Všední dny

Vážení přátelé

Po oslavách Pongalu a úplňku nastaly všední dny. V ašrámu jsou tento týden přednášky jednoho brahmína o písních a básních složených Šrí Ramanou, o pohledu indické Védanty (systém duchovní vzdělanosti), o tom, jak krásným jazykem to Šrí Ramana v tamilštině komponoval a různých zajímavých i veselých událostí, které se tu za Ramanova života odehrály.
Jinak žádné extra svátky nejsou, v neděli bude Den Republiky, tak už jsem si našel placku s indickou vlajkou, abych mohl v neděli mezi lidi. Tu jsem loni vyžebral v jedné vesnici, tak jsem si dal předsevzetí, že ji budu nosit pravidelně. 30. ledna se bude "slavit" úmrtí Mahátmy Gándhího, velké duše, která se zasloužila o nenásilné osvobození Indie od anglické nadvlády.
Nyní k obrázkům. Všední dny jsem zdokumentoval při návštěvě místního tržiště. První obrázek je klasický mumraj na zdejších ulicích. Pak paní prodává banány, dále stánek se semínky a taškář. Volský potah u vchodu na tržiště a stánek s citróny. Dva první stánky se zeleninou, všimněte si vyrovnaných mrkví, ty by obstáli i v kritériích zakřivení EU. Pak paní prodává nějaké zelené listí, patrně zelený koriandr a listy kari - to je tady nějaký keř a kari leaves jsou přísadou do každého jídla. Dále jsou dva prodejci cibule a česneku, jeden má na tričku napsáno, že je Tamilec. Pak ještě jedna vtipná paní s česnekem.
Prodejce kalhot použil jedny jako netradiční reklamu a zároveň ochranu před sluncem. Dále jsou dva svatí muži a následuje plakát s reklamou proti používání plastových tašek a kelímků. Trocha osvěty je potřeba, i když místní igelitky se na slunci, které tu svítí skoro pořád, do roka rozpadnou. Dále vidíte klasické rodinné vozidlo, pán zastavil a požádal mne, abych si ho i dětičkami vyfotil. Pak zase spokojeně odjel. Tento způsob cestování je jedním z důvodů, proč na indických silnicích ročně zemře více než sto tisíc lidí.
Jelikož Měsíc vstoupil do souhvězdí Blíženců, které se zde nazývá Punarvasu, tak byla oslava narozeninové hvězdy Šrí Ramany a v našem Athithi ašrámu jsme hostili více než 40 svatých mužů. Vyzdobili jsme je jako Šivovy lingamy, svatí mužové zazpívali, najedli se, požehnali nám a odešli zase do svého bezdomoví.
Dále vidíte jednu opičí matku samoživitelku, no tak sama na to není, je jich okolo Skanda Ašrámu celá tlupa. Dále vidíte zrcadlení noční Arunáčaly v jezírku s lotosovými květy - odtud byla letošní PFka. Další obrázek ukazuje, že jsem již zeštíhlel natolik, že se bez problému protáhnu prolézacím chrámkem Iddukupilliar. Toto je na hinduismu moc zajímavé. Mnohdy jsou věřící nuceni do různých dost nedůstojných pozic, před Ganéškem se dělají dřepy a nějaké opičky, zde se člověk musí protáhnout poměrně malým otvorem, aby na druhé straně vypadl jako motýl z kukly. Indové své bohy milují a rádi tyto úkony za všeobecného veselí vykonávají. Naproti tomu křesťané, kteří se svého boha musí bát, jsou před ním takoví zkoprnělí.
Na posledním obrázku je severní pohled na Arunáčalu - Panč muktam, neboli Šiva s pěti tvářemi - toto je oblíbená, dost nemilosrdná, desetiruká a pětihlavá forma Boha Bohů. Při troše představivosti můžete také vidět Šivu ležícího a spokojeně odpočívajícího. První skála z leva je hlava, druhý kopeček je loket levé ruky, hlavní vrchol je Šivovo pokrčené levé koleno a věž Párvatí tvoří špičku jeho pravé natažené nohy. Levé koleno je často v mracích a to je asi důvod, proč trpím bolestí právě v levém koleni

Tak to by bylo pro dnešek vše. Mějte se krásně !!!

Josef Fric