|
Vážení přátelé
Únor je jako skoro vždy na festivaly chudý a tak posílám jen pár obrázků z cyklovýletu po okolním venkově. Jelikož mám trochu pochroumanou nohu, tak nemohu moc chodit, ale jezdit na kole mohu v pohodě. Abych se jen tak neulejval, tak jsem si dal předsevzetí, že k pravidelným cyklookruhům okolo Hory přidám občas asi 35 kilometrů dlouhý okruh přes okolní vesnice. Loni jsem se na výlet nedostal, tak jsem byl zvědavý, co se za dva roky změnilo.
Potěšilo mne, že je několik silnic nově udělaných, na jednom úseku se pracuje, což bylo víc než kilometr kodrcání přes rozmlácenou silnici připravenou doufám k opravě. Indičtí cestáři původní silnici rozmlátí, pak to nechají nějaký čas uležet a když to konečně opraví, tak jsou všichni šťastní, jak mají krásnou silnici.
Na fotkách je pár momentek, včetně konce rozbité části silnice, dále kování vola ve vesnici Kílvanakampadi. Jezero s volavkami bývá normálně vyprahlá pustina, ale po letošním monzunu to vypadá úžasně. Pak jedna vtipná značka, malý chrámek u cesty a moje kole výrobce Atlas, značka Weapon a Real passion.
Dále je rejžové pole, paní hned vedle, krávy o kus dál a mladík s kozama na mé oblíbené zastávce kousek za polovinou cesty. Další obrázek ukazuje hezky uklizený dvorek vesnického domku se satelitem, dále modrý chrám boha Ganéši a idylku před místní školou. Pak následuje několikrát Arunáčala, paní s krávama a kvetoucí liány. Další obrázek ukazuje psa přebíhajícího rozdělaný obchvat města, který by býval tolik ulehčil dopravě ve městě. Práce se však zastavily před několika lety a tak je Tiruvannámalai stále bez obchvatu. Přitom by to vyřešilo mnoho problémů, nejen při úplňkové kompletní uzavírce města.
Na další fotce je stánek s třtinou, kde jsem si dal hned dvě sklenice sladké vody vymačkané z klacku, trochu jsem podcenil vodní režim, půl litru vody není na 35 kilometrů dostatečné množství, příště si musím vzít celou flašku. No a cestu jsem zakončil návštěvou Šrí Ramana Ašrámu, kde byla tato krásně vyzdobená bohyně Párvátí.
Tak se mějte krásně, pokud jsem někomu něco slíbil poslat, třeba zvonek na kolo nebo cokoli, je nejvyšší čas se připomenout. Už mám lístky na vlak a jsem v podstatě na cestě domů :-)
Josef Fric
Zařazeno dne : 2.2.2016, zobrazeno : 1693
|