|
Palitana, nejposvátnější poutní místo džínistů. Na hoře Šatruňdžaja vysoké 600 m se nachází 890 chrámů, převážně džínistických, ovšem nalezneme zde i hinduistické a muslimské památky. Pouť na tuto horu je nejzáslužnější džínistickou poutí.
Nejnovější obrovský chrám postavený na úpatí hory.
Po setmění bývá chrám zajímavě nasvícen.
Pohled z kopce Šatruňdžaja na východ slunce nad Gudžarátem. Dole pod kopcem je přehradní nádrž.
Další pohled z hory Šatruňdžaja na východ slunce nad Gudžarátem. Na obzoru bývá vidět zrcadlení slunce v mořském Khambátském zálivu.
Pohled na jeden z centrálních chrámů. Bohatá kamenická výzdoba věže chrámu je ukázkou tradiční indické duchovní architektury. Červeno-bílo-červený prapor s rolničkami zvěstuje, že jde o džínistický chrám.
Sochařská výzdoba zdí opět ukazuje vysoké mistrovství tvůrců. Jsou zde výjevy z hinduistického panteonu bohů, ze kterého džínizmus vychází.
Vedle chrámu byl postaven tento kočárek.
Pohled na nádvoří jednoho z chrámů. Čistota, množství věžiček, cinkání rolniček ve větru a vzdálené modlitby navozují mírumilovnou atmosféru.
Sochy tírthankarů, v překladu tvůrců brodu, džínistických svatých mužů ukazujících cestu k vysvobození. Džínisté jich znají dvacet čtyři, posledním známým byl zakladatel nynější podoby džínismu Mahavíra. Zde jsou zobrazeni v džínistickém způsobu meditace, sezení v lotosovém sedu, otevřené oči a ruce dlaněmi nahoru.
Obrázek mramorového stropu. Dokonalé dílo připomínající tisíc okvětních lístků lotosu. Vše vyrobeno z kamene, který působením lidských rukou ztrácí tvary neživé hmoty a získává tvary života.
Vchod do jedné z bran hlídá kamenný slon.
Pohled na střechy jednoho z opevněných komplexů chrámů. Ve středověku zdejší chrámy často trpěly drancováním muslimů a tak byly důkladně opevněny.
Pohled na další chrámové komplexy a na jejich opevnění.
V dnešní době hrozí jiná nebezpečí než v minulosti. O pořádek a klid v poutním místě dbá místní ostraha.
Bohatě zdobený vchod do jednoho z chrámů. Vchod hlídá kamenná stráž s meči.
Pohled na konec přístupové cesty. Poutníci již nastoupali 600 metrů a chrámy jsou již na dosah.
Při východu z chrámového komplexu je muslimský prodejce jogurtu. Protože se uvnitř nesmí jíst ani pít, tak trocha lahodného jogurtu přijde k chuti. Běžná cena je pro místní 5 Rs, pro turisty obligátní dvojnásobek tj. 10 Rs. Jelikož jsem dokázal komunikovat v místním jazyce, dostal jsem též cenu pro domácí.
Na nejvýchodnější výspě je muslimská hrobka v tradiční zelené barvě. Místní ženy věří, že položení miniaturní kolébky ke hrobu jim pomůže získat potomka. Proto je poblíž hrobu veliká hromada takových kolébek.
Pro snadnější výstup na horu je možno si zapůjčit za 2 rupie hůl na opírání.
Nemohoucí, staří a bohatí poutníci se nechávají na vrchol hory vynést. Čtyři nosiči se někdy hodně nadřou. Cena se určuje podle váhy a pohybuje se okolo 100 rupií pro domácí, pro turisty jsou první nabídky okolo 1000 rupií, ale dá se samozřejmě smlouvat.
Jeden z barevných reliéfů zobrazující jízdního slona. V rohu je opřena jedna z opěrných holí.
Velice zajímavá podlaha jednoho z chrámů.
Mladá děvčata připravují oběť pro své bohy. Nejprve nasypou svastiku z rýže, na to položí sladký koláček a na vršek několik kuliček hroznového vína.
Pohled na malovaný strop chrámu starý asi 400 let.
Pohled na poslední část cesty. Chrámy jsou na dosah. Dolů scházejí mniši odění v bílých róbách. V našem případě ženy. V Palitaně jsou převážně členové sekty bíle oděných, tj. v bílých róbách. Členové sekty větrem oděných, tj. nahých, se vyskytují v Karnatackém poutním místě Šravana Belgola.
Krávy zvolna sestupují z kopce dolů. Chození po schodech jim dělá trochu problémy, ale nemají kam spěchat. Zvířata mají, na rozdíl od lidí, možnost zůstat na kopci i po setmění.
Chrámová stráž, která dbá na to, aby po setmění na kopci nezůstal žádný člověk. Vrchol hory je totiž od setmění do svítání vyhrazen pouze bohům. Takže horu opouštějí i mniši.
|