Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 39. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 39. lekce

39. pokračování korespondenčního kurzu - verše 6.1-7
Úvod šesté kapitoly - Učení o meditaci.
V této kapitole je vysvětlen princip dhjánajógy, jógy meditace a spočinutí v tichu svého Božského Já. Krišna popíše principy, které jsou nutnými předpoklady pro dosažení duchovního pokroku pomocí meditací. Popíše nejlepší pozici pro meditaci a způsob koncentrace. Jasně stanoví podmínky pro úspěšnou meditaci a cíl meditace. Cílem je opět sebepoznání, poznání své Božské podstaty. Ardžuna přednese své pochybnosti o schopnosti lidí dělat takovou jógu a ptá se, zda se člověk na cestě neztratí. Krišna jasně vysvětlí, že jakýkoli sebemenší posun v bitvě se nikdy ani smrtí neztratí. Jak by také mohl, když je duch nesmrtelný? Duch v dalším vtělení získá lepší podmínky pro dosažení nejvyššího cíle a tento stav je stavem, ve kterém duch v předchozím vtělení svoji očistu skončil.
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 6.1.

šrí bhagavánuváča
anášritah karmaphalam kárjam karma karoti jah
sa samnjásí ča jogí ča na niragnirna čákrijah


Šrí Bhagaván uvádí :
Nelpí na plodech svých činů, povinnosti vždy vykoná,
kdo je asketa a jogín, není vyhaslý, zbytečný.
Blahoslavený Pán pravil:
Ten, kdo není závislý na plodech svých činů a koná své povinnosti, ten je opravdový asketa a jogín a není jím ten, kdo nepečuje o oheň a žije bez účelu.
Hned v prvním verši Kršna stanovuje zcela jasně, že skutečná snaha o svobodu ducha vychází z klidné a čisté mysli a také z činorodého a užitečného života těla.
Pokud se člověk vzdá činností, nemůže udržet naživu ani své tělo. To je podrobně rozebráno na začátku třetí kapitoly. Udržování ohně může být udržování ohně ve vnitřnostech, který tráví potravu. Tento princip bude vysvětlen v 15 kapitole, verš 41. Druhým významem pro udržování ohně může být symbolické udržování ohně v domě člověka. Je to oheň, který pomáhá člověku přežít, ale i oheň, který přijímá oběti, jak je popsáno ve čtvrté kapitole, verš 24.
šrípožehnaný; blahoslavený
bhagavánKršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváčapravil
anášritahnezáviset
karmačin; činnost
phalamplody; zisky
kárjampovinnosti
karmačin; činnost
karotikoná
jahkdo
sahon; ten; tak
samnjásívzdání se
čaa; také
jogíJogín - člověk spřažený s jógou
čaa; také
naAni; ne-
nirbez
agnihoheň
naAni; ne-
čaa; také
akrijahbez funkce; bez účelu
Verš : 6.2.

jam samnjásamiti práhurjogam tam viddhi pándava
na hjasamnjastasankalpo jogí bhavati kaščana


Takové vzdání je známo jak jóga, to věz, Pándavo.
Nikdo se jistě bez vzdání chtění jogínem nestane.
To, co je nazváno odevzdání, věz, je disciplína, Synu Pándua. Nikdo se jistě bez odevzdání svých záměrů nestane jogínem.
Odevzdání není útěk od povinností a života vůbec. To je spíše lenost vznikající z kvality temnoty mysli. Skutečné odevzdání je založeno na moudrosti a poznání a toto odevzdání se skládá z několika částí. První je poznání a vzdání se všech nepotřebných činností, majetku a dalších přítěží, které brání spokojenému životu. Druhá část je vykonávání povinností, které vycházejí ze zrození bytosti. Třetí část je kultivování vlastního ducha ve chvílích, kdy máme splněny povinnosti. Tehdy se takové odevzdání stane skutečnou jógou, tedy jedou z disciplín vedoucích ke sjednocení ve věčnosti.
jamtomu
samnjásamvzdání se
ititak; proto
práhuručit; sdělit
jogamjógu; jóga
tamk němu; tomu
viddhiznát; vědět
pándavaArdžuna - syn Pándua
naAni; ne-
hijistě; také
asamnjastaneodevzdání; bez odevzdání
sankalpozáměr; chtění
jogíJogín - člověk spřažený s jógou
bhavatistane se; nastane
kaščanacokoli; kdokoli
Verš : 6.3.

