"Obdařen čistým rozumem, pevně ovládanou myslí, vzdal se zvuku a dalších smyslových vjemů, přemohl vášeň i nenávist, setrvává v osamění, jí střídmě, ovládl řeč, tělo i mysl, vždy ponořený v rozjímání, navždy spočinul v klidu mysli, zavrhl falešné já, násilí, pýchu a touhu, hněv a majetek, s myslí očištěnou od pocitu moje v naprostém míru - je připraven stát se Brahma." Bhagavadgíta 18.51-53
Nejdůležitější metoda je určitě meditace. Mnoho lidí si představuje meditaci pouze v sedě se zavřenýma očima. Meditace je však pozorování mysli, a to lze dělat kdykoli, když není nutno naprosto se soustředit na okolní svět. Pro zkoumání těla a mysli, jejich chování lze jistě doporučit Buddhovu metodu zvanou vipasána. Tato metoda je velice jednoduchá a velice snadno se provádí. Také Buddhovy čtyři vznešené pravdy jsou jasné a jednoduché definování duchovní cesty. Buddhův popis šestnácti stupňů meditace je velice zajímavé a užitečné shrnutí mnoha fenoménů, které se v naší mysli mohou objevit. Zcela jistě najdete v dnešní široké nabídce knihu, která Vám bude vyhovovat. Ke zkoumání a uklidnění mysli se dá použít metoda sebedotazovací zvaná átmavičára popsaná krásně Šrí Ramanou Maharšim. Je mnoho dobré literatury ohledně Šrí Ramany, jeho života i jeho učení.
Je dobré vnést do svého života určitý řád, pravidelné ranní cvičení, pravidelná meditace ráno i večer a pravidelné připomenutí si Boha zapálením svíčky nebo tyčinky a pokloněním se. To je výborný prostředek proti lenosti a pochybnostem. Cvičení nemusí být dlouhé. Já již několik let cvičím šestkrát pomalu pozdrav slunci, což zabere asi 10 minut. Je to dokonalé cvičení na rozhýbání páteře, uvolnění bloků tělesných i duševních. Meditace, spočinutí v klidu, stačí pravidelně ráno i večer okolo 15 minut. Tato pravidelnost je mnohem lepší než nepravidelná dlouhá sezení nebo cvičení, protože bojuje přímo proti egu, vnáší do života nadhled, klid a pocit radosti, spokojenosti, tělesné pohody a štěstí. Samozřejmě, pokud máte čas, potom lze cvičení dle chuti prodloužit. Dbejte na to, aby se z této činnosti nestala připoutanost. Pokud někdy podmínky cvičení nedovolí, vynahraďte si jej později. Snažte se však nezapomínat.
Je mnoho různých pomůcek, jak uklidňovat běžící mysl. Růžence, mantry, různá jednoduchá opakovaná cvičení těla a dechu dávají mysli řád. Mysl se zklidní a po čase začne být i uklidňovací činnost rušivá. V té chvíli se činnost sama přirozeně ukončí, protože již máme to, co jsme pomocí ní měli získat.
Oddanost a neulpívání se musí pěstovat v každodenním životě. Je těžké doporučit nějakou literaturu nebo metodu. Hledající musí každou nevhodnou myšlenku, každou emoci zachytit, zjistit její původ, kvalitu a zabývat se jejím zdrojem. Tam musí hledat, jaká touha, závislost, připoutanost nebo jiná nesvoboda mysli je příčinou. Přemýšlet a vzpomínat, jak se tato nesvoboda vytvořila a hledat její kořeny. Pokud se mi něco nelíbí, potom problém není ve vnějším světě. Problém je v mé mysli a já musím zjistit kde. Každý problém má svou příčinu. Každá zlá událost je velice cenná zkušenost. Bez onoho zdánlivého zla bychom nebyli schopni odhalit vlastní nevědomost. Celá duchovní cesta je podrobné, důsledné a poctivé hledání a odstraňování kořenů vlastní nevědomosti.
Zkoumání mysli a jednotlivé metody a fenomény jsou nejlépe popsány v Bhagavadgítě. Tato kniha si zaslouží maximální pozornost. Nehledejte v ní tajemno. Najděte v ní dokonalý návod na výzkum ve vlastní mysli, návod na to jak léčit nemoc mysli zvanou ego a podrobný popis jednotlivých částí terapie. Předchozí kapitola Další kapitola
Zařazeno dne : 1.7.2004, zobrazeno : 17652
|