Vše je Jedno - Bůh       

III. BŮH

1.Kdo je BŮH? BŮH je ten, kdo překonal vše, co vidíme. Pokud BŮH překonal tento svět, pak už není žádný vztah mezi NÍM a tímto světem? Kdepak, ani jediný atom není na něm nezávislý. Co tedy znamená překonat svět? Svět se skládá z nás a předmětů, které vidíme. Jinými slovy živé a neživé věci tvoří tento svět. Co můžeme říct o TOM, kdo stvořil bytosti a věci? O těchto dvou říkáme, že jsou vnímající bytosti vyšší. Vše, co o NĚM můžeme pochopit je to, že náleží k nejvyššímu řádu bytostí, které známe. Náš rozum nemůže jít dále. Proto je náš stvořitel nám nadřazený. Nemůžeme ho naším rozumem pochopit. Proto jeho jméno, Nadřazená (transcendentální) bytost, „Kadawul", znamená, že překonává náš rozum. Proto ho nazýváme „Kadawul", Nadřazená Bytost.

2. Je tedy BŮH takový, že ho nemůžeme poznat? Ne zcela. Jistým způsobem ho známe. To množství JEHO MILOSTI nám stačí. Nepotřebujeme celou JEHO VELIKOST. Nechal nás poznat dostatek JEHO VELIKOSTI, kolik je potřeba na vykořenění našeho utrpení. Není potřeba, aby odkrýval ani trochu víc JEHO MOCI, než je nutno k vyléčení našich vad v tomto stávajícím stavu. Proto je nám znám podle našich potřeb. Nuže, můžeme ho pochopit. Ačkoli je neomezený, je možno ho naším poznáním dosáhnout v určitém rozsahu.

3. Co je to, co našemu poznání umožňuje ho dosáhnout? Je znám jako SAT-ČIT-ÁNANDA neboli Bytí-Vědomí-Blaženost.
Bytí (SAT) označuje, že to co je nepomíjivé, to existuje navěky. Pokud by měl někdy přestat existovat, kdo HO zničí? A kdo HO stvořil? Proto pomíjivá povaha všeho vede k závěru, že všemu vládne TEN, který je nepomíjivý. Tento věčný VLÁDCE je BŮH. A jeho nepomíjivá povaha je Bytí (SAT).
A teď co je Vědomí (ČIT)? Vědomím myslíme mít poznání. Avšak není to jako naše přelétavé rozumové poznání, je to ÚPLNÉ poznání. Nesprávnost nebo chyba nemohou pošpinit jeho činy. Je to POZNÁNÍ, čisté a jednoduché. Skutečné POZNÁNÍ vyžaduje, aby je BŮH v nás otevřel a ukázal nám nesprávnost a chybnost běžných vědomostí. Velice často nás učí tím, že nám říká : „Tvoje vědomosti jsou nesprávné a chybné“. Jak uspořádané jsou i jen nevnímající předměty, které ON stvořil. Kolikrát bezvěrci dostali od NĚJ za vyučenou, když se vysmívali pořádku věcí a říkali : „Proč udělal tak malé semínko banyánovníku, který je tak obrovský?" Když nevnímající věci mají takový řád, potom je jasné, že zde pracuje síla vědomí. Mohou nevnímající věci dokázat činy, které může dělat jen neomylné vědomí? Nebo může to být stvořeno nedostatečným vědomím? Ne, to nikdy není možné. Proto je zřejmé, že BŮH je také VĚDOMÍ (ČIT).
A teď, co je BLAŽENOST (ÁNANDA)? Je to stav bytí prostý touhy po čemkoli ‘jiném’. Je to mír, který je vždy úplný. Kdyby ON toužil po čemkoli, jak by mohl být lepší než my? Jak můžeme od NĚJ získat BLAŽENOST. ON sám žádá od jiné bytosti, aby naplnily JEHO touhu. Kdo by si však o NĚM myslel, že je takový? Stav vnitřní spokojenosti je také stavem BLAŽENOSTI. Proto ho nazýváme BLAŽENOST (ÁNANDA).
Tyto tři součásti BYTÍ-VĚDOMÍ-BLAŽENOST (SAT-ČIT-ÁNANDA) jsou neoddělitelné. Jinak by se staly bezvýznamnými a rozdělenými. Z toho důvodu je BŮH znám jako BYTÍ-VĚDOMÍ-BLAŽENOST (SAT-ČIT-ÁNANDA). Tak BŮH zůstává nejen jako Nadřazená bytost, ale také díky stavu BYTÍ-VĚDOMÍ-BLAŽENOST (SAT-ČIT-ÁNANDA) se dostává do našeho dosahu.

4. Ten, kdo dosáhl čtvrtého stavu a vidí vše jako JEDNO, jen ten opravdu zná BOHA jako BYTÍ-VĚDOMÍ-BLAŽENOST (SAT-ČIT-ÁNANDA). Slova nemohou vyjádřit a uši nemohou slyšet, jak je takový mudrc sjednocen s BOHEM. To je možno pouze uvědoměním (realisation). O tom můžeme mluvit, učit se a pracovat na tom. BOHA si můžeme vskutku uvědomit tímto způsobem.

5. Koho si tak můžeme uvědomit, je BŮH. On nemá jméno, my mu dáváme jména. On nemá žádnou podobu, my si ho zpodobňujeme. Je v tom nějaké nebezpečí? Které jméno není JEHO? Která podoba není JEHO? Kde je nějaký zvuk nebo podoba, ve které by ON nebyl? Proto ve stavu neznalosti pravého poznání BOHA si HO můžete pojmenovat tak jak je vám libo nebo si HO představovat v jaké chcete podobě, abyste HO měli stále na paměti. Vaše naděje na JEHO MILOST bez snahy z vaší strany je zcela marná. Kdyby bylo možno získat JEHO MILOST bez snahy z vaší strany, pak by vše bylo stejné. Nebyl by důvod pro žádné odlišnosti. BŮH nám ukázal cestu a nástroje. Snaž se, dosáhni cíle a buď šťastný. Díky své zahálce a sobectví očekáváš JEHO MILOST bez své snahy. Pravidla platí pro všechny a pro tebe taky. Nepolevuj ve své snaze. BOHA si můžeš uvědomit jen svou vlastní snahou.

6. Je jeden druh snahy, který všechny ostatní převyšuje. Nemusí se vám na první pohled tak jevit při srovnání s oddaností BOHU se jménem a podobou. Nicméně je to nejvyšší a nejúčinnější způsob uctívání. Je to jednoduše láska, se kterou vnímáte všechny bytosti, ať dobré či špatné. Bez takové lásky ke všemu se tvá oddanost BOHU změní na pouhou parodii. K čemu jsi BOHU dobrý? Očekávání naplnění svých tužeb od BOHA bez toho, abys plnil svoje povinnosti k potřebným