk hloubavý musí konat činy a samozřejmě člověk činný konáním činů bez moudrosti získá pouze obtíže.
šrípožehnaný; blahoslavený
bhagavánKršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváčapravil
lokesvět
asminv této
dvidva
vidhápoznat; rozlišit
ništhávytrvalost; vytrvalá činnost
purádříve; předtím
proktáuvedeno; řečeno
majamnou
anaghaArdžuna - bezúhonný; neposkvrněný
gňánapoznání
jogenaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha
sámkhjánámčlověk uklidněný
karmačin; činnost
jogenaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha
joginámJogín - člověk činný
Verš : 3.4.

na karmanámanárambhánnaiškarmjam purušo'šnute
na ča samnjasanádeva siddhim samadhigaččhati


Od činů jen nečinností, svobodu bytost nepřijme,
ani světa zřeknutím se, úspěšně svůj klid nezíská.
Bytost se nemůže osvobodit od činů tak, že nebude konat činnosti a nezíská úspěšně soustředění mysli tím, že se pouze vzdá života ve světě.
Tato myšlenka je jedním ze základních poselství karmajógy a také Bhagavadgíty. Svobodu nelze získat nečinností a klid nelze získat útěkem od povinností. Každý má v tomto světě nějaké místo a na tom místě nějakou úlohu. Tělo vzniklo díky oceánu předchozích příčin a jeho zrod vyvolá oceán následků. Věčný duch, cíl snažení, je stále stejný po celý život bytosti a může být odhalen kdykoli a kdekoli. Naše povinnosti však musíme vykonat my na svém místě. Pouť na posvátné místo je velice prospěšná, ale návrat musí vždy vést opět zpátky, k plnění povinností.
naAni; ne-
karmanámčiny
anárambhánnečinnost
naiškarmjamosvobození od činů
purušobytost
ašnutezískat
naAni; ne-
čaa; také
samnjasanádvzdání se
evajistě; zajisté; samozřejmě
siddhimnaplnění; úspěch
samadhiSamadhi - dosažení soustředění mysli
gaččhatizískat
Verš : 3.5.

na hi kaščitkšanamapi džátu tišthatjakarmakrt
kárjate hjavašah karma sarvah prakrtidžairgunaih


Nikdo, nikdy ani chvilku, bez činnosti být nemůže,
přinucen všechno vykoná, podle jakostí přírody.
Jistě nikdo, nikdy, ani na okamžik, nesetrvává bez činnosti a je nucen konat všechny činnosti podle kvality přirozenosti jeho zrodu.
Aktivita odlišuje život od neživé přírody. Hmotu oživuje duch, bez ducha je hmota mrtvá. Ačkoli tento duch dává hmotě život, přesto duch není tím, kdo koná nebo k čínům vybízí. Duch dává možnost života, činnosti však vycházejí z přírody a z jejích kvalit. Tělo, jeho druh a kvalita je dána nekonečým oceánem předchozích příčin, aktivit předků těla a jejich okolí. A tyto předchozí události vymezují většinu aktivit současných a vytvářejí oceán příčin pro aktivity budoucí.
naAni; ne-
hijistě; také
kaščitněkdo
kšanamchvilka; okamžik
apiv; i; zahrnovat
džátukdykoli; vždy
tišthatisetrvat; zůstat
akarmanečinnost
krtčinit
kárjatepovinnost; nutnost
hijistě; také
avašahpod nátlakem; nuceně
karmačin; činnost
sarvahvšechny
prakrtipříroda; přirozenost
džairzrod
gunaihkvality; tři kvality hmotné přírody
Verš : 3.6.

karmendrijáni samjamja ja áste manasá smaran
indrijárthánvimúdhátmá mithjáčárah sa učjate


Činnost smyslů ovládaje, kdo s myslí zaměstnanou dlí,
věcmi smyslů oklamaný, ten pokrytec je, praví se.
Kdo ústrojí svého těla ovládá, ale jeho mysl přemítá o smyslových vjemech, praví se, že má oklamanou mysl a přetvařuje se.
Člověk vykonává činy třemi způsoby: tělem, řečí a myslí. Pokud někdo ovládl své tělo a ovládá svou řeč, a přesto v jeho mysli zůstaly nečisté myšlenky, potom tento stále nevědomý člověk pouze předstírá navenek ostatním svou dokonalost a nadřazenost.
karmačin; činnost
indrijánismysly
samjamjaovládat
jahkdo
ástebýt ve stavu; zůstat
manasámysl
smaranpřemítat o; myslet na
indrijasmyslové
arthánvěc
vimúdhaklamný
átmápravé Já; mysl
mithjáfalešný; marné
áčárahzpůsoby; chování; správné chování
sahon; ten; tak
učjateříkat; nazývat
Verš : 3.7.

jastvindrijáni manasá nijamjárabhate'rdžuna
karmendrijaih karmajogamasaktah sa višišjate


Kdo ale smysly ovládá i mysl, koná Ardžuno,
činy smyslů jógou činů, nespoután je a vyniká.
Kdo však smysly a mysl ovládl, kdo setrvává, Ardžuno, v činnosti smyslů pomocí disciplíny činů a je nepřipoutaný, ten je nejlepší žák.
Skutečná moudrost spočívá v přijetí okolního světa, nalezení svého místa a konáním povinností z něj vyplývajících. K tomu je potřeba víra, pevnost, sebevláda a vnitřní klid. Jen takový člověk, který ví co má dělat, je opravdu svobodný. Jeho tělo je zapojeno skrze konání povinností, ale jeho duch je pevný a klidný, což znamená opravdu svobodný.
jahkdo
tuale; však
indrijánismysly
manasámysl
nijamjaovládnout; zkrotit
árabhatesetrvávat
ardžunaArdžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
karmačin; činnost
indrijaihorgány; smysly
karmačin; činnost
jogamjógu; jóga
asaktahnepřipoutaný
sahon; ten; tak
višišjatenejlepší
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 30.6.2011, zobrazeno : 1723

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator