|
Vážení přátelé
Minulou noc jsem se rozhodl strávit na vrcholu Hory Arunáčaly, neboli na vrcholku Boha Šivy. Vyrazil jsem na čtvrtou do Šrí Ramana Ašrámu s batohem se spacákem a karimatkou. Trochu se zkomplikoval nákup večeře, chtěl jsem máslo, sýr a chleba, ale nejprve koupil máslo a sýr, ale ty jsem neměl na co namazat. Ve třetím obchodě chleba měli, sice sladký, ale aspoň něco.
Pak jsem nejprve navštívil Šrí Ramanu v Ašrámu a s jeho požehnáním vyrazil na Horu. Okolo páté hodiny jsem byl ve Skanda Ašrámu, Slunce už dělilo od západu nějakých 80 minut. Tak jsem nemohl moc zdržovat, pokud jsem chtěl nafotit oblíbené scenérie se stínem Arunáčaly. Na vrcholu jsem byl deset minut před šestou hodinou, což znamená, že jsem dorazil včas.
Na první fotce vidíte namalované božské nožičky na východní straně vrcholu a trojúhelníkový stín vrhaný na východ pyramidovou Horou. Na druhé fotce pohled na zapadající Slunce a na třetí místní křesťan Ebinasan, který se na večer vyšplhal na Horu na krátkou meditaci. Tak jsem se potkali dva křesťané na vrcholu Hinduistického Boha bohů. Chvíli jsme popovídali a Ebinasan při východu Měsíce vyrazil dolů a já udělal pár fotek vycházejícího Měsíce a pomalu si ustlal na vyhřátém kameni.
Spaní na kameni má své výhody - je vyhřátý a čistý, ale také nevýhody. Ta hlavní je, že se člověk nemůže moc vrtět, protože může spadnout a taky se nedá moc zalézt do spacáku, a to ze stejného důvodu. Taky jsem podcenil přípravu a zapomněl si vzít repelent. Usoudil jsem, že na vrcholu moc komárů nebude, a to byla docela chyba. Bylo jich dost. Probudil jsem se pěkně požraný a začal shánět nějaké jiné místo na spaní. Našel jsem upravenou hlínovou plošinku, kde jsem si bezpečně ustlal a zalezl do spacáku a otvor překryl tenkým šátkem. Míra štípanců se snížila, ale pohodlí taky. No nakonec jsem usnul a probudil se okolo šesté před východem Slunce.
Ráno byla krásná inverze, byl to jako pohled z letadla nad předjarní Evropou. Arunáčala rozrážela mraky na dvě části a na západ se táhl mlžný průsek. Po chvíli začalo vycházet Slunce a dorazil Džotir, který se pustil do vaření čaje. Pyramidový stín se objevil na západní straně na vrchu inverzních mraků. Na poslední fotce je skála zvaná Párvatí, tj. manželka Šivy Arunáčaly, vzdálená asi 25 km severním směrem na jejímž vrcholu je bílý chrám.
Po čaji jsem vyrazil dolů na snídani. cestou jsem se zastavil ve Skanda Ašrámu, kde místní Svámí zrovna otevíral a zpíval devotional song - neboli oddanou píseň věnovanou Šrí Ramanovi a popisu jeho života a jeho úžasných skutků. Okolo deváté jsem byl v civilizaci, posnídal klasickou tamilskou snídani a došel do svého pokoje, abych ze sebe smyl pot a špínu z cesty. Mraky Slunce rozpustilo, tak jsem tu měli jako každý den krásné slunečné počasí.
Na vrcholku jsem trochu prochladl a mírně nastydl. Tak jsem odpoledne zajel za panem doktorem, ten mi dal svoji sestavu medicín proti nachlazení, teď budu hezky ležet v posteli, abych byl zítra fit a užil si poslední dny. Jen je škoda, že takového pana doktora nemám v Čechách.
Mějte se krásně !
Josef Fric
Zařazeno dne : 10.6.2014, zobrazeno : 2302
|