Svět mysli - Bodhgaya

Josef Fric

Indie - země živých bohů

Obsah

Kniha Svět mysli
CD Indie - země živých bohů

Adžanta a Ellora
Agra
Allahabád - Prajág
Amritsar
Andamanské ostrovy
Ankola
Arunáčala
Bengalůr
Bodhgaya
Bombaj
Čidambaram
Dárdžíling
Dharamsala
Diu
Džaisalmer
Džajpur
Džodhpur
Fatepur Sikri
Goa
Haidarabád
Hampi
Jog Falls
Kalkata
Kančipuram
Khadžuráho
Mahabalipuram
Mathura
Mont Abu
Nové Dillí
Orča
Palitana
Puna
Rišikéš
Sánčí
Sarnat
Sikkim
Šravana Belgola
Tadipatri
Údolí Kulu
Vaithisvarankoil
Varanásí
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita

Bodhgaya


Bodhgaya - místo v úrodné oblasti Ganžské nížiny ležící v nejchudším indickém státě Bihár je jedním z nejposvátnějších budhistických míst. Strom osvícení Buddhy a lotosové jezero stále přitahují spousty poutníků.



Zde na tomto místě přibližně před 2500 lety spočinul princ Siddharta ve 40 denní meditaci, aby se stal probuzeným - Buddhou



Nad stromem se nyní nachází obrovská stúpa, ve 3. stol. před n.l. za vlády krále Ašóky zde byla zbudována cihlová stúpa, nynější stúpa zde stojí od 7. století našeho letopočtu.



V zimních měsících se v zahradě chrámu v Bodhgayi se neustále pohybují lidé, poutníci, turisté, mniši. Po období dešťů je ještě i trochu zelená tráva, kde každý může spočinout a sledovat život okolo či pomocí meditaci objevovat sám sebe.



V zimních měsících přijíždí do Bodhgayi spoustu tibetských uprchlíků. Opouštějí chladné oblasti v Nepálu a severní Indie a tráví zimu zde. V této době zde funguje spousta restaurací, stánků s tibetskými věcmi, pekáren, kde se peče tibetský chléb, tržiště a dokonce i kolotoč. Chrám ožije modlitbami tisíců věřících, kteří jej obcházejí s modlitebními mlýnky a korálky v rukou a za recitace manter.



V době pobytu tibeťanů je zahrada vyzdobená modlitebními praporky a květinovými girlandami. Na mnoha místech hoří vonné tyčinky ze santalového dřeva a večer se zahrada osvítí stovkami svíček.



V druhé polovině ledna se již deset let koná desetidenní Modlitba za světový mír pořádaná jednou z větví tibetského budhismu. K této příležitosti okolo chrámu hoří desetitisíce olejových lampiček, které symbolizují osvícení Buddhy.



O údržbu lampiček se starají najatí hinduisté. Je moc zajímavě sledovat, jak se na Indii chladné počasí odrazí v oblékání místních lidí z chudých kast, z každého Inda je pak vlčí babička.



K pravidelným modlitbám se sjely tisíce tibetských mnichů z Nepálu a Indie. Dále přijíždějí poutníci z celého budhistického světa, Japonci, Korejci, Indonésané, obyvatelé Srí Lanky, Barmánci, Thajci. Ovšem většinu návštěvníků tvoří tibeťané.



Modlitby se konají dvakrát denně. Ráno asi od 9 hodin do 11 a odpoledne od 3 do 6. Odříkávají se mantry z mnišských modlitebních knih. Mniši ze tří stran zcela obklopují chrám a jejich hluboké hlasy navozují nepopsatelnou atmosféru.



Oltář se svíčkami a výzdobou z mouky po dobu konání Modlitby za světový mír.



Tibetské lampičky, za peníze si můžete zapálit několik lampiček, což je velice blahodárné pro Váš osud.



Po skončení dopoledních modliteb se v klášterech, kde mniši bydlí podává jídlo. Obrovský dav fialově oděných následovníků Buddhova učení se valí ven ze zahrady.



Po ukončení modliteb fialová záplava zcela ochromí provoz na ulicích.



Roznášení čaje všem lidem v zahradě patří k samozřejmostem všech budhistických obřadů. Na obrázku je přelévání čaje do konvic, které pak mladší mniši roznášejí po zahradě.



Tibetští mniši jsou většinou velice příjemní. Pramení to z přesvědčení, že lidská existence je pro bytost velkým štěstím. Buddha učil, že lidé jsou vyšší bytosti schopné soucitu s ostatními trpícími bytostmi na tomto světě a poctivým a spravedlivým životem jsou schopni dosáhnout klidu, který vede k ukončení utrpení nejen lidí samotných, ale pomáhá i ostatním bytostem. Na obrázku je velice příjemný mnich, který neměl nohy, pohyboval se po rukou na dřevěných špalících. Jeho bytost však vyzařovala hluboký klid a vyrovnanost a ruce byly velice teplé, prozářené příjemnou energií.



Velice příjemný tibeťan, který konal svou vlastní oslavu po dobu čtyř týdnů v zahradě hlavní stúpy.



Jeden z nejkrásnějších pohledů - pohled na hlavní stúpu od místa, kde druhý týden strávil Buddha sledováním stromu osvícení bez mrknutí oka.



Přítomnost tisíců modlících se lidí přilákala do okolí chrámu a Bodhgayi vůbec stovky žebráků. Jsou mezi nimi malomocní, chudé vdovy a starci, ženy s malými dětmi, ale hlavně děti. A to nejen děti chudé. Ruku do zdi strkají i děti, které jsou podle oblečení z bohatších rodin. Žebráci skutečně závislí na almužně děti nevyhánějí, jen se více snaží.



Před setměním se připravuje nejkrásnější obřad. Dobrovolníci obestaví celý chrám desetitisíci svíček.



Svíce se staví na plechy, kde celý den hořely olejové lampičky. Ovšem nejen tam. Obestaví se všechny stúpy, schodiště, obrubníky. Svíce jsou doplněny elektrickými lampičkami, které místní elektrikáři spojují do důmyslných obrazců.



Elektrikáři mají spoustu důmyslných strojů. Toto je mechanický přepínač, pomocí kterého se potom otáčejí nebo posouvají některé svítící vzory.



Při částečném pohledu na osvícenou zahradu chrámu si můžete představit ty tisíce svíček a elektrických lampiček. Je to podívaná, o které se nám nezdá ani o Vánocích.



Pohled na osvícenou stúpu před posvátným stromem.



Detailní pohled na stúpu, která připomíná obrovský narozeninový dort pro Buddhu.



Tisíce a tisíce svíček, stmívání, tibetská hudba, to vše vytváří atmosféru klidu a míru. Nelze to vypovědět prostými slovy a tak poslouchejte a dívejte se.



Další z mnoha úhlů pohledu na noční Bodhgayu.



Svíce, svíce a zase svíce. V noci vyhoří tisíce svící a ráno není nikde skoro žádný vosk. Odpovědí není kvalita indických svíček, ale chudoba. Pro nejchudší lidi může být získání několika kusů vosku celodenním výdělkem.



Noční pohled na tibetské modlitební praporky ve světle, které vychází z osvětlovacího reflektoru hlavní stúpy.



Měsíc dva dny po Novu svítí nad hlavní stúpou.



Poslední fotografie chrámu, kdy zde vrcholí púdža, modlitba za světový mír.



Buddha sedící uvnitř hlavní stúpy v Bodhgayi se právem může usmívat. O takové kráse a radosti, kterou do Bodhgayi přinášejí jeho následovníci se mnoha jiným bohům může jen zdát.



Pohled na větve posvátného stromu Bódhi.



Pod stromem se nachází diamantový trůn na kterém seděl Buddha.



Větve posvátného stromu chrání nejen před slunečním žárem, ale nabízejí i duchovní ochranu.



Na plotě okolo stúpy bylo pověšeno mnoho transparentů s výroky Buddhy v tibetštině a angličtině.



Tibetské modlitební praporky visí v průběhu oslavy Monlam prakticky kde se dá a občas vytvářejí nádherně barevné kompozice.



Západ slunce nad hlavní stúpou v Bodhgayi.



Dva měsíce po konci monzunu nezbyde v řekách u Bodhgayi moc vody. V 400 metrů širokém korytě pomalu protéká potok o šířce 2 metry a hloubce 20 cm. Všechna voda se čerpá z mnohých studen a používá se jak na pití pro lidi a napájení zvířat, ale i na zalévání políček. Pokud v horkém období studny vysychají, mohou sucha způsobit obrovské škody.



Tato fotografie ukazuje pohled na krajinu okolo Bodhgayi. Je to pohled z kopce asi 4 km od Bodhgayi. Než jsme se k němu dostali, brodili jsme 2 řeky. Soutok těchto řek nebo lépe spojení písčitých koryt si můžete všimnout pod obzorem. Jinak je zde krásně vidět, jak vypadá rovinatá krajina v severní Indii. Je to nekonečná mozaika malých políček s občasným výskytem jednotlivých stromů. Spojnice tvoří pouze uzoučké cesty, často pěšiny po mezích políček.



I v zimě je v Bodhgayi poměrně horko a tak poutníci vždy ocení stín stromů. I toto je jistě jeden z důvodů, proč Buddha dosáhl svého osvícení pod rozložitou korunou posvátného stromu. Pod tímto stromem jsme odpočívali po několikahodinovém výletu na vrchol blízké hory.



Pohled na stohy slámy za vesnicí. V této vesnici to byly pouze hospodářská stavení, ale v chudších vesnicích to mohou být lidská obydlí.



Vodní buvol je velice oblíbeným tažným zvířetem. Potahy tahané těmito zvířaty jsou stejně jako zvířata stejné po tisíce let.



I takováto dopravní tepna může stačit k dopravě zboží mezi vesnicí v Biháru a jejím okolím



V Bodhgaya nejsou pouze buddhisté, ale převážně hinduisti. I ti mají své svátky, a tak lze střídat budhistické zpěvy s veselou a hlučnou zábavou hinduistů. Na obrázku je stan, ve kterém byla umístěna socha Sarasvátí, ženy boha Stvořitele Bráhmy, patronky vzdělanosti a umění. U stanu byly dvě velké reprobedny a z těch se ve dne i v noci hlučně linuly indické populární písně.



Jako na celém světě, tak i v Indii si děti hrají. Na obrázku si chudé děti hrály v krabici od oplatek a nevypadaly ani trochu nešťastně.



Žebrající mrzák na pěší zóně před hlavní stúpou. Tento mrzák bydlel kousek od Barmského kláštera a na pěší zónu dojížděl na speciálním vozítku.



Dasan a Jance - dvě děti obsluhující v restauraci ÓM.



Fotografie z představení tibetského souboru předvádějícího tibetské lidové tance a písně.



V každém posvátném budhistickém místě jsou postaveny kláštery ve slohu hlavních budhistických zemí. Na obrázku je thajský klášter v Bodhgayi.



Interiér thajského kláštera v Bodhgayi.



V Bodhgayi stojí tato obrovská socha Buddhy, dílo Japonců.



Pohled na chrám barmského kláštera, kde jsem strávil dva klidné měsíce života.



Čínský buddhistický chrám.



Nepálský chrám leží několik kroků dále.



Tibetský chrám leží v sousedství japonské obrovité sochy.



Interiér tibetského chrámu.



V tibetském chrámu Šečen se konají pravidelné modlitby. Občas jsou zde přednášky významných lámů.



Interiér japonského chrámu. U chrámu je obrovský zvon do kterého se tluče beranidlem a jeho zvuk je slyšet jasně na kilometry daleko.



Pohled na bhutánský chrám. Stojí hned vedle japonského.


Seznamte se




Svámí Ramdas

O Svámím Ramdasovi
Swami Ramdas

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor CD a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD

FWT Homepage Translator