Dillí

Vážení přátelé

Nastal čas návratu, v Čechách začalo astronomické jaro. Zima se sice podle zpráv moc nevyřádila, ale doufám, že nebude řádit po mém návratu. Musím nejprve zkontrolovat včeličky, jestli přežily tuto bláznivou zimu a v jakém jsou stavu, a jestli jim třeba nemohu nějak být nápomocen.
Ale zbývá ještě jeden den v Indii. První ti obrázky jsou z cesty z jihu Indie na sever. Po letech jsem se rozhodl cestovat vlakem, kolena se mi spravila a tak jsem si řekl, že si užiju cestu vlakem a autobusem, ne jako nějaký paďour taxíkem a letadlem.
Takže v Ašrámu mi objednali rikšu na autobusové nádraží. Tam jsem nasedl na autobus do Čennaje, dříve Madrásu. Je to více než pětimilionová metropole jihoindického státu Tamil Nadu. V Čennaji se kope metro, kvůli tomu jsou autobusy odkloněny po obchvatu a nejezdí okolo letiště ani Tambaram, kde začínají městské vlaky. Tak se musí vystoupit o zastávku dříve a chytit jiný městský autobus a za pár rupií jet pár minut k nádraží. Městský vlak se skoro nezměnil, ale okolí nádraží Chennai Central je jednak rozkopáno kvůli metru a druhak spoustu domů srovnáno se zemí a je tam obrovský dopravní uzel.
První obrázek je z mobilu hala nádraží, kde čeká spousta lidí. Druhá fotka je z jízdy někde ve středu Indie. Přejížděli jsme most přes několika kilometrové koryto řeky, které ještě úplně nevyschlo. Další kuřácká pauza mých dvou spolucestujících, vlevo je budoucí vojenský pilot, vpravo student MBA.
Další fotka už je ranní pohled na střechy Nového Dillí ze střechy mého hotelu Raveena Palace. Dole je recepce hotelu, internet je na hotelu zdarma, občas nefunguje, ale za ty prachy si nikdo nemůže stěžovat. Ubytování je za 500 Rupií, tj. asi 160 Kč za noc.
Další obrázek ukazuje spleť elektrických drátů v uličce před hotelem, kdyby někdo potřeboval, tak v Indii jsou na elektriku odborníci.
Další obrázek už ukazuje Main bazar, neboli Pahar Gandž. Tato ulička byla před pár lety mnohem užší. Krámy se pomalu rozrůstaly a zabíraly ulici kousek po kousku. S nárůstem automobilové dopravy to začal být problém, přijel buldozer a ulici zase rozšířil. První obchodníci neměli ani čas vyndat své zboží, tak ho potom vyndavali z trosek, ti další se snažili zachránit co se dalo, než k nim buldozer dojede. Výsledkem je, že obchody jsou teď trochu menší, ulice je širší, ale jinak vypadá úplně stejně jako před rozšířením.
Na dalším obrázku je novinka - elektrická rikša. Před lety udělal Nové Dillí obrovský krok a převedlo všechnu městskou dopravu - tj. autobusy a rikši na CNG - plyn. Předtím se v ulicích válel šílený smog, nyní je ovzduší v Dillí nesrovnatelně lepší a elektrické rikši jsou další krok. I když ekologické mnohem levnější šlapací rikši jsou ve městě stále ve velkém počtu.
Další obrázek ukazuje staré koloniální omítky, které se objevily díky buldozeru. Na dalším obrázku je snaha zavděčit se všudepřítomným rusům. Moc to nejde ale snaha se cení. První vlna rusů a ruštiny přišla už v devadesátých letech a nyní se před pár lety přihnala vlna druhá, kdy se v Rusku zvedla životní úroveň a na cestu do Indie má spousta příslušníků střední třídy.
Dále je vidět hezký obchod s kořením, zakoupil jsem zde Asaofetidu neboli po česku čertovo lejno. Dále tatínek s dcerkou na motorce a zeleninový trh, pouliční holičství a dva kriketoví nadšenci. Zelený park je na centrálním kulatém náměstí Nového Dillí - Connaugh Place. Toto město bylo postaveno začátkem 20. století angličany. Pod náměstím je podzemní Palika bazar, kde se dá koupit snad úplně všechno. Uprostřed kruhového náměstí vlaje obrovská Indická vlajka. Na dalším obrázku vidíte kamaráda Deepaka a jeho tatínka, kteří mají na Pahar Gandži obchod stříbrem.
Další fotka je noční Pahar Gandž, dále malá ulička s obchodu textilem, další momentka z ulice a obchod s botami patřící Sikhovi. Sikhové jsou sekta z Pandžábu a mají jednu výhodu. Když kterémukoli muži s turbanem řeknete Mister Singh, nemůže se splést. Každý Sikh se totiž jmenuje Singh, což znamená lev a toto jméno dostávají v cca 12 letech, kdy jsou přijati mezi muže.
Na dalším obrázku je na kole sedící brusič a prodavač nožů. Jsou vidět i jiskry od broušeného nože. Následuje klasická indická cetkárna a výhled z restaurace (na ulici zrovna jede šlapací rikša), kde jsem si dal speciální thálí. Thálí znamená talíř a na něm byla rýže, tři různé zeleninové omáčky, salát, k tomu mistička jogurtu a jedna máslová čapátí z pece tándori. Moc dobré, za cca 40 Kč, ani jsem to nedojedl, protože jsem celý den něco jedl a nejvíc na návštěvě u Deepaka.
Následuje noční zeleninový trh s dětičkami, koťaty a kořenářem a na závěr malování hennou na kůži. Kočky to v Indii nemají snadné, všude přítomní psi je prohánějí, tak se kočky vyskytují ve vyšších patrech, na domech, stromech a nejsou skoro vidět.
Tak to je pro dnešek vše.

Mějte se krásně !

Josef Fric