|
"Pro toho, kdo podmanil svou mysl, je mysl největším přítelem, ale pro toho, kdo svou mysl neovládl, je největším nepřítelem." Bhagavadgíta 6.6.
Tato kniha je stručným pokusem vysvětlit určité jevy vznikající v lidské mysli. Pokusil jsem se o jejich jednoduché a logické shrnutí, zejména se snažím postihnout jevy spojené s duchovní cestou člověka, tj. snahou porozumět sám sobě.
Duchovno člověka, jeho duchovní život, je to, co neustále zkoumá mnoho nauk, včetně náboženství, psychologie a filozofie. Otázky jsou nasnadě. Je duch vůdčí silou člověka nebo je pouze podřízen potřebám hmotného těla? Každý badatel má svůj názor a je nesnadné až nemožné tento názor sjednotit s názorem někoho jiného. Každý vychází z jiných předpokladů a na jejich základě dosahuje jiných výsledků.
Nejjednodušší pozici zaujímá praktický materialismus, který považuje svět za hmotný, bytost za hmotné tělo vybavené smysly a myslí pro orientaci v hmotném světě. Dále jsou různé idealističtější proudy filozofie až k náboženskému smýšlení, které uvažuje existenci nesmrtelné duše jako základu živé bytosti.
Pokusím se zde krátce a jednoduše přiblížit vznik onoho názoru náboženského, protože názory filozofické jsou jednak zpracované v mnoha obsáhlých publikacích a jednak jsou různými stupni mezi názorným materialismem na straně jedné a tajemným náboženským idealismem na straně druhé.
Hlavní smysl této práce je upozornit na opomíjené a většinou neznámé jevy, které však zcela zásadně ovlivňují kvalitu života lidských bytostí. Pokusím se zde naprosto logicky vysvětlit vše, co se označuje za tajemné, mystické a magické. Nicméně logikou nelze vysvětlit to, co leží mimo schopnosti naší mysli a představ, které se v ní vytvářejí. Nelze popsat pocity při dosažení osvobození, stejně jako stavy doprovázející zastavení toku myšlenek - sámadhi. To jsou nepopsatelné vnitřní prožitky, které nemají v objektivním vnějším světě srovnání.
Tento celý text se zabývá zkoumáním vnitřních subjektivních prožitků, nikoli vnějším objektivním pohledem. To však neznamená, že by byl pro čtenáře nezajímavý, ba právě naopak. Každý člověk žije ve vlastním světě subjektivních názorů, které si vytvořil z objektivních pozorování. Zákony objektivního světa jsou velice dobře zpracovány, ale zákony subjektivního zpracovávání a prožívání jsou na okraji zájmu, protože se jedná o badatelsky nesnadno zkoumatelnou oblast. Pokud jsou zkoumány, tak jen na základě komerční sféry, která zcela jistě nehledá způsoby prožití šťastného života. Ani moderní lékařská věda není schopna nalézt příčinu duševních obtíží a jako celá naše medicína neléčí příčiny nemocí, ale jen jejich příznaky nebo důsledky. Naštěstí v minulosti byly doby, kdy se i tomuto oboru věnovala patřičná péče a unikátní výsledky bádání dávných i současných mudrců jsou nám k dispozici. 
Předchozí kapitola Další kapitola
Zařazeno dne : 1.7.2004, zobrazeno : 21358
1) Proč?, 2004-11-07 00:00:00
A proč je ve znaku hákový kříž?
Na obálku jsem vybral jeden z mnoha vzorů na takzvané Kolam, což je "malba", kterou provádějí ženy v jižní Indii sypáním mouky na vyčištěnou zem před svými domy. Mnohokrát jsem obdivoval jejich zručnost, s jakou malbu provádějí. Nakreslenou linii lze velice obtížně sledovat, natož ji reprodukovat sypáním mouky na zem. Z těchto důvodu jsem zvolil jeden ze vzorů jako symbol mé knihy.
Toho, že se uprostřed vytvoří svastika, v Evropě nechvalně známý hákový kříž, jsem si všiml až později, ačkoli to bylo ještě před vydáním knihy. Ve velikosti použité na knihu to není moc zřetelné, ale v počítačovém zmenšení obrázku se svastika opravdu zvýrazní.
Obrázek jsem ponechal i se svastikou. Byl jsem potěšen, když jsem ji v obrázku uviděl. Sánskrtské slovo svasti znamená příznivý, svastika je tedy příznivé znamení, které, je-li nakresleno na dům, zvíře či chrám, chrání před nepříznivým osudem, přírodními katastrofami a zlem ve všech podobách. Svastika byla používána jako symbol slunce nebo boha Višnua. Dále představuje kolo světa, věčně proměnného, okolo pevného, neměnného centra - Boha. Tím celý obrázek ještě věrněji doplňuje ducha knihy.
|