Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 34. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 34. lekce

34. pokračování korespondenčního kurzu - verše 5.1-6
Úvod páté kapitoly - Učení o stejnosti a odpoutanosti
V této kapitole nejprve Kršna připomene, že existuje zdánlivě několik cest, ale cíl je pouze jediný. Připomene pomíjivost všech světských věcí a obrací pozornost posluchače k vnitřnímu věčnému Já.
Vyjmenuje mnoho příkladů, jak se takový člověk chová v různých situacích. Tyto příklady jsou námětem na cvičení mysli. Je nutno pozorně prozkoumat vlastní chování v podobných situacích a změnit všechny nevhodné projevy.
Metodou boje může být jak klidná meditace a rozjímání nad vlastnostmi vlastní mysli, včetně dotazovací metody, tak i aktivní vyvolávání reakcí mysli pomocí vytvořených emotivních představ. Druhá metoda má svoji výhodu v tom, že nepracujete se vzpomínkami, ale s aktuálními odezvami mysli na různé podněty.
Na závěr popíše Kršna vlastnosti moudrého člověka, který je vlastní snahou připraven k osvobození. Tyto vlastnosti se mají stát cílem každého hledajícího, aby také byli hodni obdržet milost věčné svobody.
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 5.1.

ardžuna uváča
samnjásam karmanám kršna punarjogam ča šamsasi
jaččhreja etajorekam tanme brúhi suniščitam


Ardžuna uvádí :
Vzdání se činů, Ó Kršno, a zase jógu velebíš.
Které jedno je lepší z nich, to mi teď pověz najisto.
Ardžuna pravil:
Ó Kršno, velebíš vzdání se činů a pak zase disciplínu. Vylož mi jasně to jedno, které je z nich nejlepší.
Úvodním veršem vyjadřuje Ardžuna svůj zmatek v tom, jakou cestou se má vydat. Stále se zdá, že pořád doufá, že se bude moci nějakým čestným způsobem vyhnout bratrovražedné válce.
ardžunaArdžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváčapravil
samnjásamvzdání se
karmanámčiny
kršnaKršna
punahznovu
jogamjógu; jóga
čaa; také
šamsasivelebit
jačco
šrejahdokonalost; nejlepší
etajorz těchto
ekamjediný
tanto
memůj; mi
brúhipověz; řekni
suniščitams jistotou; pevně
Verš : 5.2.

šrí bhagaván uváča
samnjásah karmajoga šča nihšrejasakarávubhau
tajostu karma samnjását karmajogo višišjate


Šrí Bhagaván uvádí :
Vzdání se i jóga činů vedou stejně k osvícení.
Z nich ale činů vzdání se vždy jóga činů překoná.
Blahoslavený Pán pravil:
K dokonalosti vedou stejně vzdání se činů i disciplína v činech. Disciplína v činech je však lepší než vzdání se činů.
Kršna hned ze začátku jasně stanovuje, že správné vykonání povinností je mnohem lepší než jakkoli odůvodněná nečinnost.
Vykonání povinností je jedinou jistou cestou k osvobození, vše ostatní může tuto cestu jen urychlit. To znamená, že jakákoli jóga bez plnění povinností nemůže vést k úspěchu.
šrípožehnaný; blahoslavený
bhagavánKršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváčapravil
samnjásahvzdání se
karmajogašKarma jóga; učení o vzdání se plodů činů
čaa; také
nihšrejasadokonalost
karávvést k
ubhauoba
tajosz nich; z těch
tuale; však
karmačin; činnost
samnjásátvzdání se
karmajogoKarma jóga; učení o vzdání se plodů činů
višišjatenejlepší
Verš : 5.3.

gňejah sa nitjasamnjásí jo na dvešti na kánkšati
nirdvandvo hi mahábáho sukham bandhátpramučjate


Znám je věčně odevzdaný, kdo bez zášti a bez touhy,
mimo dvojnost, Mahabáho, lehce se z pout osvobodí.
Kdo je bez zášti a touhy a nad dalšími dvojnostmi, je znám jako trvale odevzdaný, Mocný válečníku, a ten se lehce zcela osvobodí z pout.
Skutečně odpoutaný je ten, kdo spočívá v klidu ve svém vnitřním Já, nikoli ten, kdo utekl od svých povinností někam do lesa. Jeho pouta nejsou v okolním světě, jeho pouta jsou v jeho hlavě a nedá se před nimi nikam utéct.
Touha je hlavní příčina všeho utrpení a závist, nenávist a hněv jsou jejími přímými důsledky. Zdá se, že je možno touhy odstranit dvěma způsoby. Jeden je odmítnutí touhy, druhý je naplněním touhy ziskem vytouženého předmětu.
Bohužel je známo, že naplňování touhy nemá nikdy konec, jakmile se jedna naplní, objeví se jedna nebo více dalších tužeb, včetně strachu o ztrátu vytouženého zisku. Touha je věčně nenasytná a tato cesta vede pouze k velikému neštěstí. Přesto se pro tuto cestu rozhoduje většina lidí.
Druhá cesta, odmítnutí touhy hned v počátku, je cestou, která neláká skoro nikoho. Je to cesta klidu, bez emocí a vzrušení, zdánlivě nudná a nezajímavá. Je to cesta odříkání a moudrosti, poznání vlastních potřeb a vykonávání povinností. Je to cesta náročnější na sebepoznání a sebeovládání, ale v konečném důsledku je jednodušší, protože si člověk na sebe nenaloží žádnou zbytečnou zátěž ani ve formě majetku nebo různých zbytečných závazků. A je samozřejmé, že takový člověk má mnohem blíže i k nejvyšší svobodě.
gňejahbýt znám; být pokládán; poznat
sahon; ten; tak
nitjavěčné
samnjásívzdání se
jahkdo
naAni; ne-
dveštinenávidět; závidět
naAni; ne-
kánkšatitoužit
nirdvandvomimo duality
hijistě; také
mahábáhoArdžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna)
sukhamštěstí; radost; snadno
bandhátotroctví; pouta
pramučjatezcela (pra) osvobozen (mučjaté)
Verš : 5.4.

