Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 8. lekce

8. pokračování korespondenčního kurzu - verše 1.42-47
Poslední lekce z první kapitoly, z Ardžunovy pochybnosti vzniká smutek, který zatemňuje jeho mysl. Jen diky Kršnovi Ardžuna znovu získá svůj klid a nadhled, ale musí si nejprve vyslechnout vzácné Kršnovo učení.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 1.42.

sankaro narakájaiva kulaghnánám kulasja ča
patanti pitaro hješám luptapindodakakrijáh

Do pekla tímto míšením škůdce jistě i rod padá
toho rodu předci také, bez vody jídla obětí.

Toto smíšení vede do pekla ničitele rodiny, rodinu i rodinné předky, kteří přišli o oběti jídla a vody.

Rodina v indickém pojetí zahrnuje i předky, kteří už dávno opustili svá těla, ale kterým je třeba obětovat jídlo a vodu pro život po životě. Díky tomu je vnímání rodiny v indii stále velice konzervativní.
Moderní Indie je samozřejmě velice odlišná od Indie v době Kršny a Ardžuny, ale jejich rozhovor stále i po tisících let rozdává moudrost a útěchu a vnáší do společnosti jistotu a spokojenost.

sankarah	smíšení
narakája	přímo do pekla
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
kula	rod; rodina
ghnánám	ničitele
kulasja	rodiny
ča	a; také
patanti	upadá
pitarah	otcové; praotci
hji	také
ešám	tito
lupta	zbavit
pinda	oběť jídla
udaka	oběť vody
krijáh	činnosti; obětování

Verš : 1.43.

došairetaih kulaghnánám varnasankarakárakaih
utsádjante džátidharmáh kuladharmášča šášvatáh

Vinou těchto škůdců rodu míšení lidí způsobí
zničení jak řádu rodů tak řádu stavů odvěkých.

Vinou těchto ničitelů rodu smíšení společenských tříd způsobí vykořenění odvěkých třídních i rodinných tradic.

došair	chyba; zločin
etaih	tito
kula	rod; rodina
ghnánám	ničitele
varna	kasta; společenská třída; barva
sankara	smíšení
kárakaih	způsobit
utsádjante	vykořenění
džáti	kastovní
dharmáh	Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami
kula	rod; rodina
dharmáh	Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami
ča	a; také
šášvatáh	věčné

Verš : 1.44.

utsannakuladharmánám manušjánám džanárdana
narake'nijatam váso bhavatítjanušušruma

Tak zničením řádu rodů lidem těm, Ó Džánardano,
život se tak provždy stane, mudrci peklem říkají.

Mudrci říkají, Ó Pane lidí, že takovým lidem se díky vykořenění rodinného řádu stane život provždy peklem.

Pro lidi v dávných dobách bylo představou pekla, pokud zanikne odvěký řád postavený na víře v Boha, úctě ke starším, vznešeným a jinak úctyhodným a dodržováním dávno stanovených pravidel života. Jinými slovy řečeno, báli se jakékoli nekoordinované změny ve společenském uspořádání.
V naší společnosti, která prošla mnoha změnami, kde vládne neúcta a nevíra, je naopak velice těžko přijmout předurčenou roli v životě. Lidé se bojí takové poměrně zjevné a otevřené manipulace, ale zároveň se ochotně nechávají manipulovat skrytou mocí, která za svou manipulaci nechce samozřejmě nést odpovědnost.

utsanna	vykořenění
kula	rod; rodina
dharmánám	řád; tradice
manušjánám	takových lidí
džanárdana	Kršna - lidmi vzývaný; ničitel, vládce lidí
narake	peklo
nijatam	vždy; stále; stálý; povinnost
váso	žít; spočívat
bhavati	stane se; nastane
iti	tak; proto
anušušruma	říká se

Verš : 1.45.

aho bata mahatpápam kartum vjavasitá vajam
jadrádžjasukhalobhena hantum svadžanamudjatáh

Běda, jak hřích veliký vykonat jsme se rozhodli
královského štěstí chtíce, jdeme zabít své příbuzné.

Běda, jak veliký hřích jsme se rozhodli vykonat. Z touhy po královském štěstí chceme zabít své blízké a příbuzné.

aho	běda; den
bata	divné
mahat	veliký
pápam	hřích; zlý čin
kartum	vykonat; udělat
vjavasitá	rozhodnout
vajam	my
jad	pro; který
rádžja	královský
sukha	štěstí; radost
lobhena	touha; nenasytnost
hantum	zabít
svadžanam	příbuzní; blízcí
udjatáh	zamýšlíme

Verš : 1.46.

jadi mámapratíkáramašastram šastrapánajah
dhártaráštrá rane hanjustanme kšemataram bhavet

Jestliže mne beze zbraně, bez odporu, ozbrojení
Dhrtaráštrovci zabijí, bude to pro mne nejlepší.

Jestli mne, bez odporu a beze zbraně, ozbrojení Dhrtaráštrovi synové v bitvě zabijí, to bude pro mne prospěšnější.

jadi	jestli
mám	mne
apratíkáram	bez odporu
ašastram	bezbranný
šastra	zbraně
pánajah	v rukou
dhártaráštrá	Dhrtaráštrovi synové
rane	v bitevním poli; bitvě
hanjus	být zabit
tan	to
me	můj; mi
kšemataram	lepší; prospěšnější
bhavet	by bylo

Verš : 1.47.

saňdžaja uváča
evamuktvá'rdžunah samkhje rathopastha upávišat
visrdžja sašaram čápam šokasamvignamánasah

Saňdžaja uvádí:
To pravil Ardžuna v poli, usedl do vozu svého,
šípy i luk tam upustil, smutkem mysl souženou.

Saňdžaja pravil:
Tak pravil Ardžuna uprostřed pole, usedl na sedadlo svého vozu, odložil šípy i luk a smutek ovládl jeho mysl.

Takto končí první kapitola Bhagavadgíty. Kapitola o vzniku pochybností a následného smutku. Každý člověk, který se hluboce zamyslí nad smyslem svého počínání a celého svého života, musí logicky dospět do podobného stavu. Kvůli své poživačnosti jsem spáchal mnoho zlého a mnoho zlého se ještě chystám vykonat. Jaký to má smysl?
Ardžuna má obrovské štěstí, že se může ptát boha Kršny. My máme štěstí, že můžeme tuto rozmluvu studovat.
Tato kapitola nám měla přiblížit předchozí děj Mahabháraty, trošku poznat způsob myšlení lidí v Indii a pocítit obtížnou situaci, kterou Ardžuna musí s Kršnovou pomocí vyřešit. Díky tomuto úvodu budeme moci lépe prožít následující rozhovor, kde budou stručně ale velice jasně objasněny odpovědi na základní otázky lidského života. Tyto otázky jsou : Kdo jsem? Jaký má život smysl ? Jak mám konat a jak se mám chovat ?

saňdžaja	Saňdžaja - služebník krále Dhrtaráštry; obdařen vnitřním zrakem popisuje králi děj na bitevním poli; vázat; poutat
uváča	pravil
evam	tak
uktva	řekl
ardžunah	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
samkhje	uprostřed pole; v bitvě
rathopastha	sedadlo válečného vozu
upávišat	sednout
visrdžja	upustit
sašaram	spolu s šípy
čápam	luk
šoka	smutek
samvigna	zasažen
mánasah	mysl

Předchozí lekce Následující lekce