Diu

Diu, ostrov, který po staletí patřil Portugalsku. V roce 1961 byl převzat pod indickou správu. Nebyl však přiřazen pod správu sousedního Gudžarátu, kde si žije mnoho džínistů, kteří prosadili ve svém státě prohibici a potlačili i konzumaci masa. A tak je Diu se svou tolerancí k alkoholu a masu cílem mnoha Indů i turistů. Naštěstí i na Diu jsou restaurace, kde je požívání alkoholu i masa přísně zakázáno, protože mnoho lidí přijíždí i za zdejším hezkým mořem.

Na Diu je mnoho rybářů, a tak můžete jejich bárky vidět po celém ostrově.

Takovouto nepotopitelnou loď postavili Portugalci v průlivu mezi ostrovem a pevninou.

Portugalská děla v pevnosti. V nynější době není toto místo příliš důležité, ale v minulosti byl ostrov bránou k Indii a jejímu bohatství.

Pohled na pevnost od moře.

Zajímavé zátiší s dělovými koulemi, dělem a betonovým vojákem uvnitř pevnosti.

Jelikož část pevnosti slouží jako vězení, je zde i zákaz vstupu.

Poblíž pevnosti žije i křesťanský poustevník.

Majitel stánku na výrobu nejlepšího lassi v Indii. Skládá se z čerstvého ovoce, jogurtu, šťávy a kakaa. Na horu se pak dá trochu smetany a několik kousků banánu. K celému nákupu patří živá indická hudba, a trocha gymnastiky.

Po Portugalcích, kteří ve všech svých koloniích urputně šířili katolickou víru, zde zůstalo několik procent katolíků. Pro ně je otevřen tento kostel. Je to portugalský typ architektury a výzdoby. Mše probíhají v angličtině a gudžarátčtině a jejich průběh je velice podobný naším mším. Do kostela se zouvá stejně jako do ostatních chrámů.

Skupina malých školáků z vedlejší školy zde tráví svou přestávku.

Další katolický kostel na ostrově Diu je udržován jako muzeum a částečně jako hotel. Svatí mají nádherné popisky, aby bylo vidět o koho jde.

Rybářský přístav ve vesnici na západním výběžku ostrova. Trochu připomíná smetiště, válí se zde běžné odpadky, zbytky po čištění ryb a staré sítě.

Lodě v přístavu ve vesnici na západním výběžku ostrova. Jsou zde dobře vidět polystyrenové plováky rybářských sítí.

Malí uličníci strkají loďku do vody.

Pohled na solné doly. Přirozenou cestou se zde vysychá mořská voda. Pracovníci přehazují hromady soli lopatami a rozhrabávají je hráběmi.

Východ slunce mezi útesy na jižním výběžku ostrova.

Západ slunce z výběžku Sunset point.

Východ slunce poblíž portugalské pevnosti. Na pláži je zbytek po malém obřadu, kterou provedla starší žena. Je tam několik vonných tyčinek, květ ibišku a afrikánů a trocha sladké vody.