Oheň na vrcholu Hory     

Vážení přátelé

Tak ještě jeden malý mail a už o mně nějakou dobu neuslyšíte. Poslední významná akce, kterou jsem v rámci Dípamu provedl byl výstup na Horu Arunáčalu na druhé zapálení posvátného ohně na jejím vrcholu. První zapálení jsme slavili v rámci Athithi Ašrámu a měl jsem v plánu zajít další večer na vrchol a užít si atmosféru zapalování ohně.
Již před pár lety jsem na vrcholu na zapálení byl, tak vím, jak je to poměrně náročná akce. Nahoru se jde za světla, to není problém, ve čtyři odpoledne jsem vyrazil z Ramana Ašrámu a ve čtvrt na šest jsem už byl nahoře. Jako jediný běloch jsem byl velice oblíben a jsem snad na všech selfíčkách. Cestou jsem si chtěl koupit vodu a ghí, ale ukázalo se, že moje 100 rupiová bankovka je moc velká. Vždy se někdo našel a požadovaný tovar zakoupil. O vodu jsem se rozdělili, ghí jsem donesl na vrchol a předal organizátorům, aby ho přidali do vrcholové máslové lampičky velikosti obrovského sudu. Do prázdné krabičky jsem nabral něco zbytků po včerejším ohni, jako dárek pro přátele a ostatní obyvatele ašrámu. Toto máslo se maže na střed čela, kde dříme třetí oko a toto je ta nejúčinější kosmetika na jeho otevření. Pak už jsem čekali na šestou hodinu, až se oheň zapálí. Lidé skandovali oblíbené Annámalai Aróhara, zpívali mantry a písně. pomalu se stmívalo. V šest (plus mínus) zapadne Slunko a Měsíc měl vyjít o nějakou chvíli později, bohužel bylo zataženo, takže krvavý západ vidět nebyl. Chvíli po zapálení už se všichni hrnuli dolů, aby šli aspoň kousek za světla. V tropech se stmívá však rychle, a tak nám na cestu svítilo město dole a možná trochu Měsíc skrze mraky. Cesta dolů je opravdu obtížná, jednou jsem upadl. Indové sjíždějí horu po zadku, ale já ve svých lehkých kalhotkách bych takto přišel s holou zadnicí. Ale nakonec vše dobře dopadlo, nic moc vážného se mi nestalo a tak jsem okolo osmé dorazil zpět do Ramana Ašrámu a po chvilce odpočinku v Sámadhi Hale jsem se vydal domů do Athithi, dostal ještě večeři, rozdal posvátné spálené ghí a pak padl do postele a usnul.

Tak Vám všem přeji do Vašeho života co nejvíce světla poznání.

Josef Fric

Zařazeno dne : 28.11.2015, zobrazeno : 1608