Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 85. lekce

85. pokračování korespondenčního kurzu - verše 13.1-5
Nauka o rozpoznání pole a jeho znalce
Touto kapitolou začíná poslední část Bhagavadgíty, která se věnuje podrobným popisům mnoha jevů, která obklopují věčného ducha. Tato teorie je velice užitečná pro získání správných názorů a hledisek na tyto jevy. Tuto teorii je však nutno uvést do praxe pomocí meditace, ve které se snažíme své vlastní prožitky vnímat podle nových pravidel.
V této kapitole přednese Kršna, jak rozpoznat nevnímající pole a vnímajícího znalce. Dále vysvětlí co je považováno za poznání a popíše poznání, které vede k vysvobození. Potom Kršna popíše vlastnosti přírody, která je považována za pole a vlastnosti Osoby, která je znalcem tohoto pole. Na závěr budou popsány možnosti porozumění této nauce. Kapitolu završí Kršna svým prohlášením, že rozpoznání pole a znalce vede k osvobození věčného znalce od závislosti na pomíjivém poli a tak je možno dosáhnout nejvyššího poznání.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 13.1.

ardžuna uváča
prakrtim purušam čaiva kšetram kšetragňameva ča
etadveditumiččhámi gňánam gňejam ča kešava

Ardžuna uvádí :
Přírodu, také Osobu, tak pole, a jeho znalce,
znát chci to poznání také, i poznávané, Kéšavo.

Ardžuna pravil:
Přirozenost a také Nejvyšší Osobu, pole a jistě i znalce pole, poznání i poznávané, to chci poznat, Ó Kéšavo.

První verš této kapitoly přednáší Ardžuna a svou otázkou uvádí nauku, kterou mu Kršna přednese. O přírodě a osobě se Kršna zmiňoval ve druhé a osmé kapitole. Pole a znalec pole se objevuje poprvé.

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
prakrtim	přírodu; přirozenost
purušam	bytost; osoba
ča	a; také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
kšetram	pole
kšetra	pole
gňam	znalec
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
ča	a; také
etat	toto; tento
veditum	poznat
iččhámi	chtít
gňánam	poznání
gňejam	znát; poznávané
ča	a; také
kešava	Kršna - Ničitel démona Kéši; Kršna - ka (Brahma) + iša (Rudra) + váti (dávat sílu)

Verš : 13.2.

šrí bhagaván uváča
idam šaríram kaunteja kšetramitjabhidhíjate
etadjo vetti tam práhuh kšetragňa iti tadvidah

Šrí Bhagaván uvádí :
Tělo toto tak, Kauntéjo, jako pole posuzují.
Kdo toto pozná, ten je zván znalcem pole zkušenými.

Blahoslavený Pán pravil:
Toto tělo, Synu Kuntí, se posuzuje jako pole. Kdo toto pole poznává, toho nazývají znalcem pole ti moudří, kteří vědí.

Pole je hmotné tělo. Hmota není vnímající a proto ji musí oživit duch, který je toto pole zná a který ho ovládá. Schopnost uvědomit si existenci znalce a odlišit ho od projevů pole je v podstatě osvobozením. Znalec není nikdo jiný než věčné Já.
Šrí Ramana každému pokročilejšímu hledajícímu dával podobnou radu. Přestaňte se zaobírat pomíjivou představou pole a najděte toho, kdo vnímá. Hledejte zdroj všech myšlenek. Tento zdroj je znalec.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
idam	tyto; toto
šaríram	tělo
kaunteja	Ardžuna - syn Kuntí
kšetram	pole
iti	tak; proto
abhidhíjate	spojovat; přisuzovat
etat	toto; tento
jah	kdo
vetti	považovat; znát
tam	k němu; tomu
práhuh	zván
kšetra	pole
gňa	znalec
iti	tak; proto
tat	to
vidah	znalí

Verš : 13.3.

kšetragňam čápi mám viddhi sarvakšetrešu bhárata
kšetrakšetragňajorgňánam jattadžgňánam matam mama

Znalce pole ve Mně také znej na všech polích, Bhárato.
Pole a znalce poznání, podle Mne, je to poznání.

Poznej také, že Já jsem znalcem na všech polích. To, co je poznání pole a znalce pole, je pravé poznání. Toto je Mé stanovisko.

V dalším verši Kršna stanovuje, že to co je znalcem ve vašem poli je zároveň znalcem ve všech ostatních polích. Tento znalec není nikdo jiný než pravé věčné Já, které zde Kršna představuje.
Rozlišení znalce od pole a uvědomění si všudepřítomnosti tohoto jediného znalce je skutečné poznání podstaty života.

kšetra	pole
gňam	znalec
ča	a; také
api	v; i; zahrnovat
mám	mne
viddhi	znát; vědět
sarva	všichni; vše
kšetrešu	pole
bhárata	Bharata - potomek dynastie Bharatů (Dhrtaráštra, když mluví Saňdžaja; Ardžuna, když mluví Kršna)
kšetra	pole
kšetra	pole
gňajor	znalec
gňánam	poznání
jat	jak
tat	to
gňánam	poznání
matam	učení; moudrost; názor
mama	moje

Verš : 13.4.

tatkšetram jačča jádrk ča jadvikári jatašča jat
sa ča jo jatprabhávašča tatsamásena me šrrnu

Pole co je a jaké je, jak se mění a z čeho je
Kdo je On, jaký původ má, o tom Mne teď slyš stručně jen.

To pole co je a jaké je a jak se mění a z čeho je a kdo je On, jakého původu, o tom stručně Mne slyš.

tat	to
kšetram	pole
jač	co
ča	a; také
jádrk	jaký
ča	a; také
jad	pro; který
vikári	měnit se
jatah	z nehož; z čeho; když
ča	a; také
jat	jak
sah	on; ten; tak
ča	a; také
jah	kdo
jat	jak
prabhávaš	původ
ča	a; také
tat	to
samásena	stručně
me	můj; mi
šrrnu	slyš; poslechni si

Verš : 13.5.

ršibhirbahudhá gítam čhandobhirvividhaih prthak
brahmasútrapadaiščaiva hetumadbhirviniščitaih

Mudrci mnoho přednesli zpěvů četných různorodých
a vět o Brahma učení důvodů, důkazů plných.

Mudrci přednesli mnoho zpěvů a proslovů různých druhů učení o Brahma, pochopitelných a dobrými důvody naplněných.

Kršna nyní vysvětlí vlastnosti pole z pohledu mnoha mudrců, kteří svými výroky zastupují různé indické filozofické směry. Kršna připomíná, že tato moudrost je odvěká a byla přednesena v mnoha dílech, Védami a Puránami počínaje a Upanišádami konče. Pokud však člověk poznal skutečnou podstatu, potom musí vidět, že jeho vlastní pohled je pouze jiným způsobem vyjádřená stejná podstata.

ršibhir	mudrc, zřec
bahudhá	mnohostí
gítam	zpívat; přednes
čhandobhir	zpěvy; texty knih
vividhaih	různě; rozlišně
prthak	jednotlivě; odděleně; různé
brahma	Brahma; Védy
sútra	učení
padaiš	věty
ča	a; také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
hetum	příčina
adbhir	naplněný
viniščitaih	zcela pevný; jistý

Předchozí lekce Následující lekce