Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 49. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 49. lekce

49. pokračování korespondenčního kurzu - verše 7.15-19
Vlastnosti lidí zlých a rozlišení lidí dobrých
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 7.15.

na mám duškrtino múdháh prapadjante narádhamáh
májajápahrtagňáná ásuram bhávamášritáh


Hříšní, zmatení, lidé zlí, ti se ke Mně neuchýlí,
iluzí jatým poznáním, jen stav démonů získají.
Neuchýlí se ke Mně hříšní, zmatení a zlí lidé, kterým tato vidina zakryla jejich poznání a tak získali démonskou, poživačnou povahu.
Nyní Kršna popisuje ty vlastnosti mysli bytostí, které brání dosažení osvobození ducha a nalezení věčné božské blaženosti. Je to sebeklam, z kterého vyplývá hříšné chování. Tyto lidi popisuje jako nejhorší bytosti.
Hříchem není nevhodné jednání pod vlivem nevědomosti. V duchovním světě nevědomost omlouvá nevhodné skutky. Hříchem je nevhodné a zlé jednání i ve chvíli, kdy bytost ví, že jedná špatně. Takoví lidé jsou ti nejhorší, protože mají znalost jak žít lépe a čistěji. Jejich touhy jsou příliš silné a jejich vůle slabá a jejich ctnosti tak ubohé, že svým chováním ubližují okolnímu světu.
Tento stav, který je popsán jako démonský, je velice mocný. Démonští lidé pohlceni svými touhami nemohou postřehnout jemné pletivo své mysli, které vytváří klam iluze (Máju). Proto prožijí život, kde způsobí mnoho zlého. Jeho následek bude i utrpení vlastní, někdy hned v tomto vtělení, někdy v mnoha vtěleních příštích. Tak duch získá potřebné znalosti, které mu umožní někdy v budoucnu nastoupit na tu správnou cestu posilování ctností.
naAni; ne-
mámmne
duškrtinoneřest; hříšník
múdháhzmatený; pošetilý
prapadjanteuchýlit se
naralidé
adhamáhnejhorší
májajailuzí; představami
apahrtaunesený
gňánápoznání
ásuramdémonské
bhávamstav; existence
ášritáhnabýt; přisvojit si
Verš : 7.16.

čaturvidhá bhadžante mám džanáh sukrtino'rdžuna
árto džigňásurarthárthí gňání ča bharataršabha


Čtvero různých lidí dobrých, uctívají Mne Ardžuno.
Kdo trpí, hledá, získává a moudrý, Bharataršabho.
Je čtvero různých počestných lidí, kteří Mne uctívají Ardžuno. Jsou to lidé trpící, hledající poznání, potřebný majetku a znalí mudrci, Býku mezi Bharaty.
Utrpení, které člověk v tomto životě prožije, je následek nevhodného chování jeho ducha v minulosti. Toto utrpení je sice trestem, ale mělo by být trestem výchovným. To znamená, že by mělo vytvořit ten nejjednodušší podmíněný reflex. Když se chovám špatně, budu potrestám utrpením. Když trpím, obracím se k Bohu o pomoc.
Další dva stavy jsou získávání poznání nebo získávání majetku. I zde jsou lidé přesvědčeni, že uctívání Bohů přinese úspěch. Majetek je pomíjivý, ale znalosti a poznání s nimi spojené, je pro věčného ducha ziskem trvalejším.
Duch moudrý uctívá Boha zcela přirozeně, bez jakékoli touhy. Je to výborný nástroj udržení klidu a nadhledu i v běžném činorodém lidském životě.
čaturčtyři
vidhápoznat; rozlišit
bhadžanteuctívat
mámmne
džanáhlidé
sukrtinoctnostný
ardžunaArdžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
ártostrádat; trpět
džigňásurhledající
arthazisk; potřeba; důvod
arthípotřebný
gňáníznalý; mudrc
čaa; také
bharataršabhaArdžuna - Býk mezi Bharatovci; nejlepší z nich
Verš : 7.17.

tešám gňání nitjajukta ekabhaktirvišišjate
prijo hi gňánino'tjarthamaham sa ča mama prijah


A z nich mudrc, věčně spjatý a jedno ctící vyniká.
Mudrci jsem jistě drahý nade vše on Mně drahý je.
Z nich je nejlepší mudrc, trvale zapojený a pouze jedinému oddaný. Já jsem jistě drahý mudrci nade vše ostatní a on je drahý Mně.
Proto je moudrý člověk, který poznal svou věčnou podstatu, ten nejlepší. Tím, že uctívá Boha, vlastně uctívá jen svou vznešenou a nepomíjivou podstatu.
Uctívání je připomínání si těch důležitých věcí v životě. Bohové jsou vždy spojeni se všemi ctnostmi a tak jejich uctívání tyto ctnosti pěstuje nebo udržuje v dokonalosti.
tešámjejich; jim; oni
gňáníznalý; mudrc
nitjavěčné
juktazapřažen; zapojen
ekajeden
bhaktiroddanost
višišjatenejlepší
prijahdrahý; vzácný; ctěný
hijistě; také
gňáninomoudrý
atipříliš; vše
arthampro někoho;věc; zisk; potřeba
ahamJá, jsem
sahon; ten; tak
čaa; také
mamamoje
prijahdrahý; vzácný; ctěný
Verš : 7.18.

udáráh sarva evaite gňání tvátmaiva me matam
ásthitah sa hi juktátmá mámevánuttamám gatim


Tito všichni jsou moc vzácní, soudím však, mudrc je jak Já.
Umístěn tak a spřažen s Já, Mne má za svůj cíl nejvyšší.
Tito všichni jsou jistě ušlechtilí. Ale jen mudrc je dle Mého soudu jako Já. Pevně spočinul spřažen se svým Já a jen Mne má za nejvyšší cíl.
Takže si to shrňme z pohledu věčného ducha. Démonští lidé, kteří neochvějně věří hře, kterou nevědomky hrají, se nemohou z jejího vlivu osvobodit a ani ji nemohou vyhrát.
Další skupiny lidí, kteří prožívají určité trauma a s jeho řešením se obracejí k různým bohům, se obracejí s vírou a chtějí si vylepšit podmínky právě probíhající hry. Samozřejmě ani oni netuší, že se jedná pouze o hru.
udáráhušlechtilý; vynikající
sarvavšichni; vše
evajistě; zajisté; samozřejmě
etetyto; ty
gňáníznalý; mudrc
tuale; však
átmapravé Já; mysl
evajistě; zajisté; samozřejmě
memůj; mi
matamučení; moudrost; názor
ásthitahumístěn
sahon; ten; tak
hijistě; také
juktazapřažen; zapojen
átmápravé Já; mysl
mámmne
evajistě; zajisté; samozřejmě
anuttamámnejvyšší; nejdokonalejší
gatimcíl
Verš : 7.19.

bahúnám džanmanámante gňánavánmám prapadjate
vásudevah sarvamiti sa mahátmá sudurlabhah


Mnoho zrodů končí moudrý tak, že se ke Mně uchýlí,
Vasudéva všechno pak je. Tak vzácné Já je těžko mít.
Mnoho zrodů zakončí moudrý tím, že se ke Mně uchýlí, protože pozná, že Vasudéva je vším. Tak ušlechtilá duše se získá velmi těžko.
Pouze moudří, kteří se pečlivě věnovali studiu svého života, dokáží nahlížet na život jako na božskou hru, hrají ji s nadhledem a s radostí, protože poznali mnohá její pravidla. Nikterak se k probíhající hře neváží, ale vždy hledají útočiště v nejvyšším principu.
Takové bytosti jsou rovny bohům. Získat takový stav již za života je velice obtížné a tak i bohové radostně přijímají takové bytosti.
V Indické tradici je mnoho příběhů na toto téma. Jedna velice krásná pohádka vypráví příběh z doby, kdy lidé neznali hřích a žili skromně a radostně na krásné Zemi. Jednou je však napadlo jít se podívat do nebe, a tak vyrazil obrovský dav do Himaláje, který je bránou do nebe. Bohové byli zděšeni, neboť jejich zbraně nemohly čistým lidem zabránit do nebe vstoupit. Potom dostali nápad a na cestě, kterou museli lidé projít, postavili tři města. V prvním bylo lahodného jídla a pití co hrdlo ráčilo. Mnoho lidí zde zůstalo, ale mnoho lidí stále šlo dále. Druhé město bylo plné bohatství, krásných věcí ze zlata a diamantů, kdokoli zůstal, mohl si nabrat spoustu cenností. Přesto však mnoho lidí šlo dále. Třetí město nabízelo nádherné zahrady, plné krásy a tělesných požitků. Zde zůstali všichni ostatní. Přesto jeden jediný člověk šel dále. Bohové se ptali : "Co budeme dělat ?" Ten nemoudřejší pravil : "Jen jeden člověk překonal nástrahy dobrého jídla, bohatství a slastného jednoduchého života. Tomu nikdo nemůže zabránit do nebe vstoupit. Otevřme brány a uvítejme ho girlandami květin, neboť prach z jeho nohou naše nebe posvětí."
bahúnámmnoho
džanmanámzrození; vznik
antezávěrem; na konec
gňánavánmoudrý
mámmne
prapadjateuchýlit se
vásudevahVasudéva - Kršna, syn Vasudévy
sarvamvše
ititak; proto
sahon; ten; tak
mahavelký
átmápravé Já; mysl
suvelmi
durlabhahtěžko získat
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 31.8.2011, zobrazeno : 1634

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator