67. pokračování korespondenčního kurzu - verše 10.25-30
Kršnovy vznešené projevy v jeho vlastních slovech - druhá část.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3 | | Verš : 10.25. | 
| maharšínám bhrguraham girámasmjekamakšaram
jagňánám džapajagňo'smi sthávaránám himálajah
Velkým mudrcům Bhrgu jsem, mezi zvuky jsem mantra Óm,
z obětí džapou nejčistší, Himálajem jsem nehybným. | | | Z velkých mudrcům jsem Bhrgu, mezi zvuky jsem jednoslabičné Brahma - mantra Óm, z obětí jsem džapa - opakování jmen boha a z nepohnutelným jsem Himálaj. | Brghu je hlavní ze sedmi mudrců zmíněných v šestém verši. Óm je zvuk, který zazněl při počátku našeho vesmíru. Tento zvuk se skládá ze tří zvuků AUM je uváděn na začátku i na konci mnohých náboženských obřadů. Podrobněji bude toto téma rozebráno na konci 17. kapitoly. Snadno nalezneme podobnost s křesťanským, ale i judaistickým a islámským AMEN.
Hinduismus zná mnoho různých obětí, od oběti koně, přes mnohé další královské oběti až k rodinným obětním rituálům. Přesto Kršna vyzdvihuje jednoduché opakování jména Boha nebo nějaké mantry nade všechny tyto oběti. Džapa je jednoduchá a můžete jí dělat téměř kdykoli. Proto pomocí ní vzniká vnitřní osvobozovací proces nejsnáze. Všechny ostatní dokonale propracované oběti mají svůj smysl na různých společenských úrovních a mohou samozřejmě přinášet věřícím významný pokrok. Některé oběti se však odehrají třeba jen jednou za lidský život, takže nenáročná džapa je všem lidem mnohem přístupnější.
Hora se může v sanskritu vyjádřit jako ačala neboli nepohnutelná nebo neměnná. Himáčala je sněhová hora a Arunáčala je rudá nebo ohnivá hora. | | maha | velký | | ršínám | mudrc, zřec | | bhrgur | Brghu | | aham | Já, jsem | | girám | zvukům | | asmi | jsem | | ekam | jediný | | akšaram | nezničitelný; neměnný | | jagňánám | oběti | | džapa | Džapa - tiché opakování jmen Boha nebo jiných manter - zvuků | | jagňah | oběti | | asmi | jsem | | sthávaránám | nepohnutelným | | himálajah | Himalájem |
| | | Verš : 10.26. | 
| ašvatthah sarvavrkšánám devaršínám ča náradah
gandharvánám čitrarathah siddhánám kapilo munih
Smokvoň posvátná všem stromům, božským mudrcům Nárada,
Gandharvům jsem Čitarathou, úspěšným mudrc Kapila. | | | Smokvoň posvátná jsem všem stromům a božským mudrcům jsem Nárada, mezi Gandharvy jsem Čitarathou a mudrcem Kapilou jsem těm, kdo dosáhli úspěchu. | Ašvattha je strom Bódhi, pod kterým dosáhl osvíceni také Buddha. Rozložité větve stromu, které nesou nádherně tvarované listy, dávají v horké Indii tolik potřebný stín a ochranu před palčivým Sluncem.
Náradu zmiňuje v 13. verši Ardžuna. Gandharvové jsou nebeské bytosti, které dokonale ovládají hudbu a tanec. Čitraratha se stane Ardžunovým přítelem a po dobu jeho pobytu v nebi také učitelem zpěvu a tance.
Mudrc Kapila je považován za autora Sánkhji - dualistické hinduistické filozofické větve, kterou Kršna přednáší ve druhé kapitole do verše 39. | | ašvatthah | Ašvattha - smokvoň posvátná, banyján, posvátný fíkovník | | sarva | všichni; vše | | vrkšánám | stromům | | deva | Bůh | | ršínám | mudrc, zřec | | ča | a; také | | náradah | Nárada | | gandharvánám | Gandharvům - božským zpěvákům | | čitrarathah | Čitaratha | | siddhánám | úspěšní | | kapilo | Kapila | | munih | mudrc |
| | | Verš : 10.27. | 
| uččaihšravasamašvánám viddhi mámamrtodbhavam
airávatam gadžendránám naránám ča narádhipam
Uččaihšravasem jsem koním, znej Mne, z nektaru zrozeným,
Airavátou slonům božským a lidem jejich vládcem jsem. | | | Věz, že Já jsem mezi koňmi Uččaihšravasem a mezi slony Airavátou, kteří se zrodili z nektaru a patří vládci bohů Indrovi a věz, že jsem lidem jejich králem a vládcem. | Kůň Uččaihšravas a slon Airaváta byly získány po potopě pomocí kvrdlání oceánu nektaru. Na kvrdlání se domluvili bohové spolu s démony. Jako kvrdlačku použili horu Méru, zmíněnou v 23. verši. Okolo hory omotali Vasukiho, o kterém bude hovořit následující verš. Při kvrdlání se hora začala propadat do dna oceánu a tak ji Višnu podepřel ve své želví inkarnaci. Postupně se z oceánu uvolňovaly různé předměty, které si bohové a démoni poctivě dělili. Když vyskočil smrtelný jed, spolkl jej bůh Šiva, kterému pouze zmodral krk. O jed se potom rozdělil se všemi jedovatými zvířaty. Nakonec vyskočil hledaný nektar nesmrtelnosti. Višnu ho uchopil a okamžitě s ním odletěl na nebesa. Démoni se s bohy pustili o boje, ale nakonec prohráli a tak nektar nesmrtelnosti vypili pouze bohové.
Slon i kůň se staly vozidly, na kterých jezdí vládce bohů Indra.
Vládce lidí, který si zaslouží býti Kršnovým projevem, je vzdělaný a statečný. Na své místo se poctivě připravuje již od útlého dětství. Blaho jeho lidu je jeho největší touhou. | | uččaihšravasam | Uččaihšrava - kůň zrozený při míchání oceánu nektaru | | ašvánám | koním | | viddhi | znát; vědět | | mám | mne | | amrta | nektar; nesmrtelnost | | udbhavam | povstat | | airávatam | Airávata - slon, vozidlo boha Indry, zrozen z kvrdlání oceánu nektaru | | gadža | slon | | indránám | Indrovými; božskými | | naránám | lidem | | ča | a; také | | nara | lidé | | adhipam | vládce |
| | | Verš : 10.28. | 
| ájudhánámaham vadžram dhenúnámasmi kámadhuk
pradžanaščásmi kandarpah sarpánámasmi vásukih
Ze zbraní jsem hromoklínem a dojnicím jsem Kámadhuk,
ploditelům jsem Kandarpa a mezi hady Vasuki. | | | Mezi zbraněmi jsem hromoklínem boha Indry, kravám jsem Kámadhuk plnící všechna přání, ploditelům jsem vznešený Káma Kandarpa a hadům jsem jejich král Vasuki. | Každý bůh má svoji oblíbenou zbraň. Indra má hromoklín, něco mezi bleskem a atomovou zbraní. Šiva má trojzubec a Kršna svůj neomylný disk - čakru. Kráva plnící všechna přání je dalším zázrakem získaným kvrdláním oceánu nektaru a jejím majitelem se stal mudrc Vašista. Bhíšma, praotec Kuruů, byl poslán za trest do lidského těla, protože tuto úžasnou krávu chtěl Vašištovi ukrást. Byl tehdy nesmrtelným Vasuem, božskou bytostí dlící v nebi. Jeho bratři mu pomáhali a tak se také museli narodit jako lidé. Protože jejich provinění nebylo tak zlé, mohli se hned po narození vrátit do svých nebeských těl. Jejich matka, řeka Ganga, je hned po narození utopila se slovy : "Je to pro tvoje dobro."
Bůh Káma je ztělesněná milostná touha, Kandarpa znamená, že ovlivní i boha Šivu a ostatní. Vasuki je při kvrdlání oceánu nektaru použit jako provaz okolo hory Méru. | | ájudhánám | zbraním | | aham | Já, jsem | | vadžram | Vádžra - hromoklín, zbraň boha Indry | | dhenúnám | kravám | | asmi | jsem | | kámadhuk | Kámadhuk - doslova touhy plnící, kráva vzniklá při kvedlání oceánu nektaru a kterou vlastní mudrc Vašišta | | pradžanaš | ploditelům | | ča | a; také | | asmi | jsem | | kandarpah | Kandarpa - bůh Káma; představitel touhy po plození synů | | sarpánám | hadům | | asmi | jsem | | vásukih | Vasuki - král hadů |
| | | Verš : 10.29. | 
| anantaščásmi nágánám varuno jádasámaham
pitrnámarjamá čásmi jamah samjamatámaham
Anantou jsem mezi Nágy, Varunou jsem tvorům vodním
a otcům jsem král Arjama, Jamou těm kdo ovládají. | | | Nágům jsem Anantou, nekonečným hadem na němž spočívá bůh Višnu, pánem vod Varunou jsem vodním tvorům, otcům jsem Manu Arjama a bohem smrti Jamou jsem těm, kteří ovládají osudy. | Nágové jsou hadí bytosti, spojované zejména s kobrou. Ananta znamená nespočetný, tedy nekonečný had, na smyčkách jeho těla spočívá Višnu. V Mahabháratě je Kršnův bratr Balaráma považován za vtělení Ananty, aby mohl Višnua doprovázet i v jeho vtělení Kršny.
Varuna byl původně vedle Indry druhý hlavní bůh árijského náboženství. Postupem času význam jejich kultu upadá a Varuna se stává pánem vod, ve všech jejich podobách, včetně vodních tvorů.
Bůh Jama je bůh smrti. Sídlí na jihu a na jih také odcházejí mrtví. Smrt je jediný spravedlivý jev ve světě. Každá vtělená bytost zemře, dříve nebo později. Po smrti bude všechno, co člověk získal, co se naučil a mnohdy i co vytvořil, zapomenuto. Jediný trvalý zisk, který překoná smrt, je překonání nevědomosti a poznání své věčné a tudíž nesmrtelné podstaty. Pro zcela svobodné bytosti je celý život neskutečný a tak i smrt těla se stane pouhou myšlenkou. | | anantaš | Ananta - král nágů, zvaný Šéša | | ča | a; také | | asmi | jsem | | nágánám | Nágům - jiný druh plazů | | varunah | Varunou - bůh vod | | jádasám | vodním tvorům | | aham | Já, jsem | | pitrnám | otcům | | arjamá | Arjama | | ča | a; také | | asmi | jsem | | jamah | Jama - bůh smrti; ochránce řádu - Dharma rádža | | samjamatám | ovladatel; sebeovládajicí | | aham | Já, jsem |
| | | Verš : 10.30. | 
| prahládaščásmi daitjánám kálah kalajatámaham
mrgánám ča mrgendro'ham vainatejašča pakšinám
Pro démony jsem Prahlada a pro plynoucí jsem časem,
zvířatům lvem, jejich králem a pro ptáky syn Vinatin. | | | Démonům, synům Diti, jsem Prahladou, který je oddaný bohu Višnuovi, pro vše co plyne jsem časem a mezi zvířaty jsem lvem, jejich králem. A ptákům jsem Garuda, Vinatin syn, který vozí boha Višnua. | Prahlada je démon oddaný Višnuovi. Jeho vlastní otec se ho snaží kvůli jeho oddanosti zabít mnoha způsoby, ale Prahlada vždy zázračně přežije. Prahladova otce zabije Višnu ve svém vtělení, kdy je napůl člověk a napůl lev. Proto je i lev vyjmenován mezi hlavní Kršnovy - Višnuovy projevy.
Díky času se mohou věci měnit, čas je změna a proto vše, co plyne a mění se, zcela závisí na čase.
Vinatin syn Garuda je božský pták, na kterém Višnu létá. | | prahládaš | Prahlada - oddaný Višnuovi | | ča | a; také | | asmi | jsem | | daitjánám | Démoni - potomci Dity, bratranci bohů | | kálah | čas | | kalajatám | plynutí; časoběhu | | aham | Já, jsem | | mrgánám | zvířatům | | ča | a; také | | mrgendro | Lev - král zvířat | | aham | Já, jsem | | vainatejaš | Garuda - syn Vinaty; vozidlo boha Višnua | | ča | a; také | | pakšinám | ptáci; křídlatí |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 3.10.2011, zobrazeno : 3003
|