Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 41. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 41. lekce

41. pokračování korespondenčního kurzu - verše 6.16-22
Popis správné snahy a její úspěšné použití
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 6.16.

nátjašnatastu jogo'sti na čaikántamanašnatah
na čátisvapnašílasja džágrato naiva čárdžuna


Příliš jídla není jóga, či úplné hladovění,
ani mít zvyk mnoho spáti a nebo bdíti, Ardžuno.
Disciplínou není jistě ani mnoho jídla, ani úplné hladovění, ani být zvyklý příliš spát nebo příliš bdít, Ardžuno.
Skutečná jóga je disciplína v celém životě. Občas je potřeba projít asketickým obdobím, ale přílišná askeze sama není duchovním cílem.
Šrí Ramana měl krásný příklad z vlastního života. Když bydleli v jeskyni Virupakša, sedávali na zemi a spali na podlaze bez jakékoli deky. To byla svoboda a sezení na kanapi bylo pouto. Ale tento postoj byl také vězením. Bhagaván nemohl sedět kde a jak by si přál. Není však tento postoj také pouto?
Asketické cvičení umožní hledajícímu uvědomit si, že může žít i velice skromně, sám, bez majetku a bez peněz. Až toto umění ovládne, měl by se člověk vrátit zpět k plnění povinností včetně používání nezbytného majetku a peněz. Měl by je však používat jako nezbytnou potřebu bez jakékoli touhy po nich.
Spánek je pro tělo nezbytný, nedostatek spánku neumožní dostatečné soustředění k rozvinutí jemného abstraktního myšlení, které je tolik nutné pro sebepoznávání. Stejně tak toto myšlení narušuje i alkohol, a to i v malých dávkách, kdy ducha na dlouhou dobu poutá do těla a znemožňuje onen potřebný vznešený nadhled.
Nadbytek spánku a přejídání jsou projevy temných stránek mysli, lenosti, touhy a nenasytnosti.
naAni; ne-
atipříliš; vše
ašnatasjíst
tuale; však
jogahJóga, nejvyšší moudrost; disciplína
astitam (je)
naAni; ne-
čaa; také
ekántamúplně
anašnatahnejíst; hladovět
naAni; ne-
čaa; také
atipříliš; vše
svapnaspát
šílasjazvyk
džágratobdít
naAni; ne-
evajistě; zajisté; samozřejmě
čaa; také
ardžunaArdžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
Verš : 6.17.

juktáháravihárasja juktačeštasja karmasu
juktasvapnávabodhasja jogo bhavati duhkhahá


Jídlo a činnost v souladu a také snaha a činy,
spaní i bdění v souladu, pak jógou strasti ustanou.
Pokud je jídlo a aktivita, snaha a činy, spaní a bdění v souladu, potom jistě disciplínou nastává stav bez utrpení.
Skutečná jóga pomáhá člověku najít rovnováhu mezi jednotlivými životními extrémy. Každá metoda může pomáhat k rozpuštění pout, pokud je použita správně. Ta samá metoda může vytvořit nová, téměř nepřekonatelná pouta, pokud je použita nesprávným způsobem. Takový člověk si myslí, že je svobodný, protože dělal duchovní metodu. Přehlíží však všechny negativní projevy jeho stále živého ega jako jsou netolerance, nenávist, hněv a pýcha.
Při používání každé metody je nutno stále zkoumat, jaké pocity její provádění v mysli vyvolávají. Pokud začnete po vykonávání této metody toužit, těšíte se na to, až budete moci začít a cítíte jakousi závislost na této metodě, tehdy je nutno opravdu poctivě analyzovat prožitky, které metoda přináší.
Rozpouštění vazeb v mysli je vždy bolestné, jejich vytváření bývá radostné. Dobrá metoda boří "jistoty" ega, přivádí ho do pocitů ztrát a nejistoty. V té chvíli nejste nic než ego takže tyto pocity jsou vaše pocity. Tyto pocity jsou výborným zdrojem poučení o tom, co se ve vás děje a jak to funguje. Toto poznání přináší kýženou uvolnění pouta.
Jakmile je metoda radostná, je nutno její provádění omezit a zkusit najít jinou, pro ego nepříjemnou metodu.
juktazapřažen; zapojen
áhárajídlo; životní potřeby
vihárasjacvičení; činnost
juktazapřažen; zapojen
češtasjasnaha; jednání
karmasučin; činnost
juktazapřažen; zapojen
svapnaspát
avabodhasjabdění; bdělý stav
jogahJóga, nejvyšší moudrost; disciplína
bhavatistane se; nastane
duhkhaneštěstí; strast
bez; odstranit
Verš : 6.18.

jadá vinijatam čittamátmanjevávatišthate
nihsprhah sarvakámebhjo jukta itjučjate tadá


Je-li mysl utišena a v pravém Já jistě dlící,
bez touhy ke všem lákadlům, spojením to potom zvou.
Pokud je vědění trvale ovládnuto a pevně spočívá v Já bez žádosti k lákadlům světa, tento stav se potom nazývá spojení.
Cílem jógy je rozpuštění vazeb mezi myslí a objekty v představě, která je zprostředkována skrze smysly. Zůstane tak věčné Já, které nemá žádné pouto k představě. Jediná spojnice je vykonávána skrze plnění povinností bez očekávání plodů činností.
Pokud je takový stav pro bytost zcela přirozený, tehdy opustila pomíjivost a je pevně sjednocena s věčností.
jadájestli
vinijatamzcela (vi) ovládnut; zcela ustálen
čittaminteligence; vědění
átmanisvým pravým Já; myslí
evajistě; zajisté; samozřejmě
avatišthateumístění
nihsprhahbez žádosti
sarvavšichni; vše
kámebhjopředměty touhy; žádosti
juktazapřažen; zapojen
ititak; proto
učjateříkat; nazývat
tadákdyž; tehdy
Verš : 6.19.

jathá dípo nivátastho nengate sopamá smrtá
jogino jatačittasja juňdžato jogamátmanah


Jako lampa mimo vítr nebliká, stejně věz také
jogín jenž mysli vládne je zaměřen jógou na své Já.
Jako plamen lampy netěká, když je umístěna v závětří, stejně tak hleď na jogína, který ovládl mysl a soustředil se pomocí disciplíny na své Já.
Mysl osvobozeného člověka se mění nejprve v klidu ústraní, ale nakonec by měl být jeho klid zocelen uprostřed běžného lidského života a konání činností.
Skutečný mudrc žije na první pohled zcela obyčejný život, ale když se podíváte pozorněji, uvidíte, že jeho život je neobyčejně klidný a čistý. Plamen jeho mysli netěká ani uprostřed silného větru událostí v jeho okolí.
jathájako; jak
dípolampa; svítidlo
nivátabez větru
sthahumístěn; setrvávat
naAni; ne-
ingatechvět se
sahon; ten; tak
upamápřirovnat
smrtápřipomenout
joginahjogín
jataovládnout
čittasjainteligenci; mysl
juňdžatokoncentrací
jogamjógu; jóga
átmanahmysl; pravé Já; svoje
Verš : 6.20.

jatroparamate čittam niruddham jogasevajá
jatra čaivátmaná''tmánam pašjannátmani tušjati


Když je mysl uklidněná a trvalá služba józe,
když je pevně Já pouze v Já viděno, v Já spokojenost,
Kdo má mysl zklidněnou a bez přerušení se oddává józe, kdo pevně nahlíží své pravé Já svým Já a z Já čerpá spokojenost,
jatrakde
uparamatezklidnění
čittaminteligence; vědění
niruddhamnepřerušovaný
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
sevajáslužba
jatrakde
čaa; také
evajistě; zajisté; samozřejmě
átmanápravé Já; v pravém Já
átmánammysl; pravé Já
pašjanvidět
átmanisvým pravým Já; myslí
tušjatispokojený
Verš : 6.21.

sukhamátjantikam jattadbuddhigráhjamatíndrijam
vetti jatra na čaivájam sthitaščalati tattvatah


štěstí bezmezné, které lze rozumem poznat ne smysly,
poznává a v Něm jistě dlí, neodchýlí se od pravdy.
pozná i štěstí bezmezné, jaké je rozum schopný poznat, ne však skrze smysly. Kdo v Něm pevně dlí, neodchyluje se od pravé skutečnosti.
Tyto dva verše shrnují základní části správné snahy :
- klidná a čistá mysl
- soustavná a nepřerušovaná snaha získat poznání
- hledání správné perspektivy věčného Já
- sledování projevů ega z pohledu věčnosti
- hledání základů věčné spokojenosti
Jakmile tato snaha dostatečně změní mysl hledajícího, potom je hoden poznat ono všeobsahující štěstí, které nepochází ze světa, ale z věčného ducha. Ten potom musí nalézt způsob, jak v tomto stavu setrvávat trvale, aby ho ego více neovládalo.
sukhamštěstí; radost; snadno
átjantikamneomezené
jatjak
tatto
buddhimoudrost; rozum
gráhjamshopný poznat
atíndrijamnad smyslné; mimo schopnost smyslů
vettipovažovat; znát
jatrakde
naAni; ne-
čaa; také
evajistě; zajisté; samozřejmě
ajamtoto
sthitahumístěn; zůstávat; setrvávat; postaven
čalatiodchýlit se
tattvatahpravdivě; skutečně
Verš : 6.22.

jam labdhvá čáparam lábham manjate nádhikam tatah
jasminsthito na duhkhena gurunápi vičáljate


Kdo Toto má a zisk jiný, nepovažuje za vyšší,
v Tom pevně dlí, ani smutek největší ho nevyruší.
Kdo Toto dosáhne a jiný další zisk nepovažuje za vyšší, v Tom setrvává a ani smutek největší ho nerozruší.
První prožitek věčnosti je další velikou šancí pro ego. Okamžitě vyvolává pocity jako jsem osvícený, ten nejlepší a výjimečný. To jsou další pastí, které je nutno překonat. Až se vysvobodí ze všech závislosti na světě, tehdy teprve trvaleji spočine ve věčnosti. Tato nová situace není vůbec jednoduchá. Musí se naučit žít ve svém světě, aniž by jeho ego získávalo na síle. I v tomto období je nutno poctivě analyzovat všechno, co se v mysli objevuje a pokud je to potřeba, tak zjednávat nápravu. Znalost věčného stavu je výbornou pomůckou, protože jakýkoli projev ega tuto věčnost zakrývá a její stav svobody pokřivuje. Nicméně tento boj je velice snadný, v podstatě vítězná armáda pouze čistí poslední zbytky odporu. Daleko obtížnější je situace na začátku, kdy se hrstka statečných vrhá proti nepříteli, který je úplně všude.
jamtomu
labdhvázískání; dosažení
čaa; také
aparamnižší (nedávný); jiný
lábhamzisk
manjatemyslet
naAni; ne-
adhikamvyšší
tatahpotom
jasminv kterém; kde
sthitahumístěn; zůstávat; setrvávat; postaven
naAni; ne-
duhkhenasmutek; strast
gurunápiveliký
vičáljaterozrušit
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 10.8.2011, zobrazeno : 1781

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator