Happy Pongal

Vážení přátelé

Tak jsme oslavili první tři dny festivalu Pongal. První den jsme se zúčastnili slavnostního vaření sladkého pongalu, přičemž jsme na druhý den připravovali girlandy ze zeleniny a ovoce pro kravičky. Nejprve vidíte slavnostní přípravu ohniště se speciálním kulatým keramickým hrncem, který je jedním z hlavních symbolů tohoto festivalu. Dalším symbolem je cukrová třtina, která se postaví poblíž jako pozadí posvěceného místa, v podstatě oltáře pro vaření požehnaného pokrmu. Oba symboly jsou vidět i na barevné malůvce před vraty našeho Athithi Ašrámu. Dále vidíte slavnostní zapalování olejové lampičky, jejíž světlo symbolizuje moudrost a poznání. Potom se již pouštíme do krájení zeleniny a zároveň se roztápí pod hrncem. Tam se uvaří sladký pongal z vody, mléka, rýže a džaggery, kešu oříšků, rozinek, kardamomu a přepuštěného másla ghí. Džaggery je nerafinovaný cukr ze třtiny, datlí a nebo kokosových ořechů. Zatímco děláme girlandy pro třicet kraviček a telátek, tak se nám v hrnci vaří ta sladká rýžová kaše.
Na dalším obrázku přišel na kontrolu i Swámí z Ašrámu. Každé kravičce se zítra uváže kolem krku věnec květin a potom tento věnec kravských pochutin ještě vylepšený o různé smažené lidské dobroty. Místní slečna dostala za úkol vytvořit malůvku, na kterou se bude moci položit hrnec. Na obrázku je tamilsky napsáno jméno slunečního boha Súrjam.
Sluneční bůh je hlavní oslavenec Pongalu, samozřejmě se všemi formami matky bohyně, co by symbolu plodnosti. Dále vidíme, že hrnec a všechny náležitosti k obřadu jsou už na místě a slečna byla požádána, aby obřad k Súrjovi provedla. Koukat do Slunce se musí umět, a i když se všichni při tom různě mračili, sluneční bůh byl jistě potěšen a náš obřad nám požehnal už jen tím, že se v tom primitivním hrnci na ohni uvařil úžasný pongal, který se vůbec nepřipálil. Tak ho Matadží z našeho Ašrámu mohla s pomocí místních žen rozdávat všem účastníkům. Dostalo se i na krávu za vraty i pár kolemjdoucích.
Potom jsem vyrazil na večerní okruh kolem hory. Vnitřní cesta je stále zakázaná, ale pořád stejně krásná. Na obrázku vidíte lotos z jezírka pod Horou a úžasnou kulisu, kterou Hora vytváří. Napravo je hlavní vrchol, kterým je sám bůh bohů Šiva, napravo je skalní věž, jeho věčná družka Párvatí. Tak jedna Hora v sobě obsahuje oba dva principy ženské plodnosti a mužské podstaty moudrosti. Noční procházka městem s foťákem na krku znamená, že si přinesete domů spoustu fotek rozverných dětí i dospělých.
Další den jsem jeli 7 kilometrů za město na vesnici, kde má náš Ašrám školu pro výuku brahmínů - kněžích. Před devíti lety byla otevřena jako škola nejkrásnějšího a podle Bhagavadgíty i nejvýznamnějšího Védu - Sámavédu. To je učení o vibracích, o prvotní energii, která stvořila a na všech možných úrovních prostupuje celý vesmír i všechny bytosti. První studenti dostudovali a nové se sehnat nepodařilo a tak se nyní ve škole studuje Jadžurvéd. Tento véd je nejrozšířenější a používá se při všech hinduistických obřadech. Kromě školy je tam i Góšala - u nás by se řeklo chlív, ale tady je to spíše místo pro ustájení a ochranu kraviček.
Na první fotce Swámí z ašrámu vypráví o filozofii pěstování čisté rýže bez přidávání zbytečných chemikálií. Swámí tvrdil, že vyšší výnos je vykoupen mnohem nižší kvalitou rýže, její trvanlivosti a hlavně nepříznivého vlivu chemikálií na lidská těla, která tuto chemikálii neumí odstranit a vznikají různé nemoci, zejména rakovina. Dále Swámí vyprávěl o důvodu, proč jsou krávy v Indii posvátné. Největším zdrojem energie pro zemi je Slunce - bůh Súrja. A posvátná božská kráva dokáže tuto často spalující energii uklidnit a transformovat do skutečných nektarů nesmrtelnosti. Veškeré poctivě připravené mléčné produkty, ale i moč a trus jsou považovány za léčivé a prospěšné lidskému životu. Navíc spokojené krávy okolo sebe šíří atmosféru klidu a míru a spočívání v jejich blízkosti pomáhá lidem léčit duševní choroby.
Na obrázcích dále se již kravky zdobí a připravují na jejich vlastní slavnost. Studenti zpívají Védské verše u oltáře ve chlívě. Hlavní součástí je samozřejmě třtina, obrazy mudrců a bohů, květiny a oltář je založen z kravského trusu. Potom se přivede hlavní oslavenkyně a provede se hinduistický obřad. Ten je založen na stejném principu jako jakýkoli jiný hinduistický obřad. Kráva je totiž nejen posvátná, ale v očích Indů je to skutečná bohyně. Proto Indové tvrdí, že v Indii žije 300 milionů bohů čímž myslí krávy. Po obřadu dojde na slavnostní krmení, kravky dostanou kousek pongalu a hlavně pochutiny, které měly pověšené na svých krcích (pokud si je do té doby navzájem neožraly).
Večer jsme šli na procesí Boha Arunáčaléšvary - Pana Arunáčaly, který je samozřejmě bůh bohů Šiva. Ten vyjede ven se svou družkou na jedněch nosítkách, na druhých je Matka bohyně v modrém s papouškem v ruce. Mělo to začít v pět, ale podle indických pravidel to začlo asi v půl sedmé. Tak lidé a psi, opice, krávy a další zvířata v klidu čekala, až slavnost začne. Přijel i dokonce mlíkař na motorce na svou pravidelnou objížďku. Pak to konečně začlo, to už jsme byli v kotli před nosítky. Nejprve vyrazila Matka Bohyně, provedla otočku, trochu se otřásala a pak pozadu vyrazila nahoru a zpět do chrámu. To mělo ukazovat, že se na Šivu hněvá, protože jeden jeho oddaný chce uctívat pouze Boha Šivu a ji zcela ignoruje. Po chvíli vyrazil i Šiva, jehož družka se ztrácí v jeho věncích z květin. Ten objede celou horu a domů dorazí až druhý den. Tam se bude snažit přesvědčit naštvanou Matku Bohyni, aby ho pustila domů, což se mu za nějaký čas podaří a oba spolu spočinou ve svém chrámu.

Mějte se krásně, žijte moudře a blaze, ať okolo sebe šíříte stejnou atmosféru klidu a spokojenosti, jak to tu dělají kravičky.

Josef Fric