Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 113. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 113. lekce

113. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.19-25
Rozbor poznání a činů podle kvalit přírody.
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 18.19.

gňánam karma ča kartá ča tridhaiva gunabhedatah
pročjate gunasamkhjáne jathávaččhrnu tánjapi


Poznání, čin a činitel tak trojí jakosti dělí,
uvedu jakostí vědu, jak dělí se to také slyš.
Poznání, čin a činitel se rozlišují trojí podle kvalit, tak jak je uvedeno v nauce o kvalitách. Nyní si poslechni o tom, jaké jsou.
Ze šesti součástí činností uvedených v minulém verši podléhají tři různým kvalitám přírody. Jsou to čin, činitel a poznání. V následujících devíti verších budou tyto tři součásti podrobně popsány podle jednotlivých kvalit.
gňánampoznání
karmačin; činnost
čaa; také
kartápůvodce; činitel
čaa; také
tridhatrojí
evajistě; zajisté; samozřejmě
gunakvality
bhedatahrozdělení; rozložení
pročjateuvádím
gunakvality
samkhjáneučení; věda
jathávatjak jsou
šrnuslyš
tánityto; ony
apiv; i; zahrnovat
Verš : 18.20.

sarvabhútešu jenaikam bhávamavjajamíkšate
avibhaktam vibhaktešu tadžgňánam viddhi sáttvikam


Všechny bytosti jasně zřít v jediném bytí neměnném,
v nerozděleném dělené, to čistoty, věz, znání je.
Vidět všechny bytosti pomocí jednoho neměnného bytí, v něm nerozdělitelném vidět vše rozdělené, tak toto věz, je poznání v kvalitě čistoty.
Poznání čisté je poznání nejvyššího principu a nahlížení na stvořený svět z jeho perspektivy. Je to poznání věčného já, poznání znalce z 13. kapitoly nebo odevzdaného člověka ze začátku 18. kapitoly. Tato bytost spočívá ve své pravé podstatě, vidí vše, včetně svého těla jako obraz zprostředkovaný myslí. Nerozděluje představu na tělo a jeho okolí a nepoutá se k obrazu těla. Vše vnímá v jednotě jedné představy vznikající díky věčné podstatě, kterou se sám stal.
sarvavšichni; vše
bhútešubytosti
jenaskrze; pomocí
ekamjeden
bhávamstav; existence
avjajamneměnné; skutečné
íkšatezřít
avibhaktamnerozdělený
vibhaktešurozdělený
tatto
gňánampoznání
viddhiznát; vědět
sáttvikamkvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
Verš : 18.21.

prthaktvena tu jadžgňánam nánábhávánprthagvidhán
vetti sarvešu bhútešu tadžgňánam viddhi rádžasam


Však znání co různorodost tu jak bytí druhů různých
poznává všechny bytosti, toto je znání, věz, vlivné.
Avšak poznání, které všechny bytosti vidí v různorodosti mnoha bytí různých druhů, toto poznání je, věz, v kvalitě vlivu.
Neznalost věčné podstaty způsobuje rozdělení na tělo, které duch vnímá jako sebe, a okolní svět. Okolní svět je dále dělen na příjemný a nepříjemný, krásný a ošklivý, zlý a hodný, podle toho jaký je vztah dané části k tělu. Toto je poznávání světa většiny lidí.
prthaktvenarůznost
tuale; však
jadžto; když
gňánampoznání
nánámnoho
bhávánbytí; původ existence
prthakjednotlivě; odděleně; různé
vidhándruhy
vettipovažovat; znát
sarvešuvšude; vše
bhútešubytosti
tatto
gňánampoznání
viddhiznát; vědět
rádžasamkvalita neklidu, ovládání
Verš : 18.22.

jattu krtsnavadekasminkárje saktamahaitukam
atattvárthavadalpam ča tattámasamudáhrtam


Které však zcela na jedné věci ulpí bez příčiny,
z mylných důvodů, ubohé, takto je temné popsáno.
Avšak to poznání, které bez příčiny zcela lpí na jediné věci z nesprávných důvodů a ubohosti, takto je popsáno poznání temnoty.
Poznání temné je poznání založené na temných stránkách mysli, na temné víře a temných skutcích. Toto poznání je podstatou démonského chování a příčinou mnoha zlých skutků. Vychází většinou z nečisté a hloupé mysli, ale mnohdy je způsobeno i démonskou povahou společnosti ve které člověk žije.
Kdo však čte Bhagavadgítu, má všechny informace a záleží pouze na jeho rozhodnutí, zda svoji temnou část potlačí a opustí, nebo v ní bude, navzdory získaným informacím, setrvávat.
jatjak
tuale; však
krtsnacelý
vadjako
ekasminjediný
kárjeúkon
saktampřipoutanost
ahaitukambez příčiny
atattvanepravdivý
arthavaddůvod
alpamubohý; nízký
čaa; také
tatto
támasamkvalita temnoty
udáhrtampopsat
Verš : 18.23.

nijatam sangarahitamarágadvešatah krtam
aphalaprepsuná karma jattatsáttvikamučjate


Z povinnosti a bez svazků, bez svodů, odporu činit
činy bez plodů čekání, to je čin čistý, říkají.
Praví se, že čin v kvalitě čistoty je vykonaný z povinnosti, bez připoutanosti, bez touhy i odporu a bez očekávání plodů.
Správný čin vychází z čistého poznání. Poznání vznešené podstaty a odlišení pomíjivé představy světa, kterou vytváří mysl. Tehdy činy jsou vykonávány bez připoutanost, touhy a odporu. Místo očekávání plodů a zisku zajímá bytost více samotná reakce okolí na jeho činnost.
Lidé, jejichž poznání ještě nedosáhlo popisované vznešenosti, se musí učit činnosti konané z pocitu povinnosti. Dále se učí nevytvářet si pouta, snaží se nedovolit touhám nebo odporu ovládnout stav mysli a odmítají všechno vlastnictví vznikající díky ziskům a plodům z činností.
Činnosti samy jsou tedy nejlepší školou odpoutání a odevzdávání a jejich konání je prospěšné pro rychlý duchovní růst.
nijatamvždy; stále; stálý; povinnost
sangaspolečnost; společenství; vazby
rahitamnelpět
arágabez půvabu; bez lákání
dvešatahnenávidět; závidět
krtamdělat; způsobit; úděl
aphalabez plodů
prepsunáočekávání
karmačin; činnost
jatjak
tatto
sáttvikamkvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
učjateříkat; nazývat
Verš : 18.24.

jattu kámepsuná karma sáhankárena vá punah
krijate bahulájásam tadrádžasamudáhrtam


Však když s čekáním toužebným, nebo také kdo sobecky
činy koná usilovně, takto vlivné je popsáno.
Avšak když někdo činy vykonává s mnohým úsilím, s toužebným očekáváním nebo také pod vlivem falešného Já, tak se popisuje činnost v kvalitě vlivu.
Když nutí člověka k činnostem touhy vznikající z ega - falešné představy "Já jsem tělo a tedy ten kdo koná činy", potom jeho duch nenachází žádný klid ani štěstí. Touhy není možno nikdy naplnit, jak je jedna naplněna, další se okamžitě objevují. Získané vytoužené plody se stávají obrovským břemenem, protože se člověk strachuje, že o ně jednou přijde. A díky pomíjivosti se tak jednou určitě stane.
Mnohem moudřejší je konat své povinnosti, používat pouze potřebné a užitečné věci a ušetřený čas a peníze věnovat na šíření klidu a moudrosti do okolního světa.
jatjak
tuale; však
kámatouha
ípsunáočekávání
karmačin; činnost
sahon; ten; tak
ahankárenaego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji"
buď-nebo; i
punahznovu
krijatečinnosti
bahulamnohým
ájásamúsilí
tatto
rádžasamkvalita neklidu, ovládání
udáhrtampopsat
Verš : 18.25.

anubandham kšajam himsámanapekšja ča paurušam
mohádárabhjate karma jattattámasamučjate


Následků, zmaru a škody, také schopností nedbalé,
z klamu činy podstoupené, jsou označeny temnými.
Činy vykonané z klamu, bez uvážení následků a svých schopností, činy přinášející zkázu a utrpení, tak se označují činy v kvalitě temnoty.
Temné činy vznikají z temné víry a temného poznání. Jsou to různé zločiny a nebo temné činy vzniklé z hlouposti a posedlosti. Činy čisté i vášnivé vznikají na základě uvážení možností a budoucích následků. Temné činy vznikají z nerozumu a neberou v úvahu ani následky hrozící činiteli, natož utrpení ostatních.
Pokud člověk nechce být v životě nešťastný, musí tyto činy rázně a úplně zavrhnout a chovat se rozumně, ctnostně a nakonec i moudře.
anubandhamnásledek
kšajamzničení
himsámškoda; utrpení
anapekšjanetečný
čaa; také
paurušamlidskost
mohátzmatení; klam
árabhjatepodstoupený
karmačin; činnost
jatjak
tatto
támasamkvalita temnoty
učjateříkat; nazývat
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 5.1.2012, zobrazeno : 1575

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator