Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 86. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 86. lekce

86. pokračování korespondenčního kurzu - verše 13.6-12
Vlastnosti pole a pravého poznání.
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 13.6.

mahábhútánjahankáro buddhiravjaktameva ča
indrijáni dašaikam ča paňča čendrijagočaráh


Mocné živly i sobectví, zajisté rozum nezjevný,
ústrojí deset a jeden a pět smyslových předmětů,
Velké tvořivé prvky, falešná představa Já, také jistě rozum neprojevený, smyslů deset a jeden a pět smyslových předmětů,
Nyní Kršna popisuje to, co nazývá polem. První, co se na poli objevuje, jsou základní elementy, ze kterých se hmotný svět skládá. Je to země, neboli skupenství pevné, voda, což je skupenství kapalné, vzduch, tedy skupenství plynné a oheň, což je energie. Všechny věci, které jsou stvořeny uvedenými prvky, jsou umístěny v pátém elementu - prostoru. Prostor je velice jemné předivo, na němž se objevují hrubší hmotné a energetické projevy. Celý náš nekonečný vesmír je tedy polem.
Tyto hmotné projevy vnímá mysl a v ní se objevuje Ego, pocit činitele, který se váže k hmotnému tělu. Ego je pouze konstrukce vznikající v mysli, která je schopná přemýšlet.
Hmota a energie je často viditelná, rozum, Ego a také mysl nejsou zřetelné a viditelné. Člověk je používá od malička a pokud se nesoustředí a neuklidní, tak si jich nemůže všimnout.
Za deset smyslů jsou v Indii považováno orgány našich pěti smyslů, tedy oči, uši, nos, kůže a ústa. Dále se přidávají orgány schopné myšlení, tvoření, pohybu, výživy a rozmnožování.
Patero smyslových předmětů je pět smyslových vjemů, které mysli přinášejí informace o okolním světě. Jsou to vjemy zrakové a sluchové, chuťové a čichové a samozřejmě hmatové.
maháobrovský; velký
bhútánibytosti; tvory; prvky
ahankárahego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji"
buddhihmoudrost; rozum
avjaktamneviditelné; smysly nepostřehnutelné
evajistě; zajisté; samozřejmě
čaa; také
indrijánismysly
dašadeset
ekamjeden
čaa; také
paňčapět
čaa; také
indrijasmyslové
gočaráhpředměty
Verš : 13.7.

iččhá dvešah sukham duhkham sanghátaščetanádhrtih
etatkšetram samásena savikáramudáhrtam


chtění, odpor, radost a strast, soustava, vnímání, stálost,
takto pole ve stručnosti proměnlivé je popsáno.
chtění i odpor, radost i strast, to vše sestavené vnímáním a vytrvalostí, takto je pole stručně se změnami popsáno.
Další verš popisuje jevy, které se objevují v mysli člověka. Hmotné tělo spolu se smysly a orgány prožívá příjemné i nepříjemné okamžiky své existence. Ty vnímá prostřednictvím mysli, rozumu a ega. Díky paměti vzniká náklonnost k věcem, které jsou pro bytost příjemné a zároveň odpor k věcem nepříjemným.
Tento soubor různých součástí je vnímán a udržován ve složitém celku. Tento celek lze vnímat jako představu lidského života.
Celá tato teorie má pomoci hledajícímu opustit stávající nevědomý způsob života. Hledající může začít vnímat, jak je jeho svět poskládán z mnoha různorodých součástí. Při zkoumání můžeme jít dále a začít si uvědomovat své tělo jako společnost miliard buněk, které velice obětavě spolupracují na tom, aby udrželi svou společnost, a tím i sebe, živé.
iččháchtění
dvešahodpor; nechuť
sukhamštěstí; radost; snadno
duhkhamstrast
sanghátašseskupení
četanámysl; vnímání; inteligence
dhrtihvytrvalost
etattoto; tento
kšetrampole
samásenastručně
sahon; ten; tak
vikáramzměna
udáhrtampopsat
Verš : 13.8.

amánitvamadambhitvamahimsá kšántirárdžavam
áčárjopásanam šaučam sthairjamátmavinigrahah


Pokora a nenáročnost, nenásilí, čest, laskavost,
mistrům úcta a čistota, stálost a vláda svému Já,
Neokázalost, nenáročnost, nenásilí, shovívavost, upřímnost, úcta učiteli, čistota, stálost a sebeovládnutí,
V dalších pěti verších popíše Kršna to, co si představuje pod pojmem poznání.
První částí je pokora. Pokora znalce před všemi vesmírnými silami, před jeho předky a před všemi událostmi, které způsobily jeho vlastní existenci. Náš život je souhrou nekonečného počtu událostí, které se staly příčinou naší existence. Kdo si toto uvědomí, tomu pokora nedělá žádný problém.
Skromnost vychází z pokory. Když už jsem vstoupil do tohoto světa, tak musím žít skromně abych co nejméně zatížil systém, díky kterému jsem vznikl.
Nenásilí souvisí se skromností a pokorou. Moudrá bytost nikdy nespáchá více násilí, než je nezbytně nutné pro jeho existenci. Zvířata se tak přirozeně chovají, proč by se tak neměl chovat i člověk?
Shovívavost, schopnost odpouštět, není projevem slabosti, ale síly intelektu. Bez odpuštění dávno minulých zlých činů nemůže být dosaženo svobody.
Upřímnost je další důležitá ctnost. Znamená to žít v pravdě, i když to způsobí větší obtíže.
Úcta k učiteli, ale i k rodičům a dalším úctyhodným lidem je dalším znakem moudrosti. Pokud máme k úctyhodnému úctu, tak se od něj můžeme poučit a dosáhnout jeho úctyhodného stavu.
Čistota života je samozřejmě vnější a vnitřní.Vnější čistota je tělesná hygiena, péče o příbytek a jeho okolí. Patří sem i cvičení těla, ale to už se pomalu dostáváme k vnitřní čistotě. Tam patří všechny činnosti, které posilují ctnostné jednání a potlačují zlozvyky.
Stálost je pevnost v postojích, které jsou založeny na řádu. Stálost poskytuje jistotu našim blízkým a nám samotným usnadňuje duchovní růst.
Sebeovládnutí je přivedení veškerých svých činností pod vědomou kontrolu. To znamená nenechat se ovládat vnějšími vjemy k neuváženému jednání, ale vždy jednat na základě vlastního, pečlivě promyšleného rozhodnutí. Krásným příkladem je, když se učitel táže žáka : "Jak můžeš dovolit někomu jinému, aby ovlivňoval stav tvé mysli?"
amánitvampokora; neokázalost
adambhitvamskromnost; nenáročnost
ahimsánenásilí
kšántirshovívavost
árdžavamupřímnost
áčárjaučitel
upásanamuctívat
šaučamčistota
sthairjamstálost
átmapravé Já; mysl
vinigrahahovládnutí
Verš : 13.9.

indrijárthešu vairágjamanahankára eva ča
džanmamrtjudžarávjádhiduhkhadošánudaršanam


nelpění na věcích smyslů, také jistě nesobeckost,
zrodu, skonu, stáří, chorob, strasti, slabosti vědomost,
neulpívání na smyslových předmětech, zajisté bez sobectví, také zrození, skonu, stáří, nemoci, strasti a slabosti jasné žření,
Nelpění na lidech a věcech, kteří nás obklopují, souvisí s odpoutaností a se skromností. Vztah k okolnímu světu by měl být založen na poctivém konání povinností a pokrývání svých nezbytných potřeb.
Pod pojmem sobectví je myšleno mít pocit konatele a vlastníka. Ten musí být odmítnut. To, že jsem něco dokázal vytvořit nebo získat, bylo pouze umožněno mnoha příznivými událostmi, které jsem nemohl ovlivnit. Toto si musíme uvědomovat a pěstovat výše uvedené nelpění.
Proti sobectví také bojuje vědomost vlastního zrození, smrti, stáří, nemoci, utrpení a slabosti těla. Tyto jevy každého potkávají v jeho životě a člověk s nimi musí počítat. Pokud je zahrneme do svého vnitřního světa, potom můžeme celý život prožít mnohem svobodněji. Člověk, který se bojí smrti, žije ze dne na den, ve strachu a bez spokojenosti. Pokud budeme vědět, že smrt není zlá a že přijde v pravý čas, můžeme svůj vyměřený čas využít mnohem užitečněji.
indrijasmyslové
arthešuvěc; předmět
vairágjamneulpívání; odpoutanost; bezvášnivost
anahankáranesobectví; bez falešného Já
evajistě; zajisté; samozřejmě
čaa; také
džanmazrození; vznik
mrtjuzaniknout; zemřít
džarástáří
vjádhinemoc
duhkhaneštěstí; strast
došaslabost
anudo budoucna
daršanampohled
Verš : 13.10.

asaktiranabhišvangah putradáragrhádišu
nitjam ča samačittatvamištáništopapattišu


nezávislost, odpoutanost od synů, choti, domova,
také věčně stejné mysli ziskem chtěným i nechtěným,
nezávislost, odpoutanost od všeho, syny, manželkou a domovem počínaje, věčně stejné mysli při obdržení chtěného či nechtěného,
Nezávislost je myšlena jako vnitřní nepřipoutanost. Moudrý člověk vykoná vše, co mu život přinese. Stará se o své bližní i o věci, které ho provázejí. Pokud však něco skončí, potom díky své moudrosti necítí žádné utrpení. To umožňuje vědomost pomíjivosti všeho, co nás obklopuje i nás samotných.
Stejná nezávislost má být i k těm nejbližším, vlastní rodině. Máme prožívat jejich blízkost, radovat se z jejich ctností a moudrých úspěchů. Pokud odcházejí, nebo odcházíme my, má se tak stát s důvěrou v další příznivou budoucnost.
Člověk by si měl vypěstovat stav trvalé spokojenosti, který má být založen na důvěře v nejvyšší princip a ve vlastní schopnosti. Člověk má žít plně a činorodě, nenechat se svazovat svým okolím a podněty, které z něj přicházejí. Tento vyrovnaný spokojený stav mysli je založen na vlastní moudrosti nebo moudrosti celé společnosti.
asaktirnepřipoutaný
anabhišvangahoddělenost
putrasyn
dáramanželka
grhadomov
ádišupočínaje
nitjamvěčné
čaa; také
samastejný
čittatvaminteligenci; mysl
ištapředměty vytoužené
aništanechtěné
upapattišuobdržet
Verš : 13.11.

maji čánanjajogena bhaktiravjabhičáriní
viviktadešasevitvamaratirdžanasamsadi


a Mně jen výlučnou Jógou ta neochvějná oddanost,
v místě klidu spočinutí, bez potěchy z davů lidí,
a neochvějná oddanost výlučnou disciplínou jen ke Mně, spočinutí v místech klidu, bez potěchy ze zájmu lidských zástupů,
Nyní Kršna završuje popis moudrého poznání. V minulých verších se jednalo o dobré vlastnosti a ctnosti, které se objevují v běžném životě. Aby tyto ctnosti mohly být opravdu spontánní a zcela čisté, musí mít základ v hodnotách daného člověka. Čím méně pocitů vlastní důležitosti a majetku člověk má, tím je jeho mysl spokojenější. Abychom mohli svůj hodnotový žebříček změnit, nabízí nám Kršna svou službu. Přijme jakoukoli naši starost, radost, majetek a cokoli, co mu nabídneme. Budeme vše moci dále používat, budeme se o to starat, ale nebudeme mít pocit ztráty, když o daný předmět přijdeme.
Každý majitel domu nese odpovědnost za dům a jeho stav. Nájemník žije v nájemném domě, plní si své povinnosti, které mu takový život přináší, ale mnohých starostí s majetkem je ušetřen. Když se člověk naučí odevzdat své důležitosti svému ideálu a stane se jeho nájemníkem, bude jeho život mnohem lehčí a jednodušší.
Spočinutí v klidném místě, mimo lidské publikum, je další část cesty. Setrvání v klidu napomáhá utřídění názorů a umožňuje podrobný průzkum vlastního světa. Žádnou činnost neděláme proto, abychom získali uznání okolí, ale proto, že má být vykonána. Skutečná odvaha nespočívá ve vykonávání hrdinských skutků, ale v poctivé dennodenní práci a plnění svých povinností.
majiMně
čaa; také
ananjaskrze ne mnohost; pomocí jediné; výlučně
jogenaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha
bhaktiroddanost
avjabhičárinínezlomný; neochvějný
viviktaklidné
dešamísto
sevitvamspočívat
aratirneradovat se
džanalidé; zrození
samsadishromáždění
Verš : 13.12.

adhjátmagňánanitjatvam tattvagňánárthadaršanam
etadžgňánamiti proktamagňánam jadatonjathá


zdroje Já ta znalost věčná, znalost pravdy, nadhledu zisk,
tak toto se poznáním zve. Ostatní pak je neznalost.
stálé vědomí původního zdroje Já, poznání pravdy a zisk nadhledu, tak toto se označuje jako poznání. Vše ostatní je neznalost.
O spočinutí v ústraní pravil Šrí Ramana, že jediné skutečné spočinutí je v klidu vlastního Já, a to může nastat kdekoli, v lese o samotě i uprostřed davů lidí.
Poznání pravdy je poznání existence vlastního Já, vznešený nadhled je shlížení na prožívaný život z pozice tohoto věčného a neměnného principu.
Skutečné poznání je ctnostný a užitečný život, čistá mysl bez vazeb k prožívanému životu a setrvávání ve věčném klidu svého vznešeného ducha. Pokud děláte něco jiného, potom se zabýváte pomíjivou činností, která nepovede ke skutečnému nezávislému štěstí.
adhjátmaprostoupený Já; celé Já
gňánapoznání
nitjatvamvěčný
tattvapravda
gňánapoznání
arthazisk; potřeba; důvod
daršanampohled
etattoto; tento
gňánampoznání
ititak; proto
proktamuvedeno; řečeno
agňánamnevědomost
jadpro; který
atahpo
anjathájiný; ostatní
Předchozí lekce      Následující lekce


Zařazeno dne : 6.11.2011, zobrazeno : 1667

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator