Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 30. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 30. lekce

30. pokračování korespondenčního kurzu - verše 4.18-23
Vlastnosti ctnostného mudrce
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 4.18.

karmanjakarma jah pašjedakarmani ča karma jah
sa buddhimán manušješu sa juktah krtsnakarmakrt


Činy kdo zří v nečinnosti a nečinnost zří v činnosti,
mudrcem je mezi lidmi, je činy zcela zapojen.
Kdo vidí činy v nečinnosti a nečinnost v činnosti, ten je zcela zapojen konáním činů a je mudrcem mezi lidmi.
Zdánlivě paradoxní verše popisují rozdílná hlediska mudrce a běžného člověka. Běžný člověk se považuje za tělo, které vykonává činy. Mudrc nazírá vše jen jako představu mysli, která vychází z nejvyšší podstaty věčného Já. Toto Já je svědkem všech obrazů mysli, která zobrazuje dění ve světě. Činnost nebo nečinnost jsou jen různé myšlenky, různé typy obrazů, které duch vidí skrze mysl.
Ačkoli je Já zdrojem všeho, přesto je stále věčné a neměnné. Jelikož se nemění, tak zcela logicky nemůže nic konat. Kdo vidí tuto nečinnost věčného Já uprostřed všech činností, je v pravdě svobodný mudrc.
Kdo vidí, že veškeré světské činnosti a jejich plody jsou pomíjivé, také vidí, že takové činnosti většinou nebojují s nevědomostí a tudíž nepřinášejí žádný zvláštní zisk pro ducha uvězněného v těle. Pouze snaha o klid mysli může přinést trvalé plody a taková zdánlivá nečinnost je ve skutečnosti ta nejlepší a nejdokonalejší aktivita.
karmaničiny; činnost
akarmanečinnost
jahkdo
pašjedvidět
akarmaninečinnost
čaa; také
karmačin; činnost
jahkdo
sahon; ten; tak
buddhimánmoudrý
manušješumezi lidmi
sahon; ten; tak
juktahzapojit; zapřáhnout
krtsnacelý
karmačin; činnost
krtčinit
Verš : 4.19.

jasja sarve samárambháh kámasankalpavardžitáh
gňánágnidagdhakarmánam tamáhuh panditam budháh


Jeho všechno podnikání touhy, účasti, prosté je,
oheň vědy strávil činy, mudrcem zvou ho učenci.
Učenci říkají moudrý tomu, jehož všechno konání je nezatížené touhou a účastí a jehož činy shořely v ohni poznání.
Úspěšný mudrc rozpustil všechna pouta, všechny vazby ke světu, který duch vnímá myslí skrze smyslová vnímání. Jeho činnost vychází z vlastního rozhodnutí a není zatížena žádnou touhou.
Takový mudrc nemá důvod konat činy, stejně tak nemá důvod je nekonat, jak praví verš 3.18. Všechna jeho pouta shořela v procesu poznávání a tak jeho činy nejsou zatíženy žádnou nesvobodou.
jasjaon; ten
sarvevšichni
samárambháhpodnikání; konání
kámatouha
sankalpazáměr; chtění
vardžitáhzbavený; prostý
gňánapoznání
agnioheň
dagdhashořet
karmánamčiny; činnosti
tamk němu; tomu
áhuhpraví se
panditammoudří; učení
budháhmoudrý
Verš : 4.20.

tjaktvá karmaphalásangam nitjatrpto nirášrajah
karmanjabhipravrtto'pi naiva kiňčitkaroti sah


Vzdal se vazeb k plodům činů, věčně plný, nezávislý,
činy plně zaměstnaný, jistě vůbec nic nekoná.
Kdo se vzdal pout k plodům svých činů, kdo je věčně spokojen a není závislý, ten nekoná vůbec nic i když je v činnosti plně pohroužen.
Výsledek činnosti není důležitý, důležitější je sama činnost. Mudrc vykonává své činy protože je to jeho povinnost.
Cesta karmajógy, tak byla vysvětlena v třetí kapitole, je přirozeností skutečného mudrce. Výsledek činnosti nemá žádný vliv na stav mysli mudrce. Ať je výsledek očekávaný nebo neočekávaný, chválený nebo haněný, přesto mudrc stále dlí ve věčné spokojenosti svého pravého Já, odkud vše sleduje jako hru mysli.
tjaktvázříkat se; riskovat
karmačin; činnost
phalaplody; zisky
ásangampřipoutanost
nitjavěčné
trptonaplněn; spokojen
nirášrajahzávislý na ničem
karmaničiny; činnost
abhipravrttoplně zaměstnán
apiv; i; zahrnovat
naAni; ne-
evajistě; zajisté; samozřejmě
kiňčitcokoli
karotikoná
sahon; ten; tak
Verš : 4.21.

nirášírjatačittátmá tjaktasarvaparigrahah
šáríram kevalam karma kurvannápnoti kilbišam


Bez touhy vládne mysli své, vzdal se všeho ulpívání,
pouze pro tělo konáním činností viny nezíská.
Kdo bez touhy ovládá sebe i své myšlení, kdo se vzdal všech pout k majetku a koná činnosti pouze pro udržení těla, ten jedná tak, aby nezískal poskvrnění.
Mudrc nechce změnit svět. Jeho činnosti jsou založeny na povinnostech, které takový člověk má. To znamená povinnost ducha k tělu a tohoto těla k rodině a společnosti. Vykonávání povinností nikdy nezatěžuje ducha žádným hříchem nebo nepříznivou karmou. Ba naopak. Pouhé pravidelné každodenní plnění povinností vede nakonec k vysvobození.
nirášírbez touhy
jataovládnout
čittainteligence; vědění
átmápravé Já; mysl
tjaktazříkat se; obětovat
sarvavšichni; vše
parigrahahpocit vlastnictví; majetek
šáríramtělo
kevalampouze
karmačin; činnost
kurvanjednat
naAni; ne-
ápnotizískat
kilbišamhřích; vina
Verš : 4.22.

jadrččhálábhasantušto dvandvátíto vimatsarah
samah siddhávasiddhau ča krtvápi na nibadhjate


S tím co přijde spokojený, nad dvojností, beze zloby,
Týž v úspěchu, neúspěchu, není vázán i když koná.
Kdo je spokojený se ziskem, který přichází přirozeně, kdo překonal dvojnost, nezná zlobu, stejný v úspěchu i neúspěchu, ten není poután, i když koná,.
Zde máme podrobněji popsány situace, kdy si svobodná mysl uchovává svou věčnou spokojenost, i když podobné vjemy jsou běžnými lidmi vnímány velice emotivně. Takový stav je založen na sebeovládnutí tak silném, že existují pouze ctnosti jako skromnost, rozlišování, odpoutanost a mírnost.
jadrččhábez hledání; bez snahy; bez úsilí
lábhazísk; dosažení
santuštahspokojený
dvandvadvojnost
atítopřekonat
vimatsarahbez nepřátelství
samahstejný; vyrovnaný
siddhávúspěch
asiddhauneúspěch
čaa; také
krtvadělat; způsobit; úděl
apiv; i; zahrnovat
naAni; ne-
nibadhjatebýt poután
Verš : 4.23.

gatasangasja muktasja gňánávasthitačetasah
jagňájáčaratah karma samagram pravilíjate


Pout zbavený a svobodný, pevně dlí srdcem v poznání,
činy provádí jak oběť a tak je zcela rozpustí.
Ten, jehož pouta odešla, svobodný, s myslí založenou v poznání, ten koná činy jako oběť a tak je zcela rozpustí.
Vykonávání činností jako oběti vznešenému ideálu je nejmoudřejší způsob prožívání života. Všechny obtíže, které taková bytost překonává svou aktivitou, jsou brány jako dar od Boha, který pomáhá nesvobodnému duchu pěstovat vznešené ctnosti. Až se tyto ctnosti stanou přirozeností takové bytosti, tehdy je tato bytost připravena získat božskou milost a nahlédnout na vše z hlediska věčného Já.
Pouze neukojitelná touha je zdrojem všech problémů každé bytosti a tak i celého světa. Touhy nikdy nekončí, když je jedna naplněna, okamžitě se objevují další a nutí nesvobodnou bytost k neustálé činnosti. Rozlišení touhy a povinnosti je tak jedna z nejpotřebnějších znalostí každého člověka.
gataodešli
sangasjavázanost
muktasjaosvobozený
gňánapoznání
avasthitaseřazení; rozmístění
četasahsrdce; přeneseně mysl
jagňájaoběti; ve smyslu k Bohu, Višnuovi
áčaratahchování; jednání
karmačin; činnost
samagramspolečně; dohromady (sam - spolu, agra - následek)
pravilíjateúplně odstranit (od základu)
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 26.7.2011, zobrazeno : 1697

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator