Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 68. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 68. lekce

68. pokračování korespondenčního kurzu - verše 10.31-36
Kršnovy vznešené projevy v jeho vlastních slovech - třetí část.
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 10.31.

pavanah pavatámasmi rámah šastrabhrtámaham
džhašánám makaraščásmi srotasámasmi džáhnaví


Očišťujícím jsem větrem, ctnostným Rámou ozbrojencům
a všem rybám jsem makarou, řekám jsem dcera Džáhuny
Jsem vítr, který očišťuje, ozbrojencům ctnostným Rámou a rybám jsem makarou, pro řeky jsem Ganga, dcera Džáhuny.
V indické tradici má příroda a její čistota své významné postavení. Čistý vzduch a voda, úrodná země a hluboké lesy byly pro Indy Matkou Přírodou, Zemí, dárkyní života. Současná společnost znečistila i posvátné řeky Gangu a Jamunu, že se z nich staly ve velkých městech staly skoro stoky. Naštěstí i v přelidněné Indii opět začíná vítězit péče o životní prostředí a i řeky začínají být čistější.
Řeka Ganga byla donucena sestoupit na Zemi z nebes, kde je Mléčnou dráhou. Ganze se na Zemi nechtělo a rozhodla se, že svým pádem Zemi zničí. Asketický Šiva ji však chytil do svých zcuchaných dlouhých vlasů, kde se Ganga ztratila a vypustil ji až když se uklidnila. Potom se z Himaláje vydala na cestu napříč indickou zemí až do oceánu. Na cestě ji čekalo několik dalších překážek. Jednou z nich byl mudrc Džáhuna, kterému Ganga zaplavila jeho posvátný obětní ohýnek a on ji za trest vypil. Po přímluvě Gangu vypustil svým uchem ven a tak se tímto způsobem stala jeho dcerou.
Ráma je hrdina eposu Ramajána, předchozí vtělení boha Višnua. Ráma je vzorem ctnostného vládce, který musí být, i přes všechno osobní utrpení a tragedie, dokonalým vzorem pro své poddané.
Makara je bájná ryba, někdy se uvádí, že je to velryba a jindy žralok.
pavanahvzduch
pavatámočišťujícím
asmijsem
rámahRáma - bůh, hrdina Ramajány, avatár boha Višnua
šastrabhrtámozbrojenec
ahamJá, jsem
džhašánámrybám
makarašMakara - druh ryby, žralok
čaa; také
asmijsem
srotasámřekám; tokům
asmijsem
džáhnavíGanga - Džáhnaví, dcera Džahuny
Verš : 10.32.

sargánámádirantašča madhjam čaiváhamardžuna
adhjátmavidjá vidjánám vádah pravadatámaham


Vzniklému začátek, konec a střed jistě jsem Ardžuno.
Znalost zdroje Já znalostem, vádou jsem diskutujícím.
Všemu stvořenému jsem začátek, konec a také průběh Ardžuno. Mezi znalostmi jsem znalost zdroje Já, mezi debatami jsem diskuze, která vede k poznání.
Nyní opakuje Kršna trochu jinak svůj nejvyšší projev z verše 10.20. Nejvyšší znalostí je sebepoznání, poznání své vznešené duchovní podstaty, svého pravého Já.
Váda je druh diskuze, ve které mají všichni diskutující zájem na předání a získání co nejvyššího poznání. Indové samozřejmě měli i vědu o diskuzi, kde vedle vády byly definovány i jiné typy diskuze. Jednou z nich bylo i takové umění argumentace, aby člověk vždy v diskuzi zvítězil.
sargánámstvořením
ádirpočátek; začátek
antaškonec; vnitřek
čaa; také
madhjamstřed; průběh
čaa; také
evajistě; zajisté; samozřejmě
ahamJá, jsem
ardžunaArdžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
adhjátmaprostoupený Já; celé Já
vidjáznalý; učený
vidjánámznalým
vádahVáda - diskuse vedoucí k poznání
pravadatámdiskutující
ahamJá, jsem
Verš : 10.33.

akšaránámakáro'smi dvandvah sámásikasja ča
ahamevákšajah kálo dhátá'ham višvatomukhah


Písmeno A jsem písmenům a Dvandva jsem složeninám,
jistě čas nezničitelný, udržovatel jsem všestranný.
První písmeno A jsem mezi písmeny a složení dvou významových slov mezi složeninami, jsem také jistě nezničitelný čas i všudepřítomný udržovatel.
Písmeno A má v sanskrtu významné postavení, protože je obsaženo v téměř každém projevu. Dvandva je spojení dvou slov, které mají stejnou důležitost. Například spojení Bhímárdžuna - Bhíma a Ardžuna je dvandvou, protože obě části spojené do jednoho slova jsou stejně důležité.
Čas se objevuje již ve verši 10.30. Tam je označen jako základ plynutí neboli změny v projevené přírodě. V tomto verši se ovšem ještě více zdůrazňuje jeho nekonečnost nebo věčnost. Čas je tedy na jednu stranu limitující všechno stvořené. Na druhou stranu čas existuje pouze v závislosti na projevené přírodě. Pro osvobozenou bytost je čas zcela nepodstatný. Skutečně osvobozená bytost je šťastná a nepředpokládá, že by se v průběhu času mohlo něco změnit. Nesvobodná mysl neustále podléhá touhám a doufá, že ty se časem naplní.
Onen stvořitel je popsán ve verších 8.9. a 9.17. Tento stvořitel, který má všude svou tvář nemůže být nic jiného, než naše pravé Já.
akšaránámPísmenům; zvukům
apísmeno A; první písmeno
káropísmeno
asmijsem
dvandvahDvandva - složenina dvou slov, kde není žádná část dominantnější
sámásikasjasloženinám
čaa; také
ahamJá, jsem
evajistě; zajisté; samozřejmě
akšajahnezničitelný
kálahčas
dhátáustanovitel; udržovatel
ahamJá, jsem
višvatovšemi směry; všude
mukhahústa; tvář
Verš : 10.34.

mrtjuh sarvaharaščáhamudbhavašča bhavišjatám
kírtih šrírvákča nárínám smrtirmedhá dhrtih kšamá


Smrt, co vše vezme jsem, i zdroj příštího a mluva ženám
pověst, krása, paměť, moudrost, stálost také shovívavost.
Jsem smrt která vše odnese, jsem i zdroj budoucnosti, mezi ženami jsem manželkami boha Dharmy, Pověstí, Krásou, Mluvou, Pamětí, Inteligencí, Vytrvalostí a Shovívavostí.
Smrt je nejdůležitější okamžik života. V tomto okamžiku se rozhoduje, co bude dál. Pokud bytost objevila svoji podstatu, je šťastná i v okamžiku smrti. Smrt je pouhou myšlenkou a týká se pouze těla. Já je však věčné a tak je i zdrojem dalšího osudu. Kdo byl šťastný a svobodný ve smrti, bude takový i v dalším vtělení. Kdo byl spoután svými touhami, bude zase takový. Změna mysli se může udát pouze během života a to převážně pouze v lidském těle.
Sedm vznešených ženských vlastností je sedm žen boha Řádu Dharmy.
Ženy byly přírodou vybaveny pro svůj úděl některými vlastnostmi, které jim umožňují snáze splnit svůj úkol. Tyto vlastnosti, pokud jsou kultivovány, mohou být požehnáním. Pokud se tyto vlastnosti rozvíjejí bez moudrých omezení, mohou přinést mnoho nepříznivých událostí. Jak již bylo řečeno mnohokrát, tyto nepříznivé události mohou být pro ducha velmi bohatým zdrojem nových zkušeností.
mrtjuhzaniknout; zemřít
sarvavšichni; vše
harašodnese; unese
čaa; také
ahamJá, jsem
udbhavašpovstat; původ
čaa; také
bhavišjatámbudoucnost
kírtihpověst; sláva
šrírkrása
vákřeč (kultivovaná)
čaa; také
nárínámženám
smrtirpaměť
medhározum; inteligence
dhrtihvytrvalost
kšamáshovívavost
Verš : 10.35.

brhatsáma tathá sámnám gájatrí čhandasámaham
másánám márgašíršo'hamrtúnám kusumákarah


Brhatsámou chvalozpěvům, Gajatrí jsem mezi rytmy,
Margašírša jsem měsícům a obdobím jarem květů.
Brhatsámou jsem chvalozpěvům a Gajatrí mezi básnickými rytmy, mezi měsíci jsem Margašírša a z období jsem kvetoucím jarem.
Brhat je speciální způsob zpěvu manter z Véd. Tento styl v oběti oslovuje přímo boha Indru a proto je nade vše ostatní. Gajátrí je mantra z Rg Védu. Je považována za nejmocnější průpověď a je také jedna z nejvíce používaných.
Margašírša je měsíc přicházející po monzunovém období. Deště přinášejí vodu a s ní nový život do Indie spálené letním Sluncem. Po monzunech následuje krátké chladnější zimní období a potom přichází jarní čas plný vůní a květů.
brhatBrhat - zpěv ve způsobu sáma - mantry s upraveným rytmem a melodií, k uctění boha bohů Indry
sámamantra s upraveným rytmem a melodií
tathátaké; dále
sámnámmantry s upraveným rytmem a melodií
gájatríGajatrí - mantra, zvaná též Sávitrí, obsažena v RgVédu, jedna z nejkrásnějších a nejdůležitějších
čhandasámrytmus - metrum
ahamJá, jsem
másánámměsícům
márgašíršoměsíc indické plodnosti, listopad - prosinec po monzunových deštích
ahamJá, jsem
rtúnámobdobím
kusumákarahjaro; vesna
Verš : 10.36.

djútam čhalajatámasmi tedžastedžasvinámaham
džajo'smi vjavasájo'smi sattvam sattvavatámaham


Jsem také hrou podvodníků, září bytostí zářících,
vítězstvím jsem soustředěným, čistotou neposkvrněným.
Jsem i hrou podvodníků a září vznešených, jsem vítězstvím soustředěným a čistotou neposkvrněných.
Ardžunův bratr Judhištira prohrál v kostkách celé své království, své bratry i společnou manželku Draupadí. Tato událost byla hlavním důvodem nadcházející bitvy. Kršna byl i v této hře. Jeho úkol na Zemi bylo očistit ji od přemnožených lidí. Touto zápletkou dovede Kršna všechny zúčastněné až k oné katastrofické bitvě.
Vznešené bytosti jako Kršna, všichni Pánduovci a také Bhíšma a Karna ve své vznešenosti neztrácejí svou záři ani v této hrozné bitvě. Ti, kdo se více soustředí mohou zvítězit a ani v takové masakru se neposkvrní. Ba naopak, Indové věří, že vojáci padlí v bitvě jdou po smrti rovnou do nebe. Takoví lidé totiž plnili svoji povinnost, svůj osud, až do samého konce jejich života.
djútamHra v kostky, karty
čhalajatámpodvodník; nečestný člověk
asmijsem
tedžasjas; záře; vlastnost
tedžasvinámzářící; výjimečná dokonalá bytost
ahamJá, jsem
džajovítěztví
asmijsem
vjavasájosoustředěné; rozhodné
asmijsem
sattvamkvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
sattvavatámčistým
ahamJá, jsem
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 3.10.2011, zobrazeno : 1815

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator