Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 83. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 83. lekce

83. pokračování korespondenčního kurzu - verše 12.11-15
Srovnání duchovních cvičení a popis vlastností hledajícího, který je Kršnovi milý a drahý.
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 12.11.

athaitadapjašakto'si kartum madjogamášritah
sarvakarmaphalatjágam tatah kuru jatátmaván


Když ani toto nemůžeš konat, přijmi Moji jógu.
Všech činů plody obětuj, pak vytvoř vládu ve svém Já.
Když ani toto nejsi schopen konat, Mou disciplínu si osvoj. Všech činů plody obětuj, přitom ovládnutí své mysli vykonej.
Pokud je pro tebe i oddaná činnost problém, potom konej své činnosti, ale alespoň jejich činnosti obětuj Mně. Tímto odevzdáváním pomalu vytvářej pevný základ pro meditace vycházející z pravého Já. Nebo naopak můžeš svou meditací a rozjímáním nad svými skutky a pocity zdokonalovat své odevzdávání plodů činů.Tak můžeš postupně vytvářet podmínky pro čistou a oddanou činnost.
athaKdyž; ale; také
etattoto; tento
apiv; i; zahrnovat
ašaktoneschopen
asijsi
kartumvykonat; udělat
matMne; mým
jogamjógu; jóga
ášritahnabýt; přisvojit si
sarvavšichni; vše
karmačin; činnost
phalaplody; zisky
tjágamzříkat se; obětovat
tatahpotom
kuruKuruovský; vykonávat
jataovládnout
átmavánve svém pravém Já
Verš : 12.12.

šrejo hi gňánamabhjásádžgňánáddhjánam višišjate
dhjánátkarmaphalatjágastjágáččhántiranantaram


Nad cvičení je poznání, nad poznání meditace,
nad ní jistě plodů vzdání. Vzdáním mír je bez prodlení.
Lepší je jistě poznání než duchovní cvičení, poznání překonává meditace a meditaci plodů činů odevzdání. Po odevzdání nastává mír bez prodlení.
Stejně jako každá jiná činnost má i duchovní cvičení svůj důvod. Tím důvodem je získání mnoha nových poznatků o sobě, své mysli, okolním světě a vůbec všem, co vytváří náš život.
Toto poznání se stane základem hlubokého zklidnění a odevzdání. Pouze v takovém klidu může přijít božská milost.
šrejahdokonalost; nejlepší
hijistě; také
gňánampoznání
abhjásádžduchovní cvičení
gňánádpoznání
dhjánammeditace; rozjímání
višišjatenejlepší
dhjánátmeditace; rozjímání
karmačin; činnost
phalaplody; zisky
tjágaszříkat se; obětovat
tjágátzříkat se; obětovat
šántirmír; klid
anantaramihned; bez prodlení
Verš : 12.13.

adveštá sarvabhútánám maitrah karuna eva ča
nirmamo nirahankárah samaduhkhasukhah kšamí


Bez zloby ke všem bytostem, tak přátelský a soucitný,
bez svého, bez činitele, týž ve smutku, štěstí, klidný,
Prost nenávisti ke všem bytostem, přátelský a jistě soucitný, bez představy vlastnění majetku a bez pocitu toho, kdo koná, stejný ve smutku i radosti, shovívavý,
Nyní začíná Kršna popisovat vnitřní stav hledajícího, který otvírá brány poznání nejvyšší věčnosti. První tři vlastnosti jsou různými pohledy na stav vnitřní spokojenosti a odpoutanosti. Taková bytost nechová žádnou nenávist k žádnému z tvorů, ke každému je přátelský a ke všem tvorům trpícím nevědomostí je soucitný. Zcela praktickým důsledkem je již dříve zmiňované nenásilí uplatňované nejen v jídle, ale i ve všech ostatních životních situacích.
Druhé dvě vlastnosti jsou popisem zničení nebo alespoň významného oslabení ega. Ego je v sanskrtu označeno jako "jsem ten kdo koná", což velice dobře vyjadřuje spojení vnímajícího ducha s hmotným tělem. Pokud se duch spojuje s tělem, potom zákonitě vzniká pocit vlastnictví. Vlastnictví cítí duch ke svému tělu a skrze tělo ke mnoha dalším věcem a lidem. Odstraňování pocitu vlastnictví je základem cesty oddanosti, kdy se zříkáme svých vazeb a předáváme je svému ideálu. Po dosažení dostatečného pokroku pocit moje zcela mizí a s ním mizí i pocit "já jsem tělo". Boj proti pocitu konatele je praktickým cvičením cesty moudrosti. I zde po dostatečném pokroku mizí pocit výjimečnosti konatele a s ním samozřejmě mizí i pocit vlastnictví. Je samozřejmě vhodné obě metody kombinovat tak, aby bylo dosaženo cíle co nejrychleji.
Štěstí i neštěstí jsou vždy závislé na vazbě ducha na tělo. Čím slabší je vazba, tím menší je ovlivnění mysli okolními událostmi.
Shovívavost je schopnost přehlížet chyby a odpouštět je. Tato vlastnost také vzrůstá pokud vazby s hmotným světem klesají, pokud mizí pocit vlastnictví i konatele. To znamená, že je nutno rozpustit onen pocit výjimečnosti naší vlastní existence a uvědomovat si, že na jedné straně jsem jen jeden z mnoha miliard, a na straně druhé, že celá moje existence je jen představa, pouhý sen.
Tyto ctnosti jsou cílem snahy hledajícího a zároveň jejich procvičování je prostředkem, který k cíli vede.
adveštábez nenávisti
sarvavšichni; vše
bhútánámbytosti
maitrahpřátelský
karunasoucitný
evajistě; zajisté; samozřejmě
čaa; také
nirmamahbez myšlenky "moje"; bez představy majetku
nirbez
ahankárahego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji"
samastejný
duhkhaneštěstí; strast
sukhahštěstí; radost; šťastný
kšamíshovívavost
Verš : 12.14.

santuštah satatam jogí jatátmá drdhaniščajah
majjarpitamanobuddhirjo madbhaktah sa me prijah


stále spokojený Jogín, svému Já vládnoucí pevně,
Mně zasvětil mysl, rozum, Mně oddaný, je Mně drahý.
vždy spokojený, Jogín sebeovládnutý, houževnatě pevný, který Mně zasvětil svoji mysl a rozum a je Můj oddaný, ten je Mi drahý.
Věčná spokojenost může plynout pouze z vnitřního klidu. Dokud je spokojenost závislá na vnějším světě, pak je neustále ohrožována změnami. Jogín je ten, kdo ovládá svou mysl a svůj rozum, kdo je schopen pevných rozhodnutí. I toto jsou vznešené ctnosti a zároveň nástroje dosažení té věčné spokojenosti.
Soustředění mysli na vznešený ideál spolu se zasvěcením svých činností, očišťování a pěstění čisté mysli a soucitného rozumu - to jsou vlastnosti, které se dají jednoduše získat oddaností k vznešenému ideálu, který zosobňuje Kršna. Taková oddanost je v Kršnových očích velice vzácná a on ji umí ocenit darem své božské milosti.
santuštahspokojený
satatamvždy; stále
jogíJogín - člověk spřažený s jógou
jataovládnout
átmápravé Já; mysl
drdhahouževnatá; pevná
niščajahs jistotou; pevně; neochvějně
majiMně
arpitazasvětit
manahmysl
buddhihmoudrost; rozum
jahkdo
matMne; mým
bhaktahoddaný; věřící
sahon; ten; tak
memůj; mi
prijahdrahý; vzácný; ctěný
Verš : 12.15.

jasmánnodvidžate loko lokánnodvidžate ča jah
haršámaršabhajodvegairmukto jah sa ča me prijah


Ten kdo svět nevyrušuje a koho svět nevyruší,
radost, závist, strach, obavy kdo nezná, ten je Mně drahý.
Kdo neruší svět a svět neruší jeho, kdo je od radosti, žárlivosti, strachu a obav osvobozený, ten je Mi drahý.
Jak nerušit svět nás učí karmajóga. Dělej co je tvá povinnost, nic méně, nic víc. Přitom poznej iluzornost světa a nenechej se jím více rušit. Zároveň však nepropadej lenosti a neustále konej své povinnosti.
Následuje výčet čtyř stavů mysli, které by neměly vznikat v čisté mysli. Radost z příjemných věcí spojených s tělem je samozřejmě rušivá a neměla by být zdrojem dalších zotročujících tužeb. Žárlivost je nepěkná směs závisti, touhy a nenávisti. Všechny tyto neřesti musí být ve chvíli, kdy se objeví, postřehnuty a odmítnuty. Strach je okamžitý pocit hrůzy vznikající při ohrožení. Obava je další složitá emoce vznikající z pocitu vlastnictví a konatele, kdy se ego nechce vzdát svých vazeb k příjemným potěšením. S obavami a strachem je možno pracovat, můžete zkoumat reakce své mysli na různé představy a tak poznávat mechanizmy vzniku těchto emocí. A takové poznání samozřejmě vede k většímu klidu a spokojenosti.
jasmánpro koho
naAni; ne-
udvidžaterozrušit; zneklidnit
lokosvět
lokánsvěty
naAni; ne-
udvidžaterozrušit; zneklidnit
čaa; také
jahkdo
haršaradost
amaršažárlivost
bhajastrach; nebezpečí
udvegairobavy
muktahsvobodný
jahkdo
sahon; ten; tak
čaa; také
memůj; mi
prijahdrahý; vzácný; ctěný
Předchozí lekce      Následující lekce


Zařazeno dne : 1.11.2011, zobrazeno : 1681

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator