Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 31. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 31. lekce

31. pokračování korespondenčního kurzu - verše 4.24-30
Popis obětí jako metod výcviku mysli
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 4.24.

brahmárpanam brahmahavirbrahmágnau brahmaná hutam
brahmaiva tena gantavjam brahmakarmasamádhiná


Brahma dává Brahma máslo, oheň Brahma Brahma přijme,
Brahma jistě dosáhne ten, kdo v Brahma činy uklidní.
Brahma obětuje máslo Brahma, v ohni Brahma je Brahma obětován. Brahma jistě dosáhne ten, kdo v Brahma činy soustředí.
Vše je jedno jediné. Pokud někdo obětuje máslo prostřednictvím ohně, což je jedna z nejstarších a nejdůležitějších obětí v hinduistické tradici, ve skutečnosti věčné Brahma v obětníkovi obětuje Brahma v másle do Brahma v ohni.
Jelikož vše je v pravé skutečnosti pouze věčné Brahma, potom ten, kdo všechny své činy věnuje Brahma, se svojí vůlí a snahou stane připraveným být tímto věčným principem.
brahmaBrahma; Védy
arpanamoběť; zasvěcení
brahmaBrahma; Védy
havirmáslo; obětina
brahmaBrahma; Védy
agnauoheň, příjemce oběti
brahmanáBrahma; Védy
hutamobětování (akt lití obětiny)
brahmaBrahma; Védy
evajistě; zajisté; samozřejmě
tenatento
gantavjamdojít; dosáhnout
brahmaBrahma; Védy
karmačin; činnost
samádhináSamadhi - soustředění a uklidnění mysli
Verš : 4.25.

daivamevápare jagňam joginah parjupásate
brahmágnávapare jagňam jagňenaivopadžuhvati


Bohy jistě ti jogíni obětí vždy uctívají,
do Brahma ohně zas jiní oběť oběti dávají.
Jedni jogíni vždy pevně uctívají Bohy obětmi, do ohně Brahma jiní přinášejí oběť oběti samotné.
Uctívání má mnoho podob. Na začátku je nutno přijmout vznešený princip a jemu pomocí oběti odevzdávat vše, co prožíváme. Až se soužití s Bohem stane přirozeností člověka, je nutno postoupit dále a obětovat samo uctívání.
Důvod je jednoduchý, je nutno rozpustit rozdíl mezi uctívaným a uctívajícím, tato dualita stále udržuje ducha v neznalosti sama sebe.
daivamBůh; bohové Indra, Agni atd.
evajistě; zajisté; samozřejmě
aparejiní; ostatní
jagňamoběť
joginahjogín
parizcela; vždy
upásateuctívat
brahmaBrahma; Védy
agnávoheň, příjemce oběti
aparejiní; ostatní
jagňamoběť
jagňenaoběti
evajistě; zajisté; samozřejmě
upadžuhvatiobětovat; přinášet
Verš : 4.26.

šrotrádíníndrijánjanje samjamágnišu džuhvati
šabdádínvišajánanja indrijágnišu džuhvati


Zdroj sluchu a smyslů jiní ohni sebevlády nosí,
zdroj zvuků, předmětů další do ohně smyslů přinesou.
Další do ohně sebeovládání nosí ústrojí sluchu a dalších smyslů, jiní zdroj zvuků a ostatních vjemů přinesou do ohně smyslů.
Na duchovní cestě je nutno poznat mnoho věcí, mezi ně patří fungování mysli a smyslů. V tomto verši je zdůrazněna nutnost poznat jak mysl vnímá zvuky a další smyslové vjemy a jak je zpracovává. K tomu je nutno se uklidnit, a pomocí meditace a rozjímání sledovat, poznávat a postupně ovládnout neklidnou a neustále vyrušující mysl a teprve potom je možno se věnovat zkoumání smyslového vnímání. K tomu je potřeba v meditaci nejprve otevřít oči, později zkusit meditovat na hlučnějších místech a nakonec budete schopni soustředění kdykoli, i uprostřed svých činností nebo davů lidí.
šrotrasluch; slyšení
ádínizačátek; zdroj
indrijánismysly
anjeostatní
samjamaovládání; sebeovládání (dháraná - koncentrace, dhjána - meditace, sámadhi - spočinutí)
agnišuoheň
džuhvatinosit
šabdazvuk
ádínpočínaje; zdroj; počátek
višajánpředměty
anjajiní; ostatní
indrijasmyslové
agnišuoheň
džuhvatinosit
Verš : 4.27.

sarváníndrijakarmáni pránakarmáni čápare
átmasamjamajogágnau džuhvati gňánadípite


Také všechny činy smyslů, činy životních sil jiní,
ohni jógy sebevlády zářící poznáním nosí.
Jiní nosí všechny činnosti svých smyslů a konání životních potřeb do ohně disciplíny sebeovládání, jehož záře je poznání.
Dalším druhem snahy je rozpoznávání, že všechny činnosti se odehrávají pouze v představě vytvořené v mysli bytosti. Ačkoli se v okolí odehrává mnoho různých událostí, do kterých je mnohdy zapojeno i tělo bytosti, přesto věčný duch je pouze svědkem této činnosti, příčinou jsou předchozí události a dějištěm příroda jejíž součástí je tělo. Samotný děj a jeho vnímání je určeno kvalitami, které má duch bytosti.
Cestou tohoto poznání je opět meditace, klidné rozjímání nad minulými, a později i nad právě probíhajícími událostmi.
sarvánivšechny
indrijasmyslové
karmáničiny; činnost
pránaživotní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána)
karmáničiny; činnost
čaa; také
aparejiní; ostatní
átmapravé Já; mysl
samjamaovládání; sebeovládání (dháraná - koncentrace, dhjána - meditace, sámadhi - spočinutí)
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
agnauoheň, příjemce oběti
džuhvatinosit
gňánapoznání
dípiteosvícené
Verš : 4.28.

dravjajagňástapojagňá jogajagňástathápare
svádhjájagňánajagňášča jatajah samšitavratáh


Oběť věcí, oběť kázně, jiní také oběť jógy,
obět poznání učí se, pevně plní své přísahy.
Jiní také obětují majetek, obětují své odříkaní, obětují svou disciplínu, obětují poznání a učí se vytrvalým plněním svých závazků.
Věčný duch se musí osvobodit od všech pout, které ho poutají k myslí zobrazovanému světu. První krok je rozpustit pouto k majetku. Není však nutno se majetku vzdát, pouze si uvědomit tu skutečnost, že vám majetek nepatří, je to jen dar od Boha, kterou vám pomáhá na vaší životní cestě. Jakmile se Bůh rozhodne, že potřebujete zkušenost chudoby, tak o svůj majetek okamžitě přijdete.
Majetek, postavení ve společnosti, zkušenosti na duchovní cestě, množství odříkání a získané znalosti - to vše jsou potencionální pouta, která mohou posílit ego bytosti, posílit individuální výjimečnost a tak znemožnit věčnému duchu naplno se projevit. Proto je opět nutno nad těmito pouty v klidu meditace rozjímat, uvědomovat si je, poznávat jejich působení v mysli a tímto poznání je rozpouštět.
dravjavlastnictví; majetek
jagňáhoběti
tapahodříkání; pokání
jagňáoběť
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
jagňáhoběti
tathataké
aparejiní; ostatní
svádhjájastudium
gňánapoznání
jagňáhoběti
čaa; také
jatajahvytvalý
samšitapevný
vratáhslib; závazek
Verš : 4.29.

apáne džuhvati prána práne'pánam tathá'pare
pránápánagatí ruddhvá pránájámaparájanáh


Nádech vloží do výdechu, jiní zas výdech do vdechu
proud vdechů, výdechů drží, pranajámu ovládají.
Jiní zase přinesou nádech do výdechu, výdech do nádechu, proud nádechů a výdechů zastavují, aby ovládli dechové cvičení.
Pranajáma je výborná metoda k uklidnění běžící mysli. Zklidněním a zpomalením dechu se zklidní mysl. Můžete používat hluboké, pomalé a přerušované dýchání a krásně při sledujte, jak se mění stav vaší mysli.
Mysl, z počátku rozběhnutá a neovládnutelná se uklidňuje a poddává vaší vůli. Jistě to chce nějaký výcvik, ale tento výcvik není složitý a jeho výsledky jsou viditelné téměř okamžitě, tak neváhejte a začněte cvičit.
Šrí Ramana Maharši prosazoval velice jednoduchou formu pranajámy, která byla zároveň cvičením dotazovací metody. Tato metoda se dá použít v klidném sedu, ale i za chůze. Dýchání se rozdělí na čtyři části. První je hluboký výdech, při kterém se zároveň říká slovo Déham, což znamená tělo. Druhou částí je zádrž ve výdechu, kdy se říká (spíše potichu, v mysli) slovo Naham, což znamená nejsem. Třetí částí je hluboký nádech, kdy říkáte slovo Kóham, což znamená Kdo jsem? Poslední částí je zádrž nádechu, kdy opět v klidu mysli zní Sóham, neboli To jsem.
Rytmus je potřeba upravit podle možností těla. Není nutno tělo žádným způsobem dusit nebo předýchávat. Ovládání dechu je nástrojem k ovládnutí, zklidnění a zkrocení mysli, proto za ukazatel považujeme její narůstající klid a dá se říci spokojenost.
Pokud by vám čtyřdobý rytmus tohoto cvičení nevyhovoval, je možno zkusit cvičení na tři doby, kdy se vypouští zádrž výdechu a při výdechu se říká Naham, kdy tímto slovem Nejsem se myslí Nejsem tělo.
apánevdech; nádech; vstup vnějšího vzduchu do těla
džuhvatinosit
pránaživotní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána)
práneživotní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána)
apánamvdech; nádech; vstup vnějšího vzduchu do těla
tathátaké; dále
aparejiní; ostatní
pránaživotní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána)
apánavdech; nádech; vstup vnějšího vzduchu do těla
gatípohyb
ruddhvázastavení; přerušení
pránájámaPránajáma - jogínské cvičení ovládání dechu
parájanáhdosažení; ovládnutí
Verš : 4.30.

apare nijatáháráh pránánpránešu džuhvati
sarve'pjete jagňavido jagňakšapitakalmašáh


Jiní vždy potravy sílu životním silám dávají.
Všichni ti obětí znalci oběťmi pouta odstraní.
Jiní přinášejí životní sílu z ustálené potravy svým životním silám. Ti všichni jsou znalci obětí a oběťmi odstranili svá pouta.
Dalším způsobem osvobozování je omezování příjmu potravy a samozřejmě přijímání pouze potravy čisté, což znamená zejména bezmasé.
Jídlo je pro tělo každodenní nutností. Jíme proto abychom žili, ale samozřejmě nežijeme pro jídlo. Pro osvobození z tohoto pouta je potřeba přesvědčit mysl, aby nedovolila tělu přejídání a různé chuťové rozmary. K tomu je dobré připravovat si jednoduché vydatné a dostatečně bohaté jídlo a toto jídlo jíst každý den. Tělo tak bude dostatečně zásobené a také vztah mysli k jídlu se zklidní. Občasný půst také prospívá mysli i tělu, ale je nutno vždy brát v úvahu tělesný stav a půst upravit podle něj.
Opět připomínám, že důvod tohoto cvičení je výcvik mysli. Proto není žádný důvod tělo zbytečně trýznit a je nutno se věnovat myšlenkám a mysli samotné.
Všechny oběti uvedené v těchto sedmi verších jsou praktické návody na výcvik mysli, návody na sebepoznání, které mohou při správném použití přinést více klidu a spoustu nových poznatků o nás a naší mysli.
aparejiní; ostatní
nijatavždy; stále; stálý
áháráhjídlo; životní potřeby
pránánživotní síla
pránešuživotní síla
džuhvatinosit
sarvevšichni
apiv; i; zahrnovat
etetyto; ty
jagňaoběť
vidahznalí
jagňaoběť
kšapitaodstranit
kalmašáhhříchy; pouta
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 28.7.2011, zobrazeno : 1842

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator