|
Arunáčala, hora v jižní Indii. Od nepaměti přitahuje svou majestátností poutníky i světce. Podle pověstí je nejstarší horou světa, bůh Šiva se zde zjevil jako nekonečný sloup ohně a ona sama je považována za jednu z forem boha Šivy. Je považována za horu Méru, osu vesmíru. Byla místem pobytu významného mudrce a světce 20. století Šrí Ramany Maharšiho.
Arunáčala, hora v jižní Indii. Od nepaměti přitahuje svou majestátností poutníky i světce. Podle pověstí je nejstarší horou světa, bůh Šiva se zde zjevil jako nekonečný sloup ohně.
Arunáčala po západu slunce.
Jeskyně Virupakša. Posledním významným obyvatelem byl Šrí Ramana Maharši, který zde spolu se svými následovníky strávil několik let. Spali na holé zemi a živili se žebrotou.
K jeskyni je přistavěn tento malý dům s jednou místností.
Vnitřek domku přistavěného k jeskyni Virupakša. Zde vládne klid a ticho, prostoupené téměř hmatatelným duchovnem.
Cesta ke Skanda ašrámu, podle pěšinky prodávají místní sochaři své výrobky.
Průčelí domku, kde strávil Šrí Ramana Maharši se svými následovníky 7 let. Skanda ašrám je vpravdu oásou uprostřed vyprahlé stráně hory Arunáčaly.
Pohled na hlavní chrám Šivy a Paravátí ve městě Tiruvannamalai, ležícím na úpatí hory. Má čtyři brány - věže, zvané gopury. Největší z nich má 13 pater a výšku okolo 70 metrů. Sklepení tohoto chrámu bylo prvním útočištěm mladého 17 letého Ramany. Přišel sem v roce 1896 a do své smrti v roce 1950 nikdy Arunáčalu neopustil.
Autofoto při výstupu na horu Arunáčalu. Hora je vysoká cca 850 metrů, jelikož stoupáte téměř z úrovně mořské hladiny čeká Vás více než 700 metrů stoupání vyprahlou rozpálenou krajinou.
Pohled na skály Arunáčaly, ještě je vidět občas zelená tráva po nedávných deštích, ale během jarních a letních veder a sucha vše uschne a hora bude opět hodna svého jména - Červená hora.
Vrchol Arunáčaly je celý pokryt spálenou mastnotou. Na paměť Šivova zjevení ve formě nekonečného sloupu ohně se zde každý rok zapaluje veliký posvátný oheň viditelný ze širokého okolí.
Každou úplňkovou noc se vydávají statisíce lidí na posvátné obcházení hory, zvané pradakšina. Je možné jít po dvou okruzích. Vnější vede po silnicích, ze kterých je pro tuto příležitost odkloněna všechna doprava. Vnitřní okruh, který značen červenými značkami vede po pěšinkách po úpatí hory. Oba okruhy jsou skoro stejně dlouhé, asi 13 km.
Obejít horu znamená obejít celý svět a kdo obejde celý svět získá znalosti vedoucí k osvobození z lidského osudu.
V době pradakšiny se silnice okolo Arunáčaly stanou pěší zónou, po které obejde horu během cca 24 hodin okolo půl miliónu lidí. Vyjjímka je v listopadu, kdy horu o svátku dípam obcházejí milióny lidí.
Pohled na krajinu na druhé straně hory. Je to širá rovina, ze které občas vystupují ostrá skalnatá pohoří.
Pohled na Arunáčalu od západu. Na severní straně je vidět skalnatá věž, všude rostou kaktusy a sukulenty.
Na oblíbeném zastavení cestou okolo hory.
Pohled od severu, kdy Arunáčala - Šiva má pět tváří, tedy pančmuktam.
Moje fotografie na cestě okolo hory.
Dnes je Šiva ratri, svatba božské dvojice Šivy a Paravátí. Jejich chrám v Tiruvannamalai je vyzdoben tisíci olejových lampiček.
Další pohled na chrámovou nádrž vyzdobenou lampičkami.
Mandala vytvořená z barevného písku znázorňující boha Šivu a krávu, dávající mléko, které stéká na lingam, symbol boha Šivy.
Tamilská rodina slavící Šivovu svatbu.
Noční pohled na chrám v Tiruvannamalai, kde je oslava Šivovy svatby v plném proudu.
Slon v chrámu Šivy a Paravátí je součástí oslav. Pokud mu dáte do chobotu banán nebo rupii, požehná Vám chobotem na temeno hlavy.
Ramana ašrám, poslední místo pobytu Šrí Ramany Maharšiho. Po smrti jeho matky, která byla na tomto místě pohřbena, navštěvoval Ramana často toto místo a nakonec se rozhodl, že se zde usadí natrvalo. Tím se přiblížil více cestě, civilizaci i lidem.
Dvůr Ramana ašrámu, v pozadí neodmyslitelná Arunáčala.
Šrí Ramana Maharši často pomáhal svým bližním zničit duševní vazby, které nás nutí se znovu rodit v tomto světě. Na obrázku jsou samadhi čtyř zvířat, které Ramana Mahariši uvolnil z koloběhu rození a umírání - krávy Lakšmí, havrana, psa a srnce.
Místnost, kde Šrí Ramana Maharši přijímal návštěvy, na jeho kanapi je nyní umístěn jeho obraz, jeho tělo již v roce 1950 zemřelo, ale jeho duch zůstal a stejně pomáhá ostatním lidem nalézt cestu ke svobodě.
Jeden muž se ptal, proč cítí bolest když je podle Ramany nesmrtelný a dokonalý. Ramana mu odpověděl otázkou: Kdo cítí bolest, duše nebo tělo? Tím vyjádřil svoje učení, pokud se považujeme za tělo, pak cítíme bolest a umíráme, pokud začneme žít v absolutním poznání, budeme nesmrtelní a bolest se nás nedotkne.
Samadhi Šrí Ramany Maharišho, zde bylo pohřbeno mrtvé tělo Šrí Ramany, poté co v roce 1950 dosáhl mahasamadhi - opuštění těla i řetězce rození.
Koncert zpěváka z města Madurai, který se odehrál dopoledne na Šiva ratri v prostorách samadhi Šrí Ramany Maharišho.
Koncert skupiny Yamuna v Ramana ašrámu
Osvícený Šrí Brahmám vedle patrně krysy, vozidla Šivova syna Ganéši, před Arunáčalou.
Ruská osvícená dívka Marina.
Osvícený Šrí Nana Garu se svými žáky ve svém Ašrámu v Tiruvannamalai.
Hinduistická oslava krávy, posvátného zvířete za účasti osvíceného Šrí Nana Garu - lidké podoby boha.
V době, kdy jsem navštívil Arunáčalu, zemřel významný svatý muž swámí Yogi Ram Surat Kumar. Jeho tělo bylo na 2 dny vystaveno a po zprávě v novinách a televizi se mu sjížděly tisíce lidí poklonit z celého jihu Indie.
Mí přátelé trávící půl roku poblíž Arunáčaly, Ašrámu Šrí Ramany Mahariiho a spousty dalších osvícených lidí. Starají se o malé štěňátko zvané Čhotů - malý.
Má maličkost na návštěvě u přátel.
Oslava mých narozenin za účasti osvícené ruské dívky Mariny a mých přátel.
Každé ráno jsou všechna zápraží domů a chrámů ozdobeny takovýmito malůvkami sypanými z rýžové mouky.
|