Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 40. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 40. lekce

40. pokračování korespondenčního kurzu - verše 6.8-15
Vlastnosti meditujícího jogína a popis správné meditace
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 6.8.

gňánavigňánatrptátmá kútastho vidžitendrijah
jukta itjučjate jogí samaloštášmakáňčanah


Poznání přijetím plný, pevně dlí a vládne smyslům,
spřažen takto, je znám Jogín, stejný k hroudě, skále, zlatu.
Kdo se sytí poznáním a uvědoměním, spočívá nehnutě a ovládá své smysly, stejně vnímá hroudu, kámen i zlato, pak se takto zapojený člověk nazývá Jogín.
Pěstováním jógy nejprve získáváte základní informace. Učíte se, že byste měli dosáhnout různých ctnostných vlastností. Pak se postupně učíte metody a jejich správné použití, aby se tyto ctnosti mohly začít vytvářet. Takto získáváte poznání na rozumové rovině v mysli. Mysl se při tom postupně mění. Po dostatečné změně přichází uvědomění, kdy se všechny naučené vlastnosti prakticky jednom okamžiku přetaví v hluboký prožitek. Toto uvědomění potvrdí všechny pracně získávané vědomosti v mysli a ukáže vše z nového jedinečného hlediska. Tehdy se vše spojí v jediné poznání, které sjednotí jógu, klid, pocit Já, hodnotový systém ve všezahrnující stav.
gňánapoznání
vigňánauvědomění; realizace
trptabýt naplněn
átmápravé Já; mysl
kútaklidně; stabilně
sthahumístěn; setrvávat
vidžitaovládat
indrijahsmysly
juktazapřažen; zapojen
ititak; proto
učjateříkat; nazývat
jogíJogín - člověk spřažený s jógou
samastejný
loštahrouda
ašmakámen
káňčanahzlato
Verš : 6.9.

suhrnmitrárjudásínamadhjasthadvešjabandhušu
sádhušvapi ča pápešu samabuddhirvišišjate


K milým, druhům, sokům, lidem nestranným, nemilým, blízkým,
zbožným a dokonce hříšným stejný, je moudrost nejvyšší.
Nejvyšší moudrost je být stejný k příznivcům, přátelům i nepřátelům, k lidem nezúčastněným, nestranným, nemilým i blízkým, zbožným, dokonce i lidem hříšným.
Také vaše společenské vnímání bude všezahrnující. Všichni lidé budou vámi vnímáni jako součást světa. Ale celý svět už pro Vás bude jen myšlenka. Jak se vás může dotknout sen? Jen když jej považujete za skutečnost. Ale když se probudíte, tak sen života běží dál. A vy všechny příběhy vidíte jen jako kvas událostí a čekáte, zda třeba náhodou nepotkáte někoho probuzeného, nebo zda se někdo poblíž neprobouzí.
Ve verši 4.36. Kršna jasně prohlašuje, že kdokoli, i ten největší hříšník, může získat poznání. Nikdy nevíme jaká událost může prolomit led nevědomosti. Zcela určitě to může být i hrozný zločin, pokud jej z nevědomosti spáchá hloubavá bytost. Tento čin ji dovede do situace, kdy musí svůj život přehodnotit a je-li její touha po poznání opravdová, nic jí nemůže v osvobození zabránit.
suhrnpříznivci
mitrapřátelé
arinepřátelé
udásínanezúčastněný
madhjasthanestranný
dvešjaodporné
bandhušupříbuzné
sádhušuzbožné
apiv; i; zahrnovat
čaa; také
pápešuhříšné
samastejný
buddhihmoudrost; rozum
višišjatenejlepší
Verš : 6.10.

jogí juňdžíta satatamátmánam rahasi sthitah
ekákí jatačittátmá nirášíraparigrahah


Jogín ovládne navěky své Já, v ústraní setrvá,
sám ovládne své vědění, netouží, nechce majetek.
Jogín je stále soustředěn na své Já, setrvává v ústraní sám ovládne svou mysl, je bez tužeb a nezískává vlastnictví.
Tento verš završuje popis jakéhosi přípravného období, kdy by si měl člověk vypěstovat, alespoň částečně, svůj hodnotový systém a upravit si způsob fungování svojí mysli. Je-li dostatečně připraven, může se odebrat k závěrečnému období, kdy se zcela soustředí na přeměnu svého poznání na uvědomění.
Příprava se může, a taky by se měla, provádět uprostřed běžného života. Adept by měl žít běžný život, který mu byl přisouzen a navíc pravidelně pěstovat své ctnosti. Denní pravidelnost je nesmírně důležitá. Cvičení by nemělo být konáno na úkor povinností, ale na druhou stranu povinností by nemělo být tolik, aby bránily cvičení. V běžné dny stačí patnáct až dvacet minut ráno kdy je mysl čerstvá a pozornější a potom stejný čas navečer, kdy je třeba dobře zpracovat denní události a snažit se je vidět z jiného hlediska než svého těla. Je potřeba mít na mysli také to, aby se z tohoto cvičení nestala nová připoutanost. Pokud se z nějakého důvodu cvičení nepovede, nic se neděje, protože se to dá nahradit druhý den. Je však nutno nezapomínat, váš cíl musíte mít stále na paměti.
O víkendech je více času, tak může být i cvičení prodlouženo, aby se vypěstovaly i další ctnosti, jako trpělivost a dlouhodobější koncentrace.
jogíJogín - člověk spřažený s jógou
juňdžítakoncentrovat
satatamvždy; stále
átmánammysl; pravé Já
rahasiv skrytu (před lákadly světa)
sthitahumístěn; zůstávat; setrvávat; postaven
ekákísám (ojedinělý)
jataovládnout
čittainteligence; vědění
átmápravé Já; mysl
nirášírbez touhy
aparigrahahbez touhy vlastnit; bez pocitu vlastnictví
Verš : 6.11.

šučau deše pratišthápja sthiramásanamátmanah
nátjuččhritam nátiníčam čailádžinakušottaram


Na čistém místě položí pevně to sedátko svoje,
ne moc vysoké, ne nízké, látkou, kůží, trávou kryté.
Na čistém místě položí pevně svoje sedátko, ani příliš vysoké, ani příliš nízké, látkou, kůží a trávou pokryté.
Byla-li provedena dobrá příprava, pak je možno naplánovat dlouhodobější pokus o celkovou transformaci. Na tento pokus dočasně přerušíme konání povinností a vydáme se do nějakého vzdálenějšího, nejlépe duchovního centra. Velice vhodné je ubytovat se v nějakém ašrámu, případně klášteře, kde zaplatíme určitý dar a za tento dar se obyvatelé ašrámu postarají o potřeby našeho těla. Nakrmí ho a poskytnou ubytování a my se budeme moci zcela soustředit na naše cvičení a náš cíl.
Pokud byla naše příprava dobrá a bude dobře využité i toto intenzivní úsilí, zcela jistě se dostaví výsledky.
šučaučisté
dešemísto
pratišthápjaustálí
sthirampevný
ásanamsedátko; pozice v józe
átmanahmysl; pravé Já; svoje
naAni; ne-
atipříliš; vše
uččhritamvysoký
naAni; ne-
atipříliš; vše
níčamnízký
čailaměkká látka
adžinaměkká kůže
kušatráva Kuša
uttaramposkládat
Verš : 6.12.

tatraikágram manah krtvá jatačittendrijakrijah
upavišjásane juňdžjádjogamátmavišuddhaje


Tam mysl v jeden bod cílí, ovládá vědění, smysly.
Sedí na sedátku, jógou soustředěn očistí své Já.
Tam zaměří mysl na jeden bod, ovládne své vědění a činnosti smyslů. Sedí na sedátku, soustředěn disciplínou, očišťuje své Já.
Zde rozvíjíme všechny dobré návyky, které jsme si připravili. Snažíme se držet na uzdě představivost mysli a setrvávat stále tam, kde sedíme. Mysl se snaží neustále utíkat pryč a vytváří představy naší rodiny, práce, bohů a vůbec všeho, co se namane a co umožní mysli utéci.
Důležité je vypěstovat schopnost tento trik odhalit co nejdříve. Každý útěk mysli je šance na její opětovné zkrocení. Po několika dnech cvičení musí být znát pokrok v poznávání úskoků mysli a díky tomu bude i vaše spočinutí hlubší a delší.
tatratam
ekajeden
agrambod
manahmysl
krtvádělat; způsobit; úděl
jataovládnout
čittainteligence; vědění
indrijasmyslové
krijahčinnosti
upavišjasedět
ásanesedátko; pozice v józe
juňdžjádsoustředit
jogamjógu; jóga
átmapravé Já; mysl
višuddhajeočistit
Verš : 6.13.

samam kájaširogrívam dhárajannačalam sthirah
samprekšja násikágram svam dišaščánavalokajan


Zpříma tělo, hlavu a krk nehybně drží, a pevně.
Zří u nosu špičku svého, pak okolo se nedívá.
Zpříma drží tělo, hlavu i krk, nehybně a pevně. Pozoruje špičku svého nosu a tak se nenechá rušit okolím.
Meditace by měla být prováděna na duchovně i fyzicky čistém místě, klidném a bezpečném, aby nebylo nutno věnovat pozornost okolí těla. Potom může být veškerá pozornost upnuta na to, co se odehrává uvnitř. K dobrému výsledku je nejprve potřeba ticho a klid, aby bylo co nejméně rušivých podnětů.
samamstejně; zpříma
kájatělo
širohlava
grívamkrk
dhárajannvědomě držet
ačalamnehybně
sthirahpevně
samprekšjapozorovat
násikanos
agrambod
svamsvůj
dišašokolo
čaa; také
anavalokajannesledovat; nedívat se
Verš : 6.14.

prašántátmá vigatabhírbrahmačárivrate sthitah
manah samjamja maččitto jukta ásíta matparah


V klidu Já a strachu prostý, v cudnosti slibu spočívá,
mysli své vládne a Mne zná, spojen sedí se Mnou Věčným.
V klidu Já, strachu zbavený, v cudnosti závazku spočívá, s myslí ovládnutou, Mne vědomý, spřažený sedí se Mnou Nejvyšším.
Později, až budeme schopni udržovat mysl v klidném prostředí, postupně vpouštíme do meditace více a více smyslových vjemů. Nejprve otevřeme oči a vpustíme do představy zrakový vjem. Ze začátku pozorujeme neměnný klidný kout místnosti, nebo obraz našeho duchovního idolu. Stále se však věnujeme tomu, co se děje uvnitř. Zachytáváme vznikající myšlenky a vracíme mysl zpět, do přítomnosti.
Po dostatečném procvičení pozornosti můžeme jít mezi lidi a snažit se udržovat svou mysl neustále pod kontrolou. Tímto se připravujeme na dosažení cíle. Svobodná bytost nemusí být mnichem v ústraní. Zdá se, že takový člověk ještě svou mysl zcela neovládl a proto se lidí straní. Svobodný duch je vždy sám sebou uprostřed jakékoli situace. Okolí by na takovou bytost nemělo mít vliv. Pokud se tak někdy stane, měla by to taková bytost okamžitě rozpoznat a soustředěním své pozornosti rychle zjednat nápravu.
prašántaklidné
átmápravé Já; mysl
vigatazbavený
bhírstrach
brahmačárižák - první epocha života hinduisty; celibát; jednání ve shodě s Brahma
vrateslib; závazek
sthitahumístěn; zůstávat; setrvávat; postaven
manahmysl
samjamjaovládat
matMne; mým
čittoznalost
juktazapřažen; zapojen
ásítasedět
matMne; mým
parahnejvyšší
Verš : 6.15.

juňdžannevam sadá''tmánam jogí nijatamánasah
šántim nirvánaparamám matsamsthámadhigaččhati


Soustředěn tak věčně na Já, jogín stálou myslí svojí,
míru nejvyšší nirvány se Mnou spojený dosáhne.
Jogín, který je stále takto soustředěn na své Já a má stálou mysl, potom je se Mnou spojený a nejvyššího klidu vyvanutí dosahuje.
Pokud nějaký vjem strhává pozornost a umožňuje mysli často se tímto vjemem zaobírat, potom je nutno velice důkladně prozkoumat, proč se to děje.
Vezmeme tento vjem a zkoumáme jeho kořeny i důvod, proč neustále ovlivňuje naši mysl.
Pro muže je velice obtížné překonat pouto, které je váže k ženám. V Šiva puráně praví veliký bůh Šiva o tomto poutu toto : "Svět má mnoho vazeb, které poutají. Společnost žen je pouto nejtěžší. Každý se může sám osvobodit od všech vazeb kromě vazby na ženy. Všechna pouta ze železa a dřeva je možné rozbít, ale pouto k ženě nikdo nepřetne. Potěšení ve světě poutají. Spásy nedosáhne nikdo, kdo je poután k rozkoším, byť i jen ve snu. Kdo chce štěstí, musí se vzdát rozkoší i potěšení."
Jak to však můžeme udělat? Ze vztahu je nutno odstranit základní problém, a to je touha. V životě člověka je mnoho povinností a ne všechny jsou nepříjemné. Jejich vykonávání však vždy musí být službou bohu, nebo alespoň ostatním, a rozkoš musí být jen jako bonus k dobrému pocitu ze splněné povinnosti. Potom je možno i takové mocné pouto postupně přerušit.
juňdžannsoustředěn
evamtak
sadávždy
átmánammysl; pravé Já
jogíJogín - člověk spřažený s jógou
nijatavždy; stále; stálý
mánasahmysl
šántimmír; klid
nirvánanirvána; vyvanutí; nejvyšší stav ve spojení s Bohem
paramámnejvyšší; věčný
matMne; mým
samsthámspočinout
adhigaččhatizískat; dosáhnout
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 7.8.2011, zobrazeno : 1695

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator