Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 37. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 37. lekce

37. pokračování korespondenčního kurzu - verše 5.19-24
Jaký hledající dosáhl věčného Brahma a jak se mu to povedlo
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 5.19.

ihaiva tairdžitah sargo ješám sámje sthitam manah
nirdošam hi samambrahma tasmádbrahmani te sthitáh


Zde jistě vládne zrodům svým, kdo v mysli klidné spočine.
Bez chyby stejně je Brahma, proto on v Brahma spočívá.
Zde na světě ovládli běh života a setrvávají ve stejnosti mysli. Stejně i Brahma je jistě bez chyby a proto oni setrvávají v Brahma.
Každý, kdo jen plní své povinnosti, může rozpustit svá pouta v hodině smrti svého těla. Ti, kteří navíc svou snahou očistili a zklidnili mysl, mohou při správném postupu ochutnat svobodu ducha ještě v těle.
Musí však dosáhnout stavu bez omylů, bez slabosti mysli, aby byli rovni Brahma, které je dokonalé, jsou-li tací, pak bez odkladu do něj vstoupí.
Snahou očistíme mysl, poznáme její fungování a až budeme hodni toho daru, dostaneme první zkušenost. Tato zkušenost je doprovázena intenzivní blažeností. Protože tato blaženost tu předtím nebyla, také brzy pomine. Tato blaženost je jen obrovská úleva ducha i těla, samotná podstata je stále nepostřehnutelná. Jak radí Šrí Ramana : "Najděte toho, kdo vidí !"
Jinými slovy, staňte se tím, kdo vidí a přestaňte si cenit toho, co je pouze viděno.
ihazde
evajistě; zajisté; samozřejmě
tairtěch
džitahzvítězit; překonat
sargotvoření; dualita života a smrti
ješámkterým; kteří
sámjerovnost
sthitamumístěn; postaven
manahmysl
nirdošambez chyb; bez omylů
hijistě; také
samamstejně; zpříma
brahmaBrahma; Védy
tasmátproto
brahmaniBrahma
teTobě; tito
sthitáhumístěn; zůstávat; setrvávat
Verš : 5.20.

na prahršjetprijam prápja nodvidžetprápja čáprijam
sthirabuddhirasammúdho brahmavidbrahmani sthitah


Nejásá získá-li vzácnost a nelká ziskem nelibým.
Pevný rozum nezmatený a Brahma znalý, v Brahma dlí.
Neradují se z příjemného zážitku a nejsou rozrušeni zážitkem nepříjemným. Kdo má ustálený rozum, není oklamán a zná Brahma, ten v Brahma spočívá.
Příjemné a nepříjemné se vztahuje k tělu a mysli. Ten, kdo spočívá v Brahma, kdo spočívá ve věčné podstatě, jak může být ovlivněn vnímanou představou světa. On ví, že je to představa a také ví, když na chvíli zapomene být Brahma, tehdy ho zase představa pohltí.
Protože již poznal Brahma, pozná i omezenost existence v představách a rychle se vrátí zpět do své věčnosti.
Tomu se nikdo nemůže vyhnout, ego se nikdy nevzdává a jakýkoli, byť sebelépe myšlený úmysl, dokáže velice zručně využít. Ale ego umí vytvářet pouze představy a v nich není žádná skutečná svoboda. Kdo skutečně ochutnal stav v Brahma, ten se s představami už nespokojí.
naAni; ne-
prahršjetradovat se
prijamdrahý; vzácný; ctěný
prápjazískat; dosáhnout
naAni; ne-
udvidžetrozrušit; zneklidnit
prápjazískat; dosáhnout
čaa; také
aprijamnedobrého; nepříjemného
sthirapevný
buddhihmoudrost; rozum
asammúdhahneoklamán
brahmaBrahma; Védy
vidznalý
brahmaniBrahma
sthitahumístěn; zůstávat; setrvávat; postaven
Verš : 5.21.

báhjasparšešvasaktátmá vindatjátmani jatsukham
sabrahmajogajuktátmá sukhamakšajamašnute


Popudů vnějších svobodný pozná v Já takové štěstí,
jak s Brahma jógou spřažený jen nekonečné štěstí má.
Takové blaho, které pocítí ve svém Já ten, jehož mysl není poutána k vnějšímu světu, cítí stále ten, kdo svým Já setrvává v Brahma.
Zde jsou popsány dva stupně na cestě k osvobození. První se v anglické literatuře označuje jako self-experience, to je prožitek skutečného Já, zde označené jako odpoutané Já. Jsou to ty první krátkodobější prožitky, kdy mysl ještě není zcela očištěna a tohoto stavu se dosahuje urputnou snahou a hlubokou pokorou. Tento klidný stav je doprovázen blažeností, která je z velké části cílem další snahy hledajícího.
Tato blaženost však postupně slábne a hledající se musí soustředit na rozdíl mezi stavem v prožitku a stavem mimo tento prožitek.
Pokud si uvědomí, co způsobuje onu blaženost a soustředí svou pozornost na tento její zdroj, pak je na nejlepší cestě ke druhému, v podstatě trvalému prožitku označovanému jako self-realization, tedy uvědomění si svého pravého Já, označované jako spojení s Brahma
Odpoutanost popisovaná v této kapitole může dovésti člověka až k prvnímu prožitku. Tento první prožitek je skutečný předěl. Do této doby bytost vůbec netuší, co hledá. Na základě svého odhodlání provádí nějaká cvičení, doporučená v literatuře nebo zkušenějšími hledači. První prožitek probudí skutečnou posedlost po získání blaženosti. Už vás nemusí nikdo nijak přesvědčovat, jen je nutné dbát toho, aby cílem bylo poznání neměnné věčnosti, která nás od narození provází.
báhjavnější
sparšešudotek; styk
asaktnepřipoutaný
átmápravé Já; mysl
vindatizískat; nalézt
átmanisvým pravým Já; myslí
jatjak
sukhamštěstí; radost; snadno
sahon; ten; tak
brahmaBrahma; Védy
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
juktazapřažen; zapojen
átmápravé Já; mysl
sukhamštěstí; radost; snadno
akšajamnezničitelný
ašnutezískat
Verš : 5.22.

je hi samsparšadžá bhogá duhkhajonaja eva te
ádjantavantahkaunteja na tešu ramate budhah


Radost z doteků zrozená je zdrojem strasti zajisté,
začíná, končí, Kauntéjo. Mudrc se jí však nekochá.
Potěšení zrozené ze spojení se světem je zdrojem strasti, neboť má počátek i konec, Synu Kuntí. Moudrý se z něj neraduje.
Radost a štěstí budou podrobněji popsány v osmnácté kapitole, kde je Kršna rozdělí a popíše podle kvalit přírody.
Nám nyní stačí uvědomit si pomíjivost všech věcí, včetně našeho vlastního těla. To, co někdy vzniklo, musí jednou zaniknout. Moudrý člověk se musí naučit takového odpoutání, aby obraz světa neovlivňoval stav jeho mysli.
Z počátku hledání to jde obtížně, protože nemáte tu správnou motivaci, kterou získáte až prvním prožitkem. Když ho získáte, pak odhazujete vše, co vás odděluje od vašeho pravého Já a vůbec vám už nezáleží na tom, co to vlastně je. Ve skutečnosti je každá hodnota, dávaná předmětům ve světě, pouze překážkou trvalého setrvání ve věčnosti.
jekdo
hijistě; také
samsparšadžáz doteků
bhogápotěšení; požitek
duhkhaneštěstí; strast
jonajazdroj
evajistě; zajisté; samozřejmě
teTobě; tito
ádipočátek; původní
antakonec
vantahobsahující
kauntejaArdžuna - syn Kuntí
naAni; ne-
tešuk nim; v nich
ramateradovat se
budhahmoudrý
Verš : 5.23.

šaknotíhaiva jah sodhum prákšaríravimokšanát
kámakrodhodbhavam vegam sa juktah sa sukhí narah


Kdo již zde čelit dokáže, před osvobozením z těla,
nátlaku touhy a hněvu, je spřažený, člověk šťastný.
Kdo již zde, před osvobozením z těla, dokáže čelit nátlaku, jež vzniká z touhy a hněvu, ten je zapojený, ten je šťastný člověk.
Spojení mysli s předměty a vznik touhy jsou krásně popsány ve verších 2.62 až 2.64. Prozkoumáním tohoto mechanizmu ho poznáte a toto poznání vám pomůže tyto sklony mysli snadno překonat.
Tímto krokem se dostáváte blíže k trvalému spojení s moudrostí jógy a začínáte prožívat skutečné a na předmětech nezávislé štěstí.
Ještě nejste venku z otroctví představ, ale donutili jste svou mysl, aby nepodléhala svým představám.
šaknotischopen; dokázat
ihazde
evajistě; zajisté; samozřejmě
jahkdo
sodhumodolat; čelit; odpustit
prákdříve; před
šaríratělo
vimokšanátosvobození
kámatouha
krodhahněv
udbhavampovstat
vegampohánět; nutit
sahon; ten; tak
juktahzapojit; zapřáhnout
sahon; ten; tak
sukhíšťastný
narahčlověk
Verš : 5.24.

jo'ntahsukho'ntarárámastathántardžjotireva jah
sa jogíbrahmanirvánam brahmabhúto'dhigaččhati


Vnitřně šťastný a radostný, ten také uvnitř světlo má,
ten jogín v Brahma vyvane a v Brahma bytí získává.
Kdo je uvnitř šťastný, kdo je uvnitř radostný, ten také má uvnitř světlo. Takový jogín vyvane v Brahma a získává bytí v Brahma.
Odpoutání mysli od představ přináší klidné uspokojení a radost a také první doušky skutečně nezávislého štěstí. Klidná a radostná mysl je prostoupena světlem pravého Já. Ego sice stále vládne svými představami, ale jeho prohra se neodvratně přibližuje.
Pak jednou, úplně nečekaně, uprostřed své klidné pozorné snahy, na chvilku zapomenete na to, že se snažíte a náhle se Vás zmocní něco mnohem mocnějšího a úžasnějšího, než jste kdy v životě zažili. To je první nahlédnutí do Brahma. Sice ještě nějakou dobu bude trvat, než v Brahma opravdu vyvanete, ale už se dotýkáte cíle.
To co vás bude nadále oddělovat není žádná tajemná moc. Jsou to jen další zbraně vašeho ega, které si tento prožitek svobody přivlastní, bude toužit po další blaženosti, bude se chtít vytahovat tím, co dokázalo a chtít všem poradit.
To, že samo ego bylo příčinou předchozí neznalosti věčnosti, bude egem diskrétně zamlčováno a další prožitek nepřijde dříve, než se poctivě vrátíte k dalšímu usilovnému cvičení a poznávání aktuálního stavu mysli.
jahkdo
antahuvnitř
sukhahštěstí; radost; šťastný
antahuvnitř
árámasradostný
tathataké
antahuvnitř
džjotirsvětlo
evajistě; zajisté; samozřejmě
jahkdo
sahon; ten; tak
jogíJogín - člověk spřažený s jógou
brahmaBrahma; Védy
nirvánamnirvána; vyvanutí; nejvyšší stav ve spojení s Bohem
brahmaBrahma; Védy
bhútoexistence
adhigaččhatizískat; dosáhnout
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 5.8.2011, zobrazeno : 1725

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator