Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 26. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 26. lekce

26. pokračování korespondenčního kurzu - verše 3.38-43
Výzva k překonání svého nepřítele, tužeb a dosažení dokonalosti
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 3.38.

dhúmenávrijate vahnirjathá''daršo malena ča
jatholbenávrto garbhastathá tenedamávrtam


Jako kouř zahalí oheň a tak jako prach zrcadlo,
lůno jak kryje zárodek, tak on také To obklopí.
Jako kouř zahalí oheň a zrcadlo pokryje prach, jako lůno obklopuje zárodek, tak oni zahalí To.
Touhy ovlivňují všechny pocity, všechno vnímání a tak i celý život běžného člověka. Není to na první pohled vidět, je to přirozenost nevědomé mysli a jen málokdo si to může sám uvědomit.
dhúmenakouř
ávrijatehalit
vahniroheň
jathájako; jak
ádaršozrcadlo
malenaprach
čaa; také
jathajako
ulbenalůno
ávrtoobklopit; halit
garbhaszárodek
tathátaké; dále
tenatento
idamtyto; toto
ávrtamskrývá; halí
Verš : 3.39.

ávrtam gňánametena gňánino nitjavairiná
kámarúpena kaunteja dušpúrenánalena ča


Takto pokoří poznání, moudrosti věčný nepřítel,
v podobě touhy, Kauntéjo, a ohně nenasytného.
Takto zakryje poznání věčný nepřítel moudrosti, který má podobu touhy, Synu Kuntí, a nenasytitelného ohně.
Když mysl neustále touží, potom je základní pocit věčného štěstí překryt emocemi. Ten věčně šťastný stav je v bytosti pořád, jen je překryt neklidem a neustálým shonem v mysli. Věčné štěstí nelze získat, protože ho máme v každém okamžiku. Stačí zastavit svou mysl, zkrotit její obrazotvornost. Až odmítnete všechny touhy a rozpustíte závislosti, potom se stav vnitřního štěstí naplno projeví.
ávrtamskrývá; halí
gňánampoznání
etenatěchto; tímto
gňáninomoudrý
nitjavěčné
vairinánepřítel
kámatouha
rúpenaforma
kauntejaArdžuna - syn Kuntí
dušpúrenanenasytitelný
analenaoheň
čaa; také
Verš : 3.40.

indrijáni mano buddhirasjádhišthánamučjate
etairvimohajatješa gňánamávrtja dehinam


Smysly i mysl i rozum jsou jeho sídlem, říká se.
Skrze ně tak on podvádí, poznání halí vtěleným.
Praví se, že jeho sídlem jsou smysly, mysl, rozum. Skrze ně on mate a obklopuje poznání vtěleného.
Touhy jako nepřítel člověka prorůstají celou jeho osobností, celým jeho životem od úplného počátku. Nejlepší způsob je odmítnout vše, co jste za celý život udělali a snažit se vrátit na začátek, do raného dětství, kdy touhy neměly svoje hluboké kořeny. V tomto stavu počkat, až se projeví stav vnitřního štěstí a na tomto prožitku znovu, zcela od základu vystavět svou osobnost.
To je jediná, rychlá a zaručená cesta ke svobodě. Nelze opravit něco, co nemá poctivý základ. Ať bude na špatných základech vystavěno cokoli, vždy se to musí časem zhroutit.
indrijánismysly
manahmysl
buddhihmoudrost; rozum
asjatéto; tohoto
adhišthánamsídlo; místo
učjateříkat; nazývat
etaihtito
vimohajatiklame
ešatento
gňánampoznání
ávrtjahalit; obklopit
dehinamvtělený
Verš : 3.41.

tasmáttvamindrijánjádau nijamja bharataršabha
pápmánam pradžahi hjenam gňánavigňánanášanam


Proto své smysly nejprve ovládni, Bharataršabho,
pak hříchu vzdej se tohoto, znání přijetí záhuby.
Proto nejprve ovládni své smysly, Býku mezi Bharaty, a vzdej tohoto se tohoto zla, ničitele poznání a jeho uvědomění.
Postup ovládnutí smyslů je popsáno v dalším verši. Ovládnutím mysli tak, aby ji nerozrušil žádný smyslový vjem, je první krok. Druhý je vzdání se nepřátelských tužeb.
Toto je praktický návod, nikoli nějaká filozofie. Postupujete asi takto. Díváte se na věc, která zcela jistě ovlivní vaši mysl, něco moc krásného nebo něco moc nepříjemného a sledujete, co se ve vaší mysl děje. Hledáte příčinu, proč se vaše mysl upíná k tomuto předmětu a hledáte způsob, jak toto pouto rozpustit. Tento postup opakujete znovu a znovu, až pochopíte princip, jak to v mysli funguje. Až uspějete, tak pokračujete s další touhou nebo nenávistí a využíváte zkušeností z prvního příkladu. Najednou objevíte něco, co jste v podstatě vůbec netušili. Můžete ovládat svou mysl, a tak můžete postupně být sami sebou.
tasmátproto
tvamtě; tebe; ty
indrijánismysly
ádaunejprve; na začátku
nijamjaovládnout; zkrotit
bharataršabhaArdžuna - Býk mezi Bharatovci; nejlepší z nich
pápmánamzdroj hříchů; zla
pradžahihivzdej se
enamtoto
gňánapoznání
vigňánauvědomění; realizace
nášanamničitel
Verš : 3.42.

indrijáni paránjáhurindrijebhjah param manah
manasastu pará buddhirjo buddheh paratastu sah


Smysly jsou mocné, praví se, nad smysly mysl spočívá,
rozum však mysl překoná, ale nad rozumem dlí On.
Praví se, že smysly jsou vznešené. Smyslům je nadřazená mysl, ale mysli je nadřazený rozum. Rozumu je však nadřazen On.
Smysly, neboli vjemy okolních předmětů, které získává mysl ze smyslových orgánů, jsou první úroveň zpracování mysli, kterou můžete ovlivnit.
Druhá úroveň je samotná mysl, což je v podstatě aktuální stav všech pocitů. Rozum je souhrn všech dostupných moudrých pravidel, kterými se můžete řídit při práci se svou myslí. A On, který je možností a konečným cílem, je mocnější než všechna pravidla. Bez poctivého použití všech možných postupů a pravidel však nikdy nedospěje vaše mysl do stavu, aby se On mohl projevit ve své úplnosti a uchvátit vše, rozum i mysl svou úžasnou blažeností.
Bhagaván Šrí Ramana Maharši popsal tento stav tak, že až vaše cvičení, vaše snaha bude tak dobrá, že zapomenete na to že se snažíte, tehdy vás uchvátí něco mnohem mocnějšího a vy dostanete první prožitek skutečného Já.
indrijánismysly
paránivyšší
áhuhpraví se
indrijebhjahsmyslům
paramnejvyšší; dávné; věčné
manahmysl
manasasmysl
tuale; však
paránejvyšší
buddhihmoudrost; rozum
jahkdo
buddhehrozumu
paratasnadřazený; vyšší
tuale; však
sahon; ten; tak
Verš : 3.43.

evam buddheh param buddhvá samstabhjátmánamátmaná
džahi šatrum mahábáho kámarúpam durásadam


Když rozumu mocnější znáš, spočiň svým Já jen ve svém Já,
zabij soka, Mahábáho, ve tvaru touhy nezkrotné.
Uvědoměním si Toho, co je výše než rozum, pevným setrváním myslí ve svém pravém Já, znič nepřítele ve formě touhy, kterého je těžko přemoci.
Na konci kapitoly o moudrém vykonávání činností se dostáváme v podstatě na konec duchovní cesty a k osvobození. Poctivé vykonávání povinností je úžasným nástrojem v boji proti touhám a hněvu. Když každý den poctivě děláte to co dělat máte, tak pěstujete ty nejzákladnější a nejdůležitější ctnosti, které jsou pro osvobození a také i pro spokojený život nezbytné. Jsou to skromnost, oddanost, láska k Bohu a radost, spolehlivost, poctivost, odvaha a jistě najdete i další.
Vaše povinnosti jsou na jedné straně závazkem, ale na druhou stranu i způsobem tréninku v pěstování ctností. Každá činnost přináší obtíže, čím je vyšší postavení člověka ve společnosti, tím jsou obtíže větší a potřebné znalosti jejich překonání obsáhlejší. Proto nechtějte nic, co vám nebylo dáno osudem. Buďte spokojení s tím, co máte, spokojení tím, že dobře plníte úkoly které vám osud chystá a tím, že obtíže, které přicházejí umíte snadno překonávat.
Samo poctivé plnění povinností je dostatečnou podmínkou dosažení osvobození v hodině smrti. Kdo nesplní své povinnosti, ten nemůže dosáhnout svobody a žádná jiná jóga mu nepomůže.
evamtak
buddhehrozumu
paramnejvyšší; dávné; věčné
buddhvávědět
samstabhjazcela založ
átmánammysl; pravé Já
átmanápravé Já; v pravém Já
džahizabij; znič
šatrumnepřítel
mahábáhoArdžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna)
kámatouha
rúpampodoba; forma
durásadamtěžko přemoci
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 12.7.2011, zobrazeno : 1717

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator