Kalkata

Kalkata, druhé největší město, nejchudší a nejpřelidněnější město v Indii. Hlavní město státu Západní Bengálsko. Rozkládá se v západní části rozděleného Bengálska. Východní Bengálsko je dnes muslimský Bangladéš. Bengálsko je s 1000 lidmi na kilometr patrně nejhustěji obydlená část země.

Cesta do Kalkaty proběhla ve vojenském voze velmi, až nečekaně příjemně.

Kalkata není jen špína, jsou tam i krásná místa, jak se na dřívější hlavní město britské Indie sluší. Na snímku obchod s ovocem a čerstvými džusy.

Kalkata je jediné město, kde se zachovali běhací rikšové. Je zvláštní pocit nechat se vézt běžícím člověkem. Musíte si však uvědomit, co všechno podstupují lidé jinde na světě aby získali peníze na obživu. Jaký je rozdíl mezi rikšou šlapajícím na kole a běžícím pěšky? Šlapací má dražší stroj, ale v přecpaných ulicích Kalkaty Vás může běhací rikša provézt rychleji.

Další výjev z kalkatské ulice.

Blíží se oslava, na všech ulicích se staví stany s oltáři zpodobňující desetirukou bohyni jedoucí na býku.

Obrázek dalšího stanového chrámu, které v době púdži zaplní kalkatské ulice.

Výjev z chrámu bohyně Kálí. V tomto chrámu se stále konají krvavé oběti na uhašení krvežíznivosti bohyně Kálí. Každých 15 minut je zabito kůzle za nadšeného ohlasu následovníků.

Po šílenství v chrámu bohyně Kálí přijde vhod návštěva džínistického chrámu na druhém konci kalkatského metra.

Ticho a klid vládne v džínistických chrámech.

Nejlevnější ubytování je na Saddar street, kde je i Hostel Armády spásy. V Kalkatě, nové indické jméno je Kolkata, působila dlouhá léta Matka Tereza a její mise měla v Bengálsku a i v celé Indii veliký ohlas. Na obrázku jsou dva cyklisté z Přerova, kteří dojeli na kolech z Moravy až do Bankoku, pak museli letět do Kalkaty a nyní vyrážejí domů do Čech.

Ulice v Kalkatě jsou plné celkem levných taxíků, hezkých domů a ovšem i lidí.

Památník královny Viktorie připomíná, že Kalkata byla dlouhá léta hlavním městem Britské Indie.

Památník královny Viktorie stojí uprostřed krásného parku, před monumentální stavbou z koloniálního období.

Součástí parku je i zpívající fontána, se světly a hudbou. Velice klidné místo pro odpočinek.

Poblíž památníku královny Viktorie stojí velký anglikánský kostel, sídlo Kalkatského biskupství.

Z vnitřní výzdoby na Vás dýchne stará dobrá Anglie.

Vnitřek anglikánského kostela, to že jsme v Indii nám sdělují nespočetné větráky.

Nedaleko památníku královny Viktorie má pomník indický světec Aurobindo, který prožil svůj život v ašrámu poblíž Pondicherry.

Kalkatské planetárium, astronomie jde dlouhou dobu ruku v ruce s velice oblíbenou astrologií.

V Bengálsku, které je velice chudé a přelidněné, je možno občas nalézt prodejce čaje s tradičními pohárky na jedno použití z nepálené hlíny. Bohužel plastik je lehčí, pohodlnější a asi i levnější a tak tradiční indická, naprosto ekologická a bezodpadová kultura je vytlačována západní plastikovou obalovou a odpadovou technologií. Plastické pohárky se vyrábí průmyslově a berou práci lidem, kteří si výrobou hliněných, listových a novinových obalů vydělávali na své skromné živobytí. Tak i zde v Indii pomalu vyhrává zisk nad rozumem.

Leninova ulice - Lenin sarai je připomínka, že v Bengálsku vládnou dlouhou dobu komunisté, jsou zde k nalezení i jiné pikantní názvy, např. Ho Či Minova ulice. Naštěstí jsou komunisté podřízeni centrální celoindické vládě a musí respektovat Indickou ústavu.

Tento most přes nejzápadnější rameno delty Gangy zvaného Howrah je jedním ze dvou nebo tří v tomto 15 miliónovém městě a denně přes něj přejdou či přejedou milióny lidí.