Mahabalipuram je městečko proslulé svými památkami, které zanechala Pálavská dynastie králů vládnoucích v jižní Indii od 5. do 8. století našeho letopočtu. Leží na pobřeží asi 40 km jižně od Mádrásu a stále si udržuje sochařskou tradici. Ve stovkách sochařských dílen se vyrábějí sochy všeho druhu.
Autobusové nádraží v pětimiliónové metropoli státu Tamil Nádu - Mádrásu. Indové se raději používají starý název Čenaj. Nyní je doba dešťů a všude je spousta vody.
Dostat se ke svému autobusu bývá občas trochu problém, tak vykasat nohavice a sukně a vyrazit.
Chrám ze 7. stol. stojící na břehu moře v Mahabalipuram.
Reliéf zobrazující sestup řeky Gangy na zem a pokání Ardžuny pochází také ze 7. století. Je zajímavé tím, že řeka Ganga je z tohoto místa vzdálena 2000 km a je důkazem dlouhodobé duchovní jednoty celého indického subkontinentu.
Tyto jeskynní chrámy vytesané ve skalách zobrazují výjevy ze života bohů a zachycují i oblečení a chování soudobých lidí. Hlavním motivem této jeskyně je bůh Krišna držící na jednom prstu horu Govardhana a chránící tím své následovníky před hněvem boha Indry, kterého na Krišnovu radu opustili.
Pohled z Krišnovy mandapamy ven směrem k autobusovému nádraží v Mahabalipuram.
Další kuriozitou v Mahabalipuram je obrovský viklan zvaný Krišnova kulička másla. Jeho název připomíná dětství boha Krišny, kdy rád mlsal máslo s cukrem a dokázal překonat všechny překážky, které mu jeho pěstouni kladli do cesty za získáním kýžené pochoutky. Vysloužil si tím i své další jméno - Makhan Čór, neboli zloděj másla.
Zadní pohled na viklan Krišnova kulička másla.
Na tomto místě je osm prototypů Dravidiánských chrámů v jejich běžné velikosti a sochy několika indických zvířat.
Pohled na ulici plnou kamenických dílen.
"Výloha" jedné ze sochařských dílen.
Kameníci potřebují ostré nástroje a proto je součástí každé dílny malá kovárna s výhní.
Kameníci při práci. Denní výdělek zkušeného kameníka se pohybuje okolo 100 rupií za devět hodin práce. Procházíte-li uličkami Mahabalipuramu tak všude okolo Vás zní ťukání kladívek.
Fotka sochy boha Ganéši, v pozadí jsem já.
Sortiment nabízených soch je opravdu bohatý.
Fotografie sochy, jejíž kopii jsem si přivezl a je mým největším suvenýrem z Indie.
Nabídka jednoho obchodu s většími sochami.
Jeden z obchodů prodávajících výrobky místních kameníků.
Začátkem prosince vrcholí v Tamil Nádu období dešťů. Na obrázku je vidět, že voda je všude, ale není chladno.
Malá opička přihlížející pikniku indické rodiny a čekající na zbytky.
Zátiší s nepojízdným autem.
|