Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 35. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 35. lekce

35. pokračování korespondenčního kurzu - verše 5.7-12
Vlastnosti odpoutané bytosti spočívající ve stejnosti
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 5.7.

jogajukto višuddhátmá vidžitátmá džitendrijah
sarvabhútátmabhútátmákurvannapi na lipjate


Jógou spřažen a s čistým Já, ovládá se, smysly zdolal.
Já všech tvorů má ve svém Já, ač jedná poskvrněn není.
Zapojený v józe, s očištěnou myslí, ovládá sebe a zdolal smysly, Já všech bytostí má ve svém Já, pak není poskvrněn i když koná činy.
V tomto verši začíná výčet vlastností člověka odpoutaného, který vlastním cvičením ovládl svoje emoce a vůbec celkově změnil fungování vlastní mysli.
Návodem mu byla jóga ve všech svých tvarech - klid, pravidelnost disciplína, dotazování a poznávání. Výsledek je klid mysli, který jen obtížně rozruší událost ve vnějším světě.
Tato bytost nahlédla na svou podstatu, své skutečné neměnné a věčné Já, které vidí všude kolem, pokud se ještě vůbec projevenou představou nějak soustavněji zabývá.
Tato bytost je přirozeně činná, vykonává své povinnosti aniž by lpěla nebo závisela na výsledku těchto činů
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
juktahzapojit; zapřáhnout
višuddhačistý; očištěný
átmápravé Já; mysl
vidžitaovládat
átmápravé Já; mysl
džitavládnout
indrijahsmysly
sarvavšichni; vše
bhútabytost
átmapravé Já; mysl
bhútabytost
átmápravé Já; mysl
kurvanjednat
apiv; i; zahrnovat
naAni; ne-
lipjateposkvrna; poskvrnění
Verš : 5.8.

naiva kimčitkaromíti jukto manjeta tattvavit
pašjanšrrnavanspršaňdžighrannašnangaččhansvapan švasan


Jistě vůbec nic nekonám, dí spřažený, pravdy znalý.
Vidí, slyší, hmatá, čichá, jí, hýbe se, sní a dýchá,
Pravdy znalý, zapojený v józe usoudí, že jistě nic nekoná, i když vidí, slyší, hmatá, čichá, jí, pohybuje se, sní a dýchá,
naAni; ne-
evajistě; zajisté; samozřejmě
kiňčitcokoli
karomikonat
ititak; proto
juktahzapojit; zapřáhnout
manjetamyslet
tattvapravda
vitznalý
pašjanvidět
šrrnavanslyšet
spršaňhmatat
džighrannčichat
ašnanjíst
gaččhanpohybovat se
svapanspát; snít
švasandýchat
Verš : 5.9.

pralapanvisrdžangrhnannunmišannimišannapi
indrijáníndrijárthešuvartanta iti dhárajan


mluví, vydává, přijímá, otvírá, také zavírá.
Smysly a smyslů předměty působí takto dobře zná.
mluví, vylučuje, přijímá, otvírá a zavírá brány těla. Uvědomuje si, že smysly a smyslové předměty takto působí.
Tyto dva verše shrnují různé aktivity smyslové nebo tělesné, které jsou sice myslí vnímány a věčný duch je jejich jakýsi svědek, ale ony nemají na věčnou neměnnost žádný vliv. Kdo pozná svou neměnnou podstatu, ten dosáhl konce svého nevědomého pachtění v těle.
pralapanmluvit
visrdžanvylučovat; vyměšovat
grhnannpřijímat
unmišanotvírá
nimišannzavírá
apiv; i; zahrnovat
indrijánismysly
indrijasmyslové
arthešuvěc; předmět
vartantasetrvávat; působit
ititak; proto
dhárajanbýt si vědom; vědět
Verš : 5.10.

brahmanjádhája karmáni sangam tjaktvá karoti jah
lipjate na sapápena padmapatramivámbhasá


Brahma kdo činy odevzdá, vzdá se lpění a koná,
neposkvrní ho více hřích jako voda list lotosu.
Kdo své činy odevzdá Brahma, vzdá se ulpívání a koná činy, ten se neposkvrní hříchem stejně jako voda nezmáčí list lotosu.
Vznešená bytost by měla konat činy stejně zaníceně jako člověk nevědomý, kterého k činnostem nutí touha. Jelikož však nelpí na výsledku, tak nemůže být činností poskvrněn jako lotosový květ nemůže být zmáčen vodou.
Třetí kapitola, verš 18 popisuje způsoby konání činů mudrce. Pro člověka nevědomého mohou být některé úkony mudrce podivné. Je nutno si však uvědomit, že tak jak mudrc při svém hledání zkoumal svou mysl, stejně tak může zkoumat mysl druhého člověka a snaží ho nechat jednat, aby se ukázal způsob práce jeho mysli.
Klid bez myšlenek je hezká věc ale v té chvíli není poznána ani odstraněna žádná nesvoboda a připoutanost. Proto je dobré být ve svém boji s nečistotami mysli aktivní a nebýt pouze ve vleku událostí.
brahmaniBrahma
ádhájaodevzdá; přenechá
karmáničiny; činnost
sangampřipoutanost
tjaktvázříkat se; riskovat
karotikoná
jahkdo
lipjateposkvrna; poskvrnění
naAni; ne-
sahon; ten; tak
pápenahřích
padmalotos
patramlist
ivajakoby
ambhasávoda
Verš : 5.11.

kájena manasá buddhjá kevalairindrijairapi
joginah karma kurvantisangam tjaktvá''tmašuddhaje


Tělem, myslí a rozumem, také pouze skrze smysly
jogíni činy konají, vzdáním se svazků se čistí.
Tělem, myslí, rozumem či pouze ve smyslech konají jogíni činy a vzdají-li se připoutanosti, pak sebe očišťují.
Činnosti vykonává vtělená bytost na třech úrovních, v své mysli, ve své mluvě a svými činy. Mnoho lidí z různých důvodů nevykoná žádný zločin, ale přesto o tom mohou mluvit nebo si to představují, jak to dělají. To je základní čistota činů. Citlivější duše vnímají i nečistou mluvu jako něco nepříjemného a není pro ně problém svou mluvu očistit. Nejtěžší úloha je očistit i svou mysl. Myšlenky jsou jako blechy, je těžko je sledovat, natož podrobit své vůli.
Nicméně poctivé cvičení může za překvapivě krátkou dobu očistit i mysl. Chce to pouze neustále sledovat své myšlenky a ty, které nejsou ctnostné odmítat.Po chvíli praxe je možno zachytit nečistou myšlenku ještě dříve, než v plné síle ovládne mysl a pošpiní její stav.
Člověk odpoutaný už sleduje všechny události jako obraz v mysli, s tím že činnosti se odehrávají mimo představu těla, a jsou pouze zobrazovány smysly.
kájenatělem
manasámysl
buddhjámoudrostí; rozumu
kevalairpouze
indrijaihorgány; smysly
apiv; i; zahrnovat
joginahjogín
karmačin; činnost
kurvantijednat
sangampřipoutanost
tjaktvázříkat se; riskovat
átmapravé Já; mysl
šuddhajeočistit
Verš : 5.12.

juktah karmaphalam tjaktvá šántimápnoti naišthikím
ajuktahkámakárena phale sakto nibadhjate


Spřažený vzdá plody činů, mír trvalý tu získává.
Nespřažený, touhou hnaný a plodů lačný je poután.
Kdo je zapojený v józe a vzdává se plodů činů, získává trvalý mír, ale nezapojený, hnaný touhou a lpějící na plodech, je poután.
Člověk hnaný svými touhami nemá nikdy klid, jeho touhy nejsou nikdy zcela pokryty a vše co získal, aby své touhy naplnil, to vše je neustále ohroženo ztrátou a vyžaduje to další úsilí.
Člověk moudrý žije spokojeně z toho, co samo přichází. Stará se o to, co ho v dané chvíli doprovází a bez smutku opouští to, co z jakéhokoli důvodu odešlo.
Moudrá společnost podporuje tento způsob života a vytváří pro něj vhodné podmínky. Například velice emotivní navazování partnerských vztahů je nahrazeno výběrem rodičů. Rodiče pro své milované děti vybírají toho nejlepšího dostupného partnera a pro jejich děti odpadá ona pochybná a nedůstojná hra, kterou západní společnost považuje za lásku. Pravda, nezažijí žádné emotivní napětí, různé druhy nejistého vzrušení. Na druhou stranu nikdy nezažijí milostné zklamání a rozchod a jejich děti budou vyrůstat v úplné rodině.
Je pravda, že se tento způsob v západní společnosti nedá prakticky použít, ale ve společnosti, která má pevné rodinné hodnoty a moudrá pravidla pro jejich zachování se tento způsob používá ke spokojenosti všech zúčastněných. A tuto spokojenost jim můžeme pouze závidět.
juktahzapojit; zapřáhnout
karmačin; činnost
phalamplody; zisky
tjaktvázříkat se; riskovat
šántimmír; klid
ápnotizískat
naišthikímtrvalý; stálý
ajuktahnezapojený; neukázněný
kámatouha
kárenapudit; hnát
phaleplody; zisky
saktolpět
nibadhjatebýt poután
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 1.8.2011, zobrazeno : 1735

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator