Vše je Jedno - Mír

IV. MÍR

1. Co je MÍR? Svět přetrvává, i když jsi v hlubokém spánku. Musíš se v té chvíli o svět starat? Ne, tvá mysl je klidná a odpočinutá. Pokud je tvá mysl úplně stejně klidná a odpočatá, i když čelíš světu a konáš, pak to nazýváme MÍR.

2. Může zůstat mysl tak klidná, i když čelíš světu. To záleží na tom, jak si světa ceníš. Každý je více rozrušený, když někdo plení jeho majetek, než když je stejně pleněn majetek někoho jiného. I ztráta jedné tvé vlastní věci tě může znepokojit více, než ztráta jiné. Proč? To je proto, že naše ocenění věcí způsobuje míru potěšení nebo obav o ně. Proto by ses měl naučit pohlížet na všechno stejným způsobem. Pak bude tvá mysl mimořádně klidná. Nebo můžeš všechny věci považovat za své vlastní a vysoce ceněné. Pak také není žádný důvod ke vzniku bolesti. Proč? Čeho člověk lituje? Mysl, která ví, že ovlivnit všeobecný zájem je mimo jeho schopnosti, musí mít potřebu najít klid. Také když cítíš, že nemáš na nic žádné nároky nebo že vše je pomíjivé, pak tvá mysl zůstává klidná. Když budeš vše vidět se stejnou hodnotou, tehdy bude tvá mysl v trvalém klidu. Mír závisí na tvém duševním ohodnocení věcí.

3. Nyní načrtnu jinou situaci. Vzbudíš se ze snu. Tvoje mysl cítí smutek nebo radost podle toho, jak jsi vnímal věci ve snu. Ale po probuzení je mysl zcela nedotčená vším tím, co se odehrálo ve snu a zůstává stejná. Proč? Protože teď tvá mysl poznala jak si cenit všech snových věcí stejným způsobem. Není ti líto, že sen skončil. Víš, že sen nemůže trvat věčně a jednou skončí probuzením. Stejně tak bys měl poznat, že není jiná cesta, než probuzení z dlouhého snu světa. Pak tvá mysl zůstane neměnná. To je cesta svěžesti. To je stav MÍRU.

4. Toto však netvrdí, že tvůj vztah ke světu zmizí. Teď jsi jen získal klid a svěžest mysli. Tvé činy nemohou než přizpůsobit se okolnostem. Jediná změna, až získáš mír, bude : tvá mysl poznala pravdu a stala se nepřipoutanou ke světu. Proto spočíváš v klidu. Tvé činy, jakkoli proměnné, budou nestranné. Činy ostatních jsou také proměnné, ale nejsou nestranné. Tak tvůj klid mysli šíří velké dobro. Nejen tobě, ale celému světu. Mír tak ukazuje cestu ke správnému chování.

5. Jdeš a neseš svítící lampu. Je nějaký rozpor mezi světlem a cestou, jejími zákrutami a stoupáními? Není a nemůže být. Ale světlo a temnota nemohou existovat současně. Světlo vyhání temnotu a odkrývá zákruty a stoupání cesty a umožňuje ti kráčet bezpečně, nahoru, dolů či do zatáčky. Tím odstraňuje důvod k hloupému naříkání jako : „Ten pařez mi zranil nohu" nebo „Kvůli té díře jsem uklouzl“. Stejně tak, až získáš MÍR, tento stav MÍRU tě osvobodí od nenávisti a nepřátelství ke světu. MÍR rozpustí temnotu, která skrývá pravou podobu světa a jeho pařezy. Pokud nemáš světlo MÍRU, které ti umožní přizpůsobit se rozličným okolnostem, pak odsoudíš svět jako místo plné utrpení, zrovna tak, jako si stěžuješ na pařezy na cestě. Poznej svět jako složitý sen a získej tím nejvyšší mír. Nebudeš ani bez vztahu ke světu, ani nezúčastněný k jeho dějům. Ne, budeš ve skutečné harmonii se světem a jen tak budeš způsobilý být mužem činu. Proto je MÍR tím, co uspořádá lidské povinnosti.

6. Zájem muže MÍRU o světové dění spočívá ve snaze o nápravu a harmonii. Pokud pocítí strach před světem, jaká naděje na nápravu zůstane, zvláště u těch, kteří svět uctívají a chtějí jej vlastnit ? Ti jsou sevřeni svým sobectvím a jsou slepí k nestrannosti. Když chceš ukazovat slepým cestu nebo léčit slepotu, pak tvůj vlastní zrak musí být správný. Stejně tak můžeš napravovat svět jen tehdy, pokud si rozpoznal svoji neměnnou podstatu od proměnlivé podstaty světa a dosáhl tak MÍRU. Mudrc si nemůže pomoci a musí sloužit světu. Proč? Můžeš být tak bezcitný a nepomoci dítěti, které uklouzlo a upadlo? Stejně tak mudrc pomáhá lidem jen tehdy, když dokáže správně zhodnotit problémy světa. Tak jako plně naložený vůz nemůže zničit princip života, když přejede mrtvé, duchem opuštěné tělo, ani mudrc není poskvrněn při službě světu, protože se již povznesl nad své tělo a mysl. Nikdy neuteče před prací nebo problémy. Jen správně získaný MÍR poskytuje takovou odvahu a klid.

7. Ve srovnání s ostatními silami vypadá MÍR slabý a měkký. Ve skutečnosti je nejmocnější. Překonává vše houževnatostí a odvahou. A úspěch závisí právě na těchto vlastnostech. I kdyby se zhroutila Hora Méru, tak by to vyvolalo jen vlídný úsměv na tváři muže míru, nebo spíše by se ho to ani nedotklo. Tento stav je užitečný jak pro duchovní tak i pro světské záležitosti. Vlastní skutečné štěstí, které svět nabízí. Toto štěstí pochází z osvobození z pout. MÍR znamená činit dobro každému jakýmkoli způsobem.

8. Je několik překážek spočinutí v trvalém MÍRU. Ty tě jen zkoušejí. Když jim čelíš, musíš velmi pozorný a chránit jemný květ mysli i před jejich stíny. Pokud květina mysli zvadne, ztratí svou vůni, barvu a svěžest. Pak už je k ničemu nejen tobě, ale nelze ji darovat ani ostatním natož obětovat BOHU. Věz, že tvá mysl je jemnější než květ. Pomocí klidné mysli plníš všechny své povinnosti k sobě samému, k druhým i k BOHU. Nech ji všude šířit stejnou svěžest. Všechna požehnání mysli obsahuje MÍR.

9. Vytrvale uctívej BOHA svého JÁ květem své mysli. Ať děti (duševní stavy) sledují toto uctívání. Postupně se naučí zbavit se dětských šprýmů a touhy po potěšení sebou. Jak budou sledovat tvůj mír, samy se zbaví svých vrtochů. Trpělivě pokračuj v uctívání. Nenech se svést rozmary mysli. Naopak, uklidni je svým MÍREM. Vše musí najít MÍR.

10. Stručně řečeno : Podstata všech Védů je MÍR.