![](imgi/P.JPG)
Palitana, nejposvátnější poutní místo džínistů. Na hoře Šatruňdžaja vysoké 600 m se nachází 890 chrámů, převážně džínistických, ovšem nalezneme zde i hinduistické a muslimské památky. Pouť na tuto horu je nejzáslužnější džínistickou poutí.
![](imgi/1a0.jpg)
Nejnovější obrovský chrám postavený na úpatí hory.
![](imgi/1a1.jpg)
Po setmění bývá chrám zajímavě nasvícen.
![](imgi/1a2.jpg)
Pohled z kopce Šatruňdžaja na východ slunce nad Gudžarátem. Dole pod kopcem je přehradní nádrž.
![](imgi/441.jpg)
Další pohled z hory Šatruňdžaja na východ slunce nad Gudžarátem. Na obzoru bývá vidět zrcadlení slunce v mořském Khambátském zálivu.
![](imgi/1a7.jpg)
Pohled na jeden z centrálních chrámů. Bohatá kamenická výzdoba věže chrámu je ukázkou tradiční indické duchovní architektury. Červeno-bílo-červený prapor s rolničkami zvěstuje, že jde o džínistický chrám.
![](imgi/1a5.jpg)
Sochařská výzdoba zdí opět ukazuje vysoké mistrovství tvůrců. Jsou zde výjevy z hinduistického panteonu bohů, ze kterého džínizmus vychází.
![](imgi/1a8.jpg)
Vedle chrámu byl postaven tento kočárek.
![](imgi/1a6.jpg)
Pohled na nádvoří jednoho z chrámů. Čistota, množství věžiček, cinkání rolniček ve větru a vzdálené modlitby navozují mírumilovnou atmosféru.
![](imgi/1a3.jpg)
Sochy tírthankarů, v překladu tvůrců brodu, džínistických svatých mužů ukazujících cestu k vysvobození. Džínisté jich znají dvacet čtyři, posledním známým byl zakladatel nynější podoby džínismu Mahavíra. Zde jsou zobrazeni v džínistickém způsobu meditace, sezení v lotosovém sedu, otevřené oči a ruce dlaněmi nahoru.
![](imgi/1a4.jpg)
Obrázek mramorového stropu. Dokonalé dílo připomínající tisíc okvětních lístků lotosu. Vše vyrobeno z kamene, který působením lidských rukou ztrácí tvary neživé hmoty a získává tvary života.
![](imgi/442.jpg)
Vchod do jedné z bran hlídá kamenný slon.
![](imgi/1a9.jpg)
Pohled na střechy jednoho z opevněných komplexů chrámů. Ve středověku zdejší chrámy často trpěly drancováním muslimů a tak byly důkladně opevněny.
![](imgi/1aa.jpg)
Pohled na další chrámové komplexy a na jejich opevnění.
![](imgi/1ab.jpg)
V dnešní době hrozí jiná nebezpečí než v minulosti. O pořádek a klid v poutním místě dbá místní ostraha.
![](imgi/1ac.jpg)
Bohatě zdobený vchod do jednoho z chrámů. Vchod hlídá kamenná stráž s meči.
![](imgi/1ad.jpg)
Pohled na konec přístupové cesty. Poutníci již nastoupali 600 metrů a chrámy jsou již na dosah.
![](imgi/1ae.jpg)
Při východu z chrámového komplexu je muslimský prodejce jogurtu. Protože se uvnitř nesmí jíst ani pít, tak trocha lahodného jogurtu přijde k chuti. Běžná cena je pro místní 5 Rs, pro turisty obligátní dvojnásobek tj. 10 Rs. Jelikož jsem dokázal komunikovat v místním jazyce, dostal jsem též cenu pro domácí.
![](imgi/1af.jpg)
Na nejvýchodnější výspě je muslimská hrobka v tradiční zelené barvě. Místní ženy věří, že položení miniaturní kolébky ke hrobu jim pomůže získat potomka. Proto je poblíž hrobu veliká hromada takových kolébek.
![](imgi/1b6.jpg)
Pro snadnější výstup na horu je možno si zapůjčit za 2 rupie hůl na opírání.
![](imgi/1b5.jpg)
Nemohoucí, staří a bohatí poutníci se nechávají na vrchol hory vynést. Čtyři nosiči se někdy hodně nadřou. Cena se určuje podle váhy a pohybuje se okolo 100 rupií pro domácí, pro turisty jsou první nabídky okolo 1000 rupií, ale dá se samozřejmě smlouvat.
![](imgi/1b0.jpg)
Jeden z barevných reliéfů zobrazující jízdního slona. V rohu je opřena jedna z opěrných holí.
![](imgi/1b7.jpg)
Velice zajímavá podlaha jednoho z chrámů.
![](imgi/1b8.jpg)
Mladá děvčata připravují oběť pro své bohy. Nejprve nasypou svastiku z rýže, na to položí sladký koláček a na vršek několik kuliček hroznového vína.
![](imgi/1b1.jpg)
Pohled na malovaný strop chrámu starý asi 400 let.
![](imgi/1b2.jpg)
Pohled na poslední část cesty. Chrámy jsou na dosah. Dolů scházejí mniši odění v bílých róbách. V našem případě ženy. V Palitaně jsou převážně členové sekty bíle oděných, tj. v bílých róbách. Členové sekty větrem oděných, tj. nahých, se vyskytují v Karnatackém poutním místě Šravana Belgola.
![](imgi/1b3.jpg)
Krávy zvolna sestupují z kopce dolů. Chození po schodech jim dělá trochu problémy, ale nemají kam spěchat. Zvířata mají, na rozdíl od lidí, možnost zůstat na kopci i po setmění.
![](imgi/1b4.jpg)
Chrámová stráž, která dbá na to, aby po setmění na kopci nezůstal žádný člověk. Vrchol hory je totiž od setmění do svítání vyhrazen pouze bohům. Takže horu opouštějí i mniši.
|