Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 117. lekce

Obsah

Kniha Svět mysli
Věnování
Úvod
Základní omyly vnímání světa
Druhy lidí podle stavu mysli
Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo"
Hlavní zdroje ega
Existuje Bůh v tomto pohledu na svět?
Sny
Zázraky
Štěstí
Láska
Řídí život osud nebo vlastní vůle?
Pochybnosti
Cesta ke svobodě
Jóga
Dhjánajóga - cesta meditace
Džňánajóga - cesta poznání
Karmajóga - cesta odevzdání plodů činů
Bhaktijóga -cesta oddanosti
Boží milost - prožitek pravého Já
Duchovní učitel
Vlastnosti hledajícího
Shrnutí
Doporučené metody a literatura
Dotazovací metoda
Věk démona Kaliho
Závěrem
Použitá literatura
Kniha Šiva a Párvatí
Kniha Podivný sen
Kniha Cestou necestou
CD Indie - země živých bohů


Odkazy
Sri Ramana Asramam
Sri Brahmam
Athithi Ašrám
Gurudží Odžasví Šarma
Sri Nanna Garu
Amma
Mahátma Gándhí
Yogi Ram Surat Kumar
Poslech Véd - doporučuji
Jóga v denním životě
AHAM
ISKCON - Hare Krišna
Jathartha Gíta
Bhagavad Gita
Vydavatelé
Volvox Globator
Sri Ramana Asramam
Webhosting
TANGER computersystems



 


Kurz Bhagavadgíty 117. lekce

117. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.47-53
Výzva k plnění povinností a vlastnosti člověka připraveného stát se Brahma.
Josef Fric
Obsah kurzu     Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost     Sánskrtský zpěv v MP3
Verš : 18.47.

šrejánsvadharmo vigunah paradharmátsvanušthitát
svabhávanijatam karma kurvannápnoti kilbišam


Lépe své závazky s kazem než skvěle závazky cizí,
přirozeně stále konej takto žádný hřích nezískáš.
Je lepší vykonávat své povinnosti s chybami než cizí povinnosti naprosto dokonale. Pravidelné konání vlastních povinností nepřináší žádnou duchovní újmu.
Pokud vykonávám svoje povinnosti, které mi osud nadělil, potom zcela jistě žiji správně. Nevadí, že se někdy nějaká věc nepodaří, důležité je, aby nezdar nevznikal z lenosti nebo ledabylosti.
Jakmile dělám práci někoho jiného, potom nemohu zcela poctivě konat činnosti vlastní.
Naši budoucnost formují totiž více naše chyby než naše extra úspěchy. Problém je, že nás k vykonávání cizích činů nutí naše Ego, které cítí nespokojenost. A to je základní chyba. Pokud se extra činnost podaří, tehdy Ego posílí. K oslabení Ega se používá právě konání vlastních povinností, i když nejsou tak zajímavé jako činy jiných lidí.
šrejándokonalost; nejlepší
svadharmopovinnosti dané osudem člověka
vigunahnedokonale; s chybami
paracizí; jiné
dharmátOsud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami
suvelmi
anušthitátdokonale
svabhávapřirozenost
nijatamvždy; stále; stálý; povinnost
karmačin; činnost
kurvanjednat
naAni; ne-
ápnotizískat
kilbišamhřích; vina
Verš : 18.48.

sahadžam karma kaunteja sadošamapi na tjadžet
sarvárambhá hi došena dhúmenágnirivávrtáh


Svých vlastních činů, Kauntéjo, ani hrozných se nevzdávej.
Všechny skutky zlo zajisté, jako kouř oheň obklopí.
Svých povinností, Synu Kuntí, i hrozných se nikdy nevzdávej. Všechny skutky vždy jistě doprovází zlo tak jako kouř doprovází oheň.
Zde Kršna odpovídá na Ardžunovu touhu ze začátku 2. kapitoly, kdy chce opustit bojiště a vrátit se do lesa jako poustevník. Každá činnost má svoji příjemnou i nepříjemnou část. Každý člověk působí utrpení svému okolí v menší nebo větší míře. Žádný osud v těle není úplně čistý, jedná se jen o to, zda se duch osvobodí, nebo zůstane dále v otroctví svých představ.
sahas; spolu
džamzrození
karmačin; činnost
kauntejaArdžuna - syn Kuntí
sadošamzlé; vadné
apiv; i; zahrnovat
naAni; ne-
tjadžetzříkat se
sarvavšichni; vše
árambháčiny; činnosti
hijistě; také
došenazlo
dhúmenakouř
agnihoheň
ivajakoby
ávrtáhobklopit; halit
Verš : 18.49.

asaktabuddhih sarvatra džitátmá vigatasprhah
naiškarmjasiddhim paramám samnjásenádhigaččhati


Kdekoli rozum svobodný ovládá své Já, bez touhy,
svobodou činů nejvyšší úspěch vzdáním se dosáhne.
Kdokoli, jehož rozum je bez ulpívání, kdo ovládá své Já a nemá žádné žádosti, dosáhne pomocí odevzdání nejvyššího úspěchu, kterým je osvobození od činů.
Nepřipoutaný rozum je rozum v kvalitě čistoty. Ten rozlišuje věčné Já a pomíjivou představu. Taková bytost není závislá na tom, co se v představě odehrává, vždyť je to jen hra mysli, iluze. Proto svou mysl drží zkrátka, nedovolí jí honit se lákavými touhami, ale nutí ji konat pečlivě povinnosti.
Jelikož k činům ji nutí pouze pocit povinnosti, potom nezávisí na žádných plodech. Toto je nejvyšší forma odevzdání.
Pokud takový způsob života ještě není pro bytost zcela přirozený, musí se vlastní snahou a kontrolou mysli takovému způsobu života naučit. Tehdy použije zříkání se plodů uváděné na začátku této kapitoly.
asaktanepřipoutaný
buddhihmoudrost; rozum
sarvatrakdekoli
džitavládnout
átmápravé Já; mysl
vigatazbavený
sprhahžádost
naiškarmjaosvobození od činů
siddhimnaplnění; úspěch
paramámnejvyšší; věčný
samnjásenavzdání se
adhigaččhatizískat; dosáhnout
Verš : 18.50.

siddhim prápto jathá brahma tathápnoti nibodha me
samásenaiva kaunteja ništhá gňánasja já pará


Úspěch maje, kterak Brahma také dojde, poslouchej Mne,
stručně zajisté, Kauntéjo, stálé poznání nejvyšší.
Nauč se ode Mne v krátkosti, Synu Kuntí, jak ten, kdo získal úspěch také dosáhne Brahma. Toto je nejvyšší a stálé poznání.
Nejvyšší cíl je jeden jediný. Dosáhnout úspěchu osvobozením od vlivů činů znamená také získat kvality Brahma a vstoupit do něj. To samé je osvícení nebo osvobození ducha. Indická filozofie rozlišuje několik druhů mudrců, ale jde v podstatě o odlišení cesty, kterou daný mudrc dosáhl cíle. V páté kapitole Kršna praví, že ať jde mudrc cestou jógy nebo sánkhji, pokud dosáhne dokonalosti jednou cestou, získal samozřejmě i plody cesty druhé.
Mezi mudrci nemůže být rozdílu, protože v nich není žádná touha. Touha je příčina nespokojenosti. Kde je trvalá spokojenost, tam je skutečná moudrost.
siddhimnaplnění; úspěch
práptozískání
jathájako; jak
brahmaBrahma; Védy
tathataké
ápnotizískat
nibodhaocenit; pochopit
memůj; mi
samásenastručně
evajistě; zajisté; samozřejmě
kauntejaArdžuna - syn Kuntí
ništhávytrvalost; vytrvalá činnost
gňánasjapoznání
co
paránejvyšší
Verš : 18.51.

buddhjá višuddhajá jukto dhrtjá''tmánam nijamja ča
šabdádín višajámstjaktvá rágadvešau vjudasja ča


Rozum očistil, spřažený a snahou své Já ovládá,
zvuk vzdal i jiná lákadla, svody i odpor odstranil,
Obdařen čistým rozumem, snahou ovládá své Já, vzdal se zvuku a dalších smyslových vjemů, přemohl vášeň i nenávist,
První věc, kterou Kršna zmiňuje je čistý rozum, který je popsán ve verši 18.30. Takto očištěná rozlišovací schopnost je podstato duchovní svobody. Práce na očištění rozumu a mysli je základem duchovního růstu. Čistým rozumem jsme schopni zachytit znečišťující myšlenky a snahou se je pokoušíme co nejvíce oslabit, až úplně zaniknou.
Další důležitou schopností je uvědomit si pouto ke smyslovým vjemům. Je zde výslovně uveden zvuk, tedy hezká hudba,nebo odporný a lekavý skřek. V čisté mysli se neobjevují žádné vztahy, ani láska ke milým vjemům, ani odpor k vjemům nemilým. Čistá mysl přece neustále ví, že to je pouze představa, vidina a nemá důvod se k vidině nijak vázat.
buddhjámoudrostí; rozumu
višuddhajáočistit
juktahzapojit; zapřáhnout
dhrtjáúsilí
átmánammysl; pravé Já
nijamjaovládnout; zkrotit
čaa; také
šabdazvuk
ádínpočínaje; zdroj; počátek
višajámspředměty
tjaktvázříkat se; riskovat
rágalákání; půvab; svody
dvešauodpor; nechuť
vjudasjaodstranit
čaa; také
Verš : 18.52.

viviktaseví laghváší jatavákkájamánasah
dhjánajogaparo nitjam vairágjam samupášritah


v klidu sídlí, šetrně jí, řeč, tělo, mysl ovládá,
v józe meditace skvělé věčně svobodný spočívá,
setrvává v tichu, jí střídmě, ovládl řeč, tělo i mysl, vždy ponořený v disciplíně rozjímáním, navždy spočinul ve svobodě,
Další verš uvádí další dovednost, a to moudrou činorodost. Člověk má konat své činy, které vykonává tělem, řečí a myslí. Zároveň však musí být tato činnost pod kontrolou jógy meditace. To znamená, že činy konáme a zároveň si uvědomujeme co se děje i jakým způsobem je činnost vykonávána.
Je-li hotovo, potom setrváváme v tichu a když je potřeba, tehdy je tělu dodána potrava a další potřebné věci v dostatečném množství.
viviktaklidné
sevíspočinutí
laghušetrně; střídmě
ášíjíst
jataovládnout
vákřeč (kultivovaná)
kájatělo
mánasahmysl
dhjánameditace; rozjímání
jogaJóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
parahnejvyšší
nitjamvěčné
vairágjamneulpívání; odpoutanost; bezvášnivost
samupášritahspočinout; uchýlit se
Verš : 18.53.

ahankáram balam darpam kámam krodham parigraham
vimučja nirmamah šánto brahmabhújája kalpate


sobectví, sílu a zpupnost, touhu, hněv také majetek
odhodil, bez svého, mírný, Brahma je hoden dosáhnout.
zavrhl falešné já, násilí, pýchu, touhu, hněv a majetek, s myslí očištěnou od pocitu moje v naprostém míru, je připraven stát se Brahma.
Tento verš upozorňuje na nedostatky, které se mohou posilovat při plnění předchozích dvou veršů. Pokud člověk nekoná cvičení s maximální pokorou, potom většinou pouze posiluje své Ego. S ním roste pýcha založená na vlastních úspěších a bytost se stává ještě ubožejším otrokem svého Ega, i když má silný pocit, že je svobodná. Pokud je taková nešťastná bytost postavena před vlastní nedostatky, pak její reakce může být plná hněvu a násilí.
Kdo všechny vyjmenované vlastnosti potlačil na minimální úroveň, je připraven. Musí v tomto stavu vyčkat v tichu a pokoře a jistě bude brzo odměněn prvním prožitkem skutečné svobody.
ahankáramego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji"
balamsíla
darpamzpupnost
kámamtoužící; touha
krodhamhněv
parigrahampocit vlastnictví; majetek
vimučjaodvrhnout; odhodit
nirmamahbez myšlenky "moje"; bez představy majetku
šántomír; klid
brahmaBrahma; Védy
bhújájavejít; dojít
kalpatebýt hoden; připraven; být způsobilý
Předchozí lekce     Následující lekce


Zařazeno dne : 5.1.2012, zobrazeno : 1624

Seznamte se




Šrí Kršna

O Kršnovi
ISKCON

!!! Novinky !!!

Šrí Brahmam v Praze! Návštěva v České a Slovenské Republice v červenci 2017.

PF 2017 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2017

Přidáno vyhledávání textu na stránkách webu - naleznete jej v levém panelu téměř dole

Indie 2016 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

PF 2016 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2016

Nová kniha Cestou necestou ! Po mnoha letech vychází má nová maličká kniha.

Indie 2015 ! Obrázky a povídání z cesty do Indie

Překlad knihy Sebedotazování ! Zde najdete překlad třetí knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2015 ! Přání všeho nejlepšího do roku 2015

Sávitrí Příběh ctnostné ženy z Mahabháraty

Karna Příběh ctnostného bojovníka z Mahabháraty

Indie 2014 ! Obrázky a povídání z cesty pod posvátnou horu

Překlad knihy Duchovní pokyny ! Zde najdete překlad druhé knihy odpovědí Šrí Ramany

PF 2014 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Indie 2013 ! Cesta pod posvátnou horu 2013

PF 2013 ! Přání všeho nejlepšího opět z Indie

Nesmírné ticho ! Popis příchodu Šrí Ramany pod Arunáčalu

Indie 2012 ! Cesta pod posvátnou horu 2012

PF 2012 ! Vše nejlepší do nového roku 2012

Korespondenční kurz Bhagavadgíty ! Úžasná kniha krok za krokem


Starší novinky! Všechny starší novinky od roku 2006

Autor knihy a stránek

Jméno : Josef Fric

Kontakt :

Přečtěte si o autorovi

 


Jak získat knihy nebo CD



English

FWT Homepage Translator