Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 80. lekce

80. pokračování korespondenčního kurzu - verše 11.51-55
Kršna na závěr vyzývá k opravdové snaze, naprostému soustředění, které hledajícího osvobodí.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 11.51.

ardžuna uváča
drštvedam mánušam rúpam tavasaumjam džanárdana
idánímasmi samvrttah sačetáh prakrtim gatah

Ardžuna uvádí :
Vida tuto lidskou formu tvou mírnou, Ó Džánardano,
nyní se mi vrací mysl v klidný stav můj přirozený.

Ardžuna pravil:
Když hledím na tuto Tvou mírnou, lidskou podobu, Ó Pane lidí, tak se mi navrací má přirozenost i klid mysli.

Vesmírná vize skončila, Ardžuna a Kršna jsou opět na budoucím bojišti. Ardžuna opět vnímá laskavou tvář svého přítele a jeho neklid a strach z nekonečného neznáma pomalu mizí. Stejně tak však pomalu mizí vznešený nadhled. Není snadné získat vznešený nadhled nesmrtelného ducha, není snadné se v něm naučit nepřetržitě a trvale žít.
Všechen strach a neklid plyne pouze z nevědomosti. Čeho se může obávat nesmrtelný a neměnný duch ? Zcela logicky ničeho. Strach pochází z neznalosti své vlastní nesmrtelnosti. Dokud je tělo považováno za skutečné, potom i strach je skutečný. Až se tělo stane pouze vidinou mysli, potom budou stejnou vidinou i strach a neklid.
Krásný příklad může být návštěva kina. Kdo jde do kina, aby se nechal pohltit dějem, ten prožívá spoustu emocí, radostí a smutků. Pokud však máte neustále na paměti, že to je pouze obrázek na plátně, pokud pečlivě sledujete jak je vytvořen, tak vás ani hororový film nemůže vyděsit.

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
drštvá	hledět
idam	tyto; toto
mánušam	lidský
rúpam	podoba; forma
tava	tvůj
saumjam	mírný; klidný
džanárdana	Kršna - lidmi vzývaný; ničitel, vládce lidí
idáním	nyní
asmi	jsem
samvrttah	navrátit se
sah	on; ten; tak
četáh	srdce; přeneseně mysl
prakrtim	přírodu; přirozenost
gatah	prostupovat; dojít

Verš : 11.52.

šrí bhagaván uváča
sudurdaršamidam rúpam drštavánasi janmama
devá apjasja rúpasja nitjam daršanakánkšinah

Šrí Bhagaván uvádí :
Velmi těžko je zřít tuto formu Mou, jak viděl jsi ji.
I Bohové tuto formu věčně shlédnout pouze touží.

Blahoslavený Pán pravil:
Velmi těžko je hledět na tuto Moji podobu, tak jak jsi ji viděl. I Bohové věčně touží pohlédnout na tuto podobu.

V Indickém pojetí jsou bohové velice vyspělé bytosti, dlící na nebesích, cestující po celém vesmíru včetně Země. Tyto bytosti mají nadlidské schopnosti, vlastní úžasně ničivé zbraně a jsou téměř nesmrtelné.
Jejich protivníci démoni jsou podobně vyspělí a vyzbrojení, ale jsou mnohem zranitelnější.
Každý bůh je personifikací nějakého důležitého jevu. Oheň a energii představuje Agni, vzduch a vítr Váju, vodstva Varuna. Země je představena bohyní Bhůmí, Slunce bohem Súrjou a Měsíc bohem Čandrou nebo Sómou.
Vyšší principy zastupuje hinduistická trojice Brahma - stvořitel, Višnu - udržovatel a Šiva - ukončovatel. Tyto principy jsou paralelou věčného koloběhu vesmíru. I vesmír, tak jak ho známe, jednou zanikne. S ním zanikají všechny nižší formy bohů a přetrvává pouze tvořivá síla, která na nějakou dobu ustává. Až nastane správný okamžik, vznikne nový vesmír a v něm se znovu začnou odehrávat různě velké koloběhy vzniků a zániků.
Běžní bohové jsou pouze vyspělé bytosti, které však trápí stejný problém jako člověka. Tím problémem je smrtelnost a pomíjivost jejich výjimečné existence. Dokud se budou bohové považovat za své výjimečné existence, tak dlouho nepoznají věčnost a nesmrtelnost. Jejich pouta jsou mnohem mocnější a jejich vůle poznat pravdu musí být proto mnohem silnější, než u člověka.
U lidí je to stejné. Čím větších úspěchů člověk dosáhne a čím vyšší postavení zastává, tím těžší je léčba jejich ducha od jejich mocného ega a tím více hořkou medicínu si musí naordinovat.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
su	velmi
durdaršam	těžko vidět
idam	tyto; toto
rúpam	podoba; forma
drštaván	viděl
asi	jsi
jan	tyto
mama	moje
devá	Bohové
api	v; i; zahrnovat
asja	této; tohoto
rúpasja	podoba; forma
nitjam	věčné
daršana	pohlédnout; ohalit
kánkšinah	toužit

Verš : 11.53.

náham vedairna tapasá na dánena na čedžjajá
šakja evamvidho draštum drštavánasi mám jathá

Védami či odříkáním, dary, ani uctíváním,
nelze Mne znát a uvidět, jak jsi Mne Ty uviděl.

Ani Védami, ani odříkáním, ani dary a ani uctíváním není možno Mne takto poznat a vidět, jak Ty jsi Mne právě uviděl.

Nyní Kršna opakuje myšlenku z verše 11.48. Běžné povrchní ctnostné činnosti jsou jistě dobré a pro život ve světě důležité, ale k osvobození ducha je třeba udělat mnohem více.

na	Ani; ne-
aham	Já, jsem
vedair	Védy
na	Ani; ne-
tapasá	odříkání; pokání
na	Ani; ne-
dánena	dary; dobročinnost
na	Ani; ne-
ča	a; také
idžjajá	uctívat
šakja	možné
evam	tak
vidho	poznat; rozlišit; druh
draštum	vidět
drštaván	viděl
asi	jsi
mám	mne
jathá	jako; jak

Verš : 11.54.

bhaktjá tvananjajá šakjamahamevamvidho'rdžuna
gňátum drštum ča tattvena praveštum ča paramtapa

Oddaností však výlučnou můžeš Mne najít, Ardžuno.
Poznáš Mne, spatříš pravdivě a pak dojdeš, Parantapo.

Můžeš Mne však najít výlučnou oddaností, Ardžuno. Jen tak jsem poznatelný, spatřitelný a skutečně přístupný, Ničiteli nepřátel.

Výlučná oddanost cíli je velice důležitá. Pokud chceme něčeho důležitého dosáhnout ve světě, také se musíme na tento cíl naprosto soustředit. Na duchovní cestě to platí úplně stejně. Navíc si nemůžeme dovolit jakoukoli chybu nebo slabé místo.

bhaktjá	oddanost
tu	ale; však
ananjajá	skrze ne mnohost; pomocí jediné; výlučně
šakjam	možné
aham	Já, jsem
evam	tak
vidho	poznat; rozlišit; druh
ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
gňátum	poznatelný
drštum	spatřitelný
ča	a; také
tattvena	pravdivě
praveštum	vstoupitelný; přístupný
ča	a; také
paramtapa	Ardžuna - ničitel nepřátel

Verš : 11.55.

matkarmakrnmatparamo madbhaktah sangavardžitah
nirvairah sarvabhútešu jah sa mámeti pándava

Pro Mne koná, Mne uctívá, Mně se oddal a svazků vzdal,
milý všemu bytí kdo je, tak ke Mně dojde, Pándavo.

Kdo pro Mne koná, kdo Mne má za Nejvyššího a Mně se oddal, svazků se společností vzdal, kdo je přátelský ke všem bytostem, tak ke Mně dojde, Synu Pándua.

Co je třeba pro osvobození svého věčného ducha udělat? Na prvním místě je naprosté soustředění na cíl, tak jak je popsáno v šesté kapitole, hlavně verše 22 a 23.
Přitom je nutno stále vykonávat své povinnosti tak, jak nás Kršna učí ve třetí kapitole o karmajóze, důležitý je verš 3.25.
Dále je nutno věnovat se poznávání a kultivování vlastní mysli. První místo má umění oběti. To popisuje 4. kapitola a učí nás plody činů z našich činnosti pokládat k nohám našeho vznešeného ideálu. Tímto přístupem se učíme odpoutanosti od světských činností a jejich plodů. Toto umění je popisováno v 5. kapitole.
Všechny tyto činnosti zastřešuje umění meditace, které je popsáno v 6. kapitole Ve verších 2. kapitoly Kršna předkládá různé náměty na přemýšlení. Tyto náměty využíváme v meditační praxi, poté co se nám podařilo alespoň trochu zkrotit naši neustále běžící a vyrušující mysl. Učíme se vidět, jak mysl funguje, jak zobrazuje smyslové vjemy a jak k nim přidává vlastní hodnocení z dřívějších zkušeností. Musíme vysledovat, jak tyto procesy ovlivňují celkový stav mysli, její náladu, případně vznikající emoce.
Výlučnou oddaností můžeme nazvat souhrn všech těchto různých dovedností a umění, které získáme poctivým cvičením mysli. Není to jednoduché, ale pouze z překonaných obtíží se zrodí nejcennější stav.

mat	Mne; mým
karma	čin; činnost
krn	činit
mat	Mne; mým
paramo	nejvyšší; věčný
mat	Mne; mým
bhaktah	oddaný; věřící
sanga	společnost; společenství; vazby
vardžitah	zbavený; prostý
nirvairah	bez nepřátelství
sarva	všichni; vše
bhútešu	bytosti
jah	kdo
sah	on; ten; tak
mám	mne
eti	dojít; dosáhnout
pándava	Ardžuna - syn Pándua

Předchozí lekce Následující lekce