|
Po příběhu ctnostného Karny jsem si řekl, že by bylo na místě také uvést nějaký ženský ctnostný příběh. Vybral jsem příběh ctnostné Sávitrí, tak jak jej v roce 1927 zbásnil a publikoval Jaromír Rašín. Tento příběh je také vypsán z eposu Mahabháraty. Nepatří však ke hlavní linii děje, ale tento a spoustu dalších příběhů vyprávějí Pánduovým synům v lesním vyhnanství různí mudrci.
Na těchto stránkách jsem už před lety zveřejnil malou knížečku Budhovy vyjížďky. To bylo první dílo pana Jaromíra Rašína, které jsem poznal. Později jsem koupil po antikvariátech jeho další knížky. Jedna z nich byla Duše ženy, kde je vydán právě tento úžasný příběh ctnostné Sávitrí a další dva krásné příběhy. Další jeho knížka Včely a lidé popisuje vztah pana Rašína ke včelám, které sám choval. Protože také včelařím, mám pocit, že mezi mnou a panem Rašínem je možná nějaké výjimečné pouto.
Kdyby měl někdo zájem, jsou některé knihy pana Rašína stále k dostání v antikvariátech (i internetových).
Nyní následuje vlastní kniha, přeji při četbě hluboký duchovní zážitek.
Ctnostná Sávitrí si vybrala za manžela neméně ctnostného Satjavanta. Celý tento příběh symbolizuje hlavní myšlenku hinduismu. Ctnosti, moudrost a poctivé plnění svých povinností mají moc překonat samotnou smrt. Jistě namítnete, že Sávitrí i Satjaván jsou už dávno mrtví. Ano, těla hrdinů tohoto příběhu již dávno zemřela, ale člověk není pouze hmotné tělo, ale hlavně vznešený, věčný a neměnný duch. Výše uvedené ctnosti pomáhají k tomu, aby vznešený duch pokořil pocit výjimečnosti ve světě, který nazýváme Ego. A je zde i druhý druh nesmrtelnosti, i my po několika tisících letech stále známe Sávitrí i Satjavanta.
A nyní pár poznámek k samotnému příběhu.
1) Bůh Jama posílá pro běžné smrtelníky své služebníky. Satjaván si však díky své ctnosti zasloužil příchod samotného Boha Jamy. Se služebníkem se nedá vyjednávat, ten plní pouze příkazy. A jak se ukázalo, s Bohem se vyjednávat dá.
2) Také Sávitrí je dokonalou ctnostnou ženou. Nikdy neklade svůj prospěch na první místo. Vždy klade na první místo svou povinnost a svoje závazky ke svým bližním. V indické tradici jsou bohové povinni ctnostného člověka odměnit za jeho moudrost a odříkání.
3) V dobách, kdy byla sepsána Mahabhárata se klade obrovský důraz na dané slovo. Slovo je zákon, který se musí dodržet. Sávitrí následuje svého manžela, protože mu v den svatby dala své slovo. A ani bůh Jama ji nemůže odehnat.
4) Také bůh Jama dává Sávitrí své slovo, že splní jakékoli přání s jedinou výjimkou. Sávitrí je nejen velice moudrá, ale také hodně chytrá. Chytí Boha Jamu do pasti, když si přeje se Satjavánem děti. Stejně jako Karna ochraňuje čest boha Indry, také Sávitrí pomáhá svým dalším přáním splnit slovo, které jí Jama dal dříve.
5) Na příběhu Satjavanta můžeme vidět podobnost se slepcem a Kristem, viz Evangelium podle Jana 9.3 Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.
V dnešní době si mnozí lidé myslí, že dávná pravidla pro ctnostný život už nyní neplatí, nebo nejsou tak důležitá. Opak je však pravdou. Tato pravidla ctnostného života jsou platná v každé době. To, že je lidé nedodržují pouze vede ke spoustě problémů. Tyto problémy způsobily rozpad rodinného cítění, osamocenosti a ztrátě smyslu života. O pravidlech moudrého života pojednává má úvaha Dokonalá společnost.
Pan Rašín doprovodil příběh Sávitrí několikastránkovým komentářem, kde však hodně řeší dobové umělecké a společenské problémy. Kdo by měl zájem si tyto komentáře přečíst, může si stáhnout tento soubor v PDF formátu.
Zařazeno dne : 29.6.2014, zobrazeno : 4637
|