Štěstí                   

"Štěstí, jež je zpočátku jako jed a nakonec chutná jako nektar a které se rodí z čistého poznání toho, co je Já, o takovém štěstí se praví, že má svůj původ v Čistotě." Bhagavadgíta 18.37.

     Štěstí je vnímáno myslí bytosti. Každá vnímající bytost má stejnou schopnost prožívat štěstí a každá bytost po něm touží. Nevědomá mysl na základě svého rozpoznávání a uvažování vytváří určité hodnocení aktuálního stavu představy. Pocit štěstí je vyjádřením kvality oné představy. Pocit štěstí bytosti, jejíž představa je rozdělená na Já a Nejá, vychází z různých vztahů, které mysl mezi jednotlivými částmi stanovuje. Na základě pozorování obrazu nastavuje mysl způsoby naplnění svých představ, a pokud se pozorované a očekávané naplnění představ shoduje, potom se objevuje pocit štěstí. Pokud je pozorovaný a očekávaný stav v rozporu, potom dochází ke ztrátě pocitu štěstí. Tehdy se mysl snaží určitými zásahy do představy změnit pozorovaný stav, a tak uvést pozorovaný a očekávaný stav opět do shody. Mnohdy se však očekávaný stav nevědomě upravuje tak, aby došlo ke shodě s pozorovanou skutečností a pocit štěstí je potom nahrazen nižšími stupni, jako je spokojenost až snesitelnost.
     Tento způsob prožívání je velice nepraktický. Pocit štěstí je závislý na naplnění jakýchsi vykonstruovaných vztahů mezi oddělenými částmi pozorované představy. Protože pozorovaná představa je většinou závislá na neovlivnitelných skutečnostech, je málokdy dosaženo pocitu štěstí. Pokud je někdy pocitu štěstí dosaženo, je jeho existence neustále ohrožována dalšími změnami v pozorované představě a také jakýmsi zevšedněním, kdy se prožívané štěstí stane běžným jevem a jeho výjimečnost se vytratí.
     Pokud je pozorovaná představa vnímána ve své jednotě jako obraz vytvářený myslí, potom je taková bytost vždy minimálně spokojená. Zkušenosti takových bytostí (osvícených, seberealizovaných, osvobozených) však hovoří o tom, že taková bytost neustále setrvává ve stavu blaženosti, který nemůže být ohrožen žádnou změnou prožívané představy.

Předchozí kapitola  Další kapitola

Zařazeno dne : 1.7.2004, zobrazeno : 23370

1) Stesti, 2004-12-21 18:32:02
kosova, gabina
To je hezky napsany, to sedi....ale na zaver opet, ze osviceni, seberealizovani a osvobozeni jsou ve stavu blazenosti neustale....tam si ale myslim, ze konci pokrok, vyvoj spolecnosti, kdyby kazdy byl v takto blazenem stavu a nemel touhy, pocity strasti a stesti, nemel by motivaci cokoli menit, rozhodovat, nemel by motivaci....nebo ???
Existence moudrého člověka je ostrov uprostřed rozbouřeného moře. Všichni se pachtí za úlovkem. Když se pak po čase vrátí na pevný ostrov, jsou chvíli šťastní. Pak je znovu neklidné srdce zavede do vln oceánu, kde se znovu za čímsi pachtí, ale zároveň sní o svém klidu na ostrově. Mudrc se z ostrova nehne. Co potřebuje to na ostrově má a víc mít nechce. Proč mít více než potřebuji?
Máte pravdu, pokrok by moc nebyl, alespoň takový, jaký si ho představujeme. Co však přinesl náš pokrok lidem v rozvojových zemích, našim zvířatům a naší přírodě. Jak se odrazil na zdravotním, kulturním a morálním stavu společnosti. Považujeme náš stav za vrchol, ale z jiného pohledu jde o naprostý úpadek, tím nebezpečnější, že není zřejmý.

2) Dotaz na Radio Jerevan: Kdy bude lépe? "Odpověď: už bylo..., 2005-03-05 11:14:22
Prnka, Tasilo
Otázka je jako z Bhagavadgíty, kdy se Ardžuna ptá Kršny zdá má bojovat, porazí-li nepřítele, zda neodvane chuť žít...
Kršna odpovídá - bojuj, zvítězíš-li, ovládněš zemi (tělo, mysl...), padneš-li, získáš nebe...

Co se týče pokroku, dle mého, pokrok společnosti by měl člověka vést ke klidu, vnitřní spokojenosti, pocitu štestí, vyššímu poznání a vědomí v souladu s obecně známými duchovními principy, přírodou atd.
Dnes je však obecně proklámováno, kup si to, kup si ono a budeš štastný/á. Pěkným příkladem je reklama na Home Credit -Lasica se Satinským vezou plný košík nějakých krámů a Satinský se ptá: "Pane kolego, co s tím vším budeme dělat?", Lasica zasněně odpovídá: "Nevím......, ale je to krásné..." :O).
Bohužel, na těchto pravidlech hry - více práček, více televizorů, více, více... je založena veškerá "výkonnostní" ekonomika světa. Jenže méně je někdy více a v tomto případě to platí dvojnásob.

Lidstvo má dnes prostředky, o jakých se mu od Potopy ani nesnilo, ale nic nenaznačuje, že by lidé byli štastnější... Myslím, že správný pokrok může nastat až počet osvícených jedinců ve společnosti překoná určitou hranici (fenomén sté opice), teprve pak lidstvo "chytne vítr do plachet".

3) Štěstí,že jsem, 2006-01-02 18:27:29
Menšíková, Jana
pokračuji... Štěstí je uvědomění,štěstí nenálézámé v prostoru,je v nás,štěstí je to jak vnímáme dobro a zlo...Myšlenky nám tvoří podmínky v kterých se pohybuje naše osoba,která něco chce a potřebuje.Strach zabíjí myšléni...Známá to věta...

4) , 2011-12-21 09:05:08
Ev
Je zde opravdu moc pravdy a moc hezky popsané. Navíc opravdu trefné komentáře. Děkuji:)