sámkhja jogau prthagbáláh pravadanti na panditáh
ekamapjásthitah samjagubhajorvindate phalam


Sánkhja a jóga se liší, tvrdí jen hloupí, ne moudří.
V jedné z nich správně umístěn, pak plody obou získává.
Jen pošetilí, nikoli mudrci, tvrdí, že sánkhja - cesta poznání a jóga - disciplína v činech se liší. Kdo v jednu z nich správně přijal, získá plody obou dvou.
sámkhjaSánkhja - učení podle sánkhji; učení o věčném Já; vyložené v upanišádách
jogauJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; discilína; snaha
prthakjednotlivě; odděleně; různé
báláhpošetilí
pravadantipronášet; mluvit
naAni; ne-
panditáhmoudří; učení
ekamjediný
apiv; i; zahrnovat
ásthitahumístěn
samjaksprávně; zcela
ubhajorobě
vindatezískat; nalézt
phalamplody; zisky
Verš : 5.5.

jatsámkhjaih prápjate sthánam tadjogairapi gamjate
ekamsámkhjam ča jogam ča jah pašjati sa pašjati


Co můžeš získati sánkhjou, to lze i jógou dosáhnout.
Jedno i v sánkhji i v józe kdo uvidí, ten uvidí.
Stav, který lze získat sánkhjou, lze dosáhnout i disciplínou. Kdo vidí jedno jediné v sánkhji i v disciplíně, ten skutečně vidí.
Ve třetí kapitole Kršna připomíná, že základní činnosti jsou nutné pro každého člověka. Jednotlivé cesty se možná na úplném začátku liší, ale jakmile člověk nastoupí cestu skutečné změny své mysli, aby se připravil pro osvobození, tehdy už různé cesty neexistují. Existuje jedna jediná cesta, kterou daný člověk musí překonat své překážky, které ho od věčnosti oddělují. Je samozřejmě dobré nastudovat si teorii různých metod a cest, jejich použití je vždy jen jeden krok na vlastní cestě.
Kdo opravdu chce dosáhnou svobody, ten má na mysli tento jediný cíl a všechno ostatní je jen to, co ho od cíle odděluje. Vůbec nedbá na to, jak se které metody popisují a kam se zařazují. Jeho jedinou starostí je dosáhnout cíle a pokud se zdá, že bude vhodné použít nějakou metodu, hned ji použije. Až získá znalosti které tato metoda nabízí, zajisté nebude váhat ani minutu tuto metodu opustit.
Kdo dosáhne cíle, nepotřebuje už vůbec žádné metody nebo cesty. Pokud jste na cestě, tak je dobré prozkoumat, co je vlastně důvod vašeho putování.
jatjak
sámkhjaihSánkhja - učení podle sánkhji; učení o věčném Já; vyložené v upanišádách
prápjatezískat; dosáhnout
sthánamstav; trvání
tatto
jogairJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disciplína; snaha
apiv; i; zahrnovat
gamjatedosáhnout
ekamjediný
sámkhjamSánkhja - učení podle sánkhji; učení o věčném Já; vyložené v upanišádách
čaa; také
jogamjógu; jóga
čaa; také
jahkdo
pašjatividět
sahon; ten; tak
pašjatividět
Verš : 5.6.

samnjásastu mahábáho duhkhamáptumajogatah
jogajuktomunirbrahma načirenádhigaččhati


Vzdání se však, Mahábáho, bez jógy strast přinese.
Jógou spřažen mudrc Brahma bez odkladu dosahuje.
Mudrc zapojený v disciplíně bez odkladu dosáhne Brahma, avšak odevzdání bez disciplíny, Mocný válečníku, přinese jen strast.
Zde je jasné potvrzení, že je ve skutečnosti jedna cesta. Je to cesta moudrosti, disciplíny a odříkání. Jakákoli jiná cesta nevede k ničemu jinému, než posílení ega a nebo trýznění těla, aniž by došlo k rozpuštění vnitřních pout v mysli.
Avšak ten, kdo použil metody v boji proti vlastní důležitosti, proti touhám a aby poznal svoji mysl, svůj svět, ve kterém žije, ten podle tohoto Kršnova výroku bez odkladu dosáhne Brahma.
samnjásahvzdání se
tuale; však
mahábáhoArdžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna)
duhkhamstrast
áptumzískat
ajogatahbez jógy
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
juktahzapojit; zapřáhnout
munihmudrc
brahmaBrahma; Védy
naAni; ne-
čirenaodklad
adhigaččhatizískat; dosáhnout
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 31.7.2011, zobrazeno : 1768

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator