"Zázrakem ho všichni vidí. Zázrakem také jistě někdo o něm hovoří. Zázrakem o něm další slyší. Slyší o něm, ale nezná ho jistě nikdo." Bhagavadgíta 2.29.
Z pohledu světa jen jako představy vytvořené v mysli je zázrak jen další myšlenkou, která se do představy nějakým způsobem dostala. Tudíž jakýkoli zázračný vjem, vize nebo jasnovidnost se neliší od jiného vjemu běžného. Vize bohů, kontaktů s duchy, vize světla a tunelu při tzv. posmrtných zkušenostech, to vše jsou jen myšlenky. Lidé nevěří na vize alkoholiků a drogově závislých, ale jsou ochotni přísahat na pravdivost prožitků mysli těla, které již dlouhou dobu nefunguje a je skoro mrtvé. Nikoho nenapadne otázka : "Kdo vidí tunel?", čímž by se dostali přímo k poznání "Já nejsem tělo", ale neustále se patlají v otázce "Co to vidím?"
Něčí mysl je snadněji přístupná sugesci, a tak je jeho prožívaná představa na různé vize bohatší než někoho, kdo má mysl stabilnější. V podstatě lze říci, že všechny podivné a nepravděpodobné jevy má na svědomí nějakým způsobem rozrušená mysl. Vše, co vnímám ve své představě, jsou jen myšlenky. Myšlenky přicházející a odcházející, závislé částečně na informacích ze smyslů a naprosto odkázané na zpracování myslí.
Ze stejného důvodu je i použití veškerých omamných látek jen změna tvorby představy v mysli. Představu světa střízlivou nahradí představa světa vytvořená myslí omámenou. Kdokoli se snaží v této jiné představě nalézt něco zázračného nebo nevšedního je nevědomý a mnohdy velice nešťastný člověk.
Jediný skutečný zázrak v tomto světě je uvědomit si pravý stav věcí. Uvědomit si jak funguje mysl a jak vytváří představu světa. Kdo toto pozná a povznese se z představy do jejího zdroje, ten dosáhne jediného skutečného zázraku. Takový člověk se osvobodí z představy a setrvává ve svém pravém Já, v nekonečném štěstí, nepopsatelné blaženosti a pravém poznání. Předchozí kapitola Další kapitola
Zařazeno dne : 1.7.2004, zobrazeno : 22008
1
1) Život jako misky vah..., 2006-01-02 18:03:13
Menšíková, Jana
Jako díte jsem nevědela jak jsem na svět přisla, byl to pro mě zázrak,jako "pubertální" slečna znechucena zjíštěním co přináší materialistický system jsem si mysleja,že bůh a něco podobného neni,nechápala jsem jak může snést lidská zvěrstva...pohrdala jsem jema,sebou,vším...
temno mnou ovládalo...zbabělost a sebelitost .Ego mě doprovázelo na most mezi žive a mrtve a 15metrů svisle dolu mi zajistilo 24 dnů v komatu.3roky tomu a žádná viditelná jizva.Jsem,ale jiná.lidé které znám a i neznám tomu říkají osvícení,uvědomení...Jsem zasvěcená v rejki a i když to něják nepoužívám tak k tomu přidam svou empatijí či snad senzibilní vnímání a pek se cítím i vědmou
|