árurukšormunerjogam karma káranamučjate
jogárúdhasja tasjaiva šamah káranamučjate


Vyrůst v józe mudrcovi činy pomohou, praví se.
Jógou vznešený jistě má podporu v klidu praví se.
Praví se, že mudrcovi, který chce postoupit v disciplíně jsou činy pomůckou. Také se praví, že toho, kdo je disciplínou povznesený, jistě podporuje zklidnění mysli.
Krásné shrnutí moudrosti tohoto verše přednesl Gurudží Šarma z Džaipuru. Řekl toto : "Vykonejte tolik úsilí, kolik jen můžete. Hlavní výsledek tohoto úsilí je poznání, že samotná snaha nevede s konečnou platností k nejvyššímu cíli. Ale toto poznání nezískáte dříve než vykonáte maximální úsilí."
Jóga je snaha, snaha o poznání a změnu vlastní mysli, smyslu svého života a všech jeho tajemství, která jsou skryta lidem s nečistou a neklidnou myslí. Tato snaha však sama o sobě nebude mít úspěch, protože je součástí mysli a sama mysl nemá schopnost poznat skutečnou věčnost. Tato věčnost se projeví ve chvíli, kdy budete dostatečně čistí a klidní a zapomenete, že se snažíte. Tehdy se může stát, že se vašeho vnímání alespoň na chvíli zmocní věčné Já.
árurukšorpřát si vzestup
munehmudrc
jogamjógu; jóga
karmačin; činnost
káranamnástroj; prostředek
učjateříkat; nazývat
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
árúdhasjapovznesený; završil postup
tasjajeho
evajistě; zajisté; samozřejmě
šamahklid mysli
káranamnástroj; prostředek
učjateříkat; nazývat
Verš : 6.4.

jadá hi nendrijárthešu na karmasvanušadždžate
sarvasankalpasamnjásí jogárúdhastadočjate


Když se ani k vjemům smyslů, ani k činnosti nepoutá,
všech záměrů se vzdá, pak je jógou vznešený, praví se.
Kdo se k smyslovým věcem ani k činnosti nepoutá, všech záměrů se vzdá, ten je disciplínou povznesený, praví se.
Cílem jógy je naučit se pracovat bez touhy po plodech své práce a také používat různé věci bez pout těmto věcem.
Naučit se této schopnosti není jednoduché, ale existuje jeden velice jednoduchý postup. Vyžaduje však, abyste měli vznešený ideál, Boha, jako zde v Bhagavadgítě Kršnu. Tomuto bohu odevzdáte vše co jste a co máte. A to ne tak že to zahodíte a utečete pryč z vašeho života. Prostě se jen v mysli přesvědčíte, že Bůh sám je vlastníkem všeho a vy jste jen dočasný nájemce, obdarovaný z vůle Boha. I v Čechách máme přísloví "Bůh dal, Bůh vzal".
Ve svých povinnostech mějte na paměti, že není důležité, co z nich vzejde, ale aby byly vykonány. U vlastnictví věcí vězte, že je to dar vašeho nejvyššího idolu, proto se o vše poctivě starejte a pečujte o to jako o půjčený předmět a až přijde čas se s předmětem rozloučit, s radostí předmět odevzdejte. Naučte se ve všem, co vás obklopuje, vidět závazek a ne požitek.
jadájestli
hijistě; také
naAni; ne-
indrijasmyslové
arthešuvěc; předmět
naAni; ne-
karmasučin; činnost
anušadždžatenepoutat se; nepřikládat význam
sarvavšichni; vše
sankalpazáměr; chtění
samnjásívzdání se
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
árúdhaspovznesený; završil postup
tadákdyž; tehdy
učjateříkat; nazývat
Verš : 6.5.

uddharedátmaná''tmánam nátmánamavasádajet
átmaiva hjátmano bandhurátmaiva ripurátmanah


Povznes své Já skrze své Já, nenechej své Já poklesnout.
Já je jistě pro Já přítel, Já je také nepřítel Já.
Povznes sebe, své Já svou myslí a nenech své Já upadnout. Mysl je jistě pro Já přítelem a mysl je také nepřítelem Já.
Pocit Já může být přítelem, a to tehdy, je-li toto Já maximálně očištěné od tužeb. Většinou je však já pro člověka nepřítelem, protože ho díky touhám po požitcích neustále nutí k činnostem. Proto přijměte Kršnovu výzvu, povzneste se svým úsilím, poznejte svou mysl, očistěte ji a udělejte z ní svého přítele.
uddharedpovznést (ut - nahoru, haret - posun)
átmanápravé Já; v pravém Já
átmánammysl; pravé Já
naAni; ne-
átmánammysl; pravé Já
avasádajetpoklesnout
átmapravé Já; mysl
evajistě; zajisté; samozřejmě
hijistě; také
átmanahmysl; pravé Já; svoje
bandhurpřítel; dobrodinec
átmapravé Já; mysl
evajistě; zajisté; samozřejmě
ripurnepřítel; protivník
átmanahmysl; pravé Já; svoje
Verš : 6.6.

bandhurátmá''tmanastasja jenátmaivátmaná džitah
anátmanastu šatrutve vartetátmaiva šatruvat


Přítele Já má ve svém Já, kdo své Já ovládl svým Já.
Bez svého Já nepřátelsky chová se Já však jako sok.
Pro toho, kdo podmanil svou mysl je mysl největším přítelem, ale pro toho, kdo svou mysl neovládl, je největším nepřítelem.
Největší nepřítel člověka je touha, která se usadí v jeho mysli. Pro naplnění této touhy je běžný člověk ochoten udělat skoro cokoli a způsobit si tak obrovské životní obtíže. Dokonce nezáleží ani na tom, jestli si svou touhu člověk naplnil nebo nenaplnil. Je pravda, že se jedná o velice intenzivní životní prožitek, který do budoucna pomůže vyhnout se podobným problémům.
Moudrý člověk raději ve své mysli touhu potlačí a odstraní ji. Důvodem je, že zná problémy, které taková touha dokáže způsobit.
Pokud se nějaká taková touha objeví, tak moudrý člověk zjišťuje, co je její příčinou. Je to vždy nějaká nečistota mysli. Dokud se příčina neodstraní, tak dlouho se budou objevovat rušivé myšlenky. Hlavní problém je existence ega, falešné představy, která poutá svobodného ducha do hmotného těla. Skutečný klid nastane až po kompletním zhroucení ega, i když už během výcviku jsou znát veliké změny. Přesně jak praví verš 2.40.
bandhurpřítel; dobrodinec
átmápravé Já; mysl
átmanahmysl; pravé Já; svoje
tasjajeho
jenaskrze; pomocí
átmapravé Já; mysl
evajistě; zajisté; samozřejmě
átmanápravé Já; v pravém Já
džitahzvítězit; překonat
anátmanasbez Já; nepokořená mysl
tuale; však
šatrutvenepřátelsky
vartetapůsobí
átmapravé Já; mysl
evajistě; zajisté; samozřejmě
šatruvatnepřítel
Verš : 6.7.

džitátmanah prašántasja paramátmá samáhitah
šítošnasukhaduhkhešu tathá mánápamánajoh


Ovládá své Já a klidný, ve věčném Já pak spočívá
v chladu, horku, štěstí strasti, také v poctě i potupě.
Kdo ovládl svou mysl a spočinul v míru, ten v chladu i horku, štěstí i neštěstí, poctě i opovržení, spočívá ve věčném Já.
Můžete mít pocit, že se text neustále opakuje. V indických dílech se každá důležitá pasáž často opakuje několikrát. Nejprve má někdo sen, ve kterém se událost odehraje. Potom se tato událost skutečně odehraje a potom se na ni ještě alespoň jednou vzpomíná. Text je vždy téměř stejný, ale měnit by se měl ten, kdo tento příběh prožívá. Poprvé se děj objevuje a posluchač je napnutý, jak tento děj dopadne. Podruhé už děj zná a tak se posluchač může se více věnovat jemnějším nuancím příběhu. Po třetí už posluchač zná i některé následky příběhu a může si tento příběh uvědomit v mnohem širších souvislostech.
Takže pokud se něco zdánlivě opakuje, tak máte možnost zachytit i původně ne zcela zřejmé souvislosti, prostě opakování je matka moudrosti.
V duchovním cvičení používáte metodu, abyste pomocí ní dostali nějaký výsledek. Zde v tomto verši ovládnutím své mysli a získáním klidu získáváte poznání věčného Já a spočíváte v něm. Někdo jiný se může svou snahou poznávat své Já a jako výsledek činnosti je klid a sebeovládnutí. Metoda není důležitá. Důležitý je cíl.
Klid získaný sebevládou nemůže rozrušit ani chlad, ani horko, štěstí ani strast ani pocta nebo opovržení nemoudrých lidí. Toto vše se vztahuje ke světu prostřednictvím těla. Duch nevnímá chlad ani horko. To vnímá pouze tělo a pokud je duch v jeho otroctví, má dojem že horko vnímá i on. Pokud se duch z tohoto otroctví osvobodí, tehdy samozřejmě vnímá, že tělu je horko nebo zima, ale jeho se to nemůže dotknout. Samozřejmě moudrý duch chrání své tělo, které obývá a tak se před horkem uchýlí do stínu a proti zimě tělo vhodně oblékne.
džitavládnout
átmanahmysl; pravé Já; svoje
prašántasjauklidněný; dosáhl míru
paramnejvyšší; dávné; věčné
átmápravé Já; mysl
samáhitahspočívat
šítazima
ušnahorko
sukhaštěstí; radost
duhkhešustrast
tathátaké; dále
mánapocta; pýcha
apamánajohopovržení
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 7.8.2011, zobrazeno : 1792

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator