
Mahabalipuram je městečko proslulé svými památkami, které zanechala Pálavská dynastie králů vládnoucích v jižní Indii od 5. do 8. století našeho letopočtu. Leží na pobřeží asi 40 km jižně od Mádrásu a stále si udržuje sochařskou tradici. Ve stovkách sochařských dílen se vyrábějí sochy všeho druhu.

Autobusové nádraží v pětimiliónové metropoli státu Tamil Nádu - Mádrásu. Indové se raději používají starý název Čenaj. Nyní je doba dešťů a všude je spousta vody.

Dostat se ke svému autobusu bývá občas trochu problém, tak vykasat nohavice a sukně a vyrazit.

Chrám ze 7. stol. stojící na břehu moře v Mahabalipuram.

Reliéf zobrazující sestup řeky Gangy na zem a pokání Ardžuny pochází také ze 7. století. Je zajímavé tím, že řeka Ganga je z tohoto místa vzdálena 2000 km a je důkazem dlouhodobé duchovní jednoty celého indického subkontinentu.

Tyto jeskynní chrámy vytesané ve skalách zobrazují výjevy ze života bohů a zachycují i oblečení a chování soudobých lidí. Hlavním motivem této jeskyně je bůh Krišna držící na jednom prstu horu Govardhana a chránící tím své následovníky před hněvem boha Indry, kterého na Krišnovu radu opustili.

Pohled z Krišnovy mandapamy ven směrem k autobusovému nádraží v Mahabalipuram.

Další kuriozitou v Mahabalipuram je obrovský viklan zvaný Krišnova kulička másla. Jeho název připomíná dětství boha Krišny, kdy rád mlsal máslo s cukrem a dokázal překonat všechny překážky, které mu jeho pěstouni kladli do cesty za získáním kýžené pochoutky. Vysloužil si tím i své další jméno - Makhan Čór, neboli zloděj másla.

Zadní pohled na viklan Krišnova kulička másla.

Na tomto místě je osm prototypů Dravidiánských chrámů v jejich běžné velikosti a sochy několika indických zvířat.

Pohled na ulici plnou kamenických dílen.

"Výloha" jedné ze sochařských dílen.

Kameníci potřebují ostré nástroje a proto je součástí každé dílny malá kovárna s výhní.

Kameníci při práci. Denní výdělek zkušeného kameníka se pohybuje okolo 100 rupií za devět hodin práce. Procházíte-li uličkami Mahabalipuramu tak všude okolo Vás zní ťukání kladívek.

Fotka sochy boha Ganéši, v pozadí jsem já.

Sortiment nabízených soch je opravdu bohatý.

Fotografie sochy, jejíž kopii jsem si přivezl a je mým největším suvenýrem z Indie.

Nabídka jednoho obchodu s většími sochami.

Jeden z obchodů prodávajících výrobky místních kameníků.

Začátkem prosince vrcholí v Tamil Nádu období dešťů. Na obrázku je vidět, že voda je všude, ale není chladno.

Malá opička přihlížející pikniku indické rodiny a čekající na zbytky.

Zátiší s nepojízdným autem.
|