"Jeho podobu nelze zde na světě postihnout, ani jeho konec, ani začátek, ani vývoj. Vykořeněním tohoto hluboko zakořeněného stromu pádnou zbraní neulpívání dosáhneš onoho nepochopitelného stavu, odkud již není návratu" Bhagavadgíta 15.3.
Co je to ego? Ego je představa mysli, že Já jsem toto hmotné tělo, které mohu prožívat v objektivním světě. Ego je základní způsob vyjádření existence, kdy se tělo a jeho potřeby stávají hlavním smyslem života. Vzniká sobectví, kdy individuální zájem je důležitější než zájem jiný. Jak popsat ego v kontextu prvního omylu? Ego je konstrukce mysli, kdy se představa v mysli rozdělí na dvě části. Jedna část vytvořené představy představující vcelku stabilní část se označí jako Já - tělo, vše ostatní, velice proměnlivé se označí za Nejá - okolní svět. Tato prvotní dualita v představě následně vyvolává další podřízené duality nebo různé kvality vnímání. Já je nejdůležitější, Nejá je méně důležité. Tato část okolního světa je pro Já dobrá a tato část je pro Já špatná. Tato část se zdá Já krásná a tato část se zdá Já ošklivá. Tato část okolí je potřeba upravit, a to tímto způsobem. Tato část Já - těla není hezká a musí se upravit.
Ano, všichni to známe. To jsou jednoduše vyjádřené následky vzniku duality v představě světa. Prvotní dualita okamžitě vyvolává další duality a konstrukce. Těmito konstrukcemi se snaží zdůvodnit existenci prvotní duality v představě a následná složitost naprosto zakryje prvotní stav mysli. Bez těchto následných dualit by byla velice ohrozitelná již existence prvotní duality.
Důvod rozdělení představy je zřejmý. Odpozorovaný stav neustále podporovaný názory okolních lidí. Méně zřejmý je důsledek tohoto rozdělení. Díky rozdělení vzniká rozpolcenost v představách. Když je představa prožívána jen jako výtvor mysli, vše je vnímáno jen jako obraz a mezi částmi představy neexistují žádné vztahy. Pozorovatel zcela netečně pozoruje vzniklou představu. Pokud se ovšem pozorovatelem stane část představy, potom zákonitě vznikají mezi částmi představy vztahy, které velice komplikují původní jednoduchou situaci. O to víc, pokud bytost zapomene, že vše je jen představa a začne představu a v ní své tělo považovat za skutečné. V tu chvíli se zaplete do svých představ a původní jasná perspektiva se ztrácí. To se však každému stane hned v ranném dětství a je veliký problém rozplést uzel rozmanitých konstrukcí a vztahů a vrátit se do stavu prvotního. Předchozí kapitola Další kapitola
Zařazeno dne : 1.7.2004, zobrazeno : 27728
1-2
1) Ego, 2004-12-21 17:01:20
kosova, gabina
Tak na tuhle kapitolu jsem se tesila, protoze prvni dve byly psany celkem srozumitelne a strucne, tak jsem doufala, ze si konecne ujasnim pojem Ego, ale o moc chytrejsi z toho nejsem, porad to chapu jen mlhave
:-)
Kdyby bylo možné na jedné stránce říci každému vše o jeho egu :o)
Ego připomíná obrovitý strom a my žijeme u paty jeho kmene pod stínem jeho větví. Vůbec nevíme, že někde jinde nad hlavou září slunce a okolo je nekonečný prostor. Abychom si vůbec uvědomili přítomnost stromu, je možno udělat dvě věci. Buď se k němu otočit zády a odhodlaně odejít dostatečně daleko, abychom ho mohli pozorovat s dostatečným odstupem v jeho velikosti. Druhá možnost je pečlivě ho zkoumat a mapovat ho kousek po kousku, až si vytvoříme o jeho existenci představu.
Ta první možnost je schopnost nahlížet na své jednání bez všech předsudků. Pozorovat sebe sama podle stejných pravidel, jaké nastavujeme druhým.
Druhá možnost je zkoumat každou svou myšlenku, každou emoci, každý neklid, strach, lítost i závislost. Uvědomit si je, ty malé rušitele a hledat místo, odkud vycházejí a důvody. proč v se mé mysli vůbec rodí.
Jak vypadá ego? Je to starý známý, který otravuje svou přítomností, ruší, nabádá k nepravostem a když vzniknou problémy tak dělá, že tu nikdy nebyl a že za to vše může někdo jiný. Nekrmte ho, neposlouchejte ho, nevěřte mu. Bude křičet, vyhrožovat a spílat, ale bude slabší a slabší. A až zmizí, tak už nebude žádný problém.
V podstatě dnes nelze říci toto jsem Já a toto je ego. Vy jste ego. Vy jste tím, čím si myslíte, že jste. Ego je Vaše vnímání světa. Změňte své hledisko, vnímejte vše, co prožíváte z hlediska ducha a jeho nástroje - mysli. Osvoboďte vnímajícího ducha tím, že mu vrátíte jeho svrchovanost. Najděte své pravé Já a buďte jím.
2) Ego - vykonstruovaná představa mysli "Já jsem tělo", 2006-08-11 14:56:50
Vetešníková, Jitka
....Co je to ego? Ego je představa mysli, že Já jsem toto hmotné tělo...
Jak tomu porozumět?Pokud je ego představa mojí mysli, že jsem hmotné tělo, pak je tato představa správná, neboť pokud bychom toto hmotné tělo neměli, kde bylo ego a s ním i mysl?
Mysl a jeho jedno vyustění tj. ego je zřejmě vytvořeno proto, aby prostředníctvím těla, které mu bylo dáno, poznalo, že je egem a tudíž myslí. Jen pomocí těla a jeho smyslů si toto můžeme uvědomit. Jinak by toto poznání nemělo význam ani cenu.Což tím dokazuje, že lidské tělo bylo stvořeno záměrně.
Základní otázka je "Kdo jsem Já?" nebo "Co je mé Já?" Bez znalosti odpovědi na tuto otázku si nikdo nemůže být jistý, že všechny jeho znalosti, všechny představy, všechny názory jsou správné.
Bhagavadgíta, kapitola 17, verš 3 praví :
Způsob vnímání čistoty se stane vírou každé bytosti, Ó potomku vznešených králů. Víra tvoří tyto bytosti. Káždý je zajisté takový, jaká je jeho víra.
Každý člověk nahlíží svět, život, své tělo, duši a Boha ze své perspektivy, na základě svých zkušeností a znalostí. Někdo považuje za přirozené věci, které jiný člověk považuje za nepřirozené.
Snahou všech mudrců a moudrých knih je dovést lidi k hledisku, které je v jejich světě považováno za nejdokonalejší. Mudrci dobře znají lidský svět, protože jím sami prošli. Navíc obrželi i zkušenost nejvyšší a je jen na nich, kde se rozhodnou žít. Mohou si vybrat, ale ostatní lidé možnost volby nemají. Ti žijí jen ve světě, který znají.
Bádání v lidském světě a vesmíru nikdy nebude mít konce, je zde tolik nepřeberných jevů. Toto bádání není důležité. Ani o svém těle nevíme úplně vše (dá se spíše říci, že nevíme skoro nic), přesto funguje spolehlivě desítky let.
Hledejme proto kdo jsme. Toto bádání má svůj cíl, má konečný stav. Poznáme-li kdo jsme, potom také budeme jasně vědět, kam ve světě patříme.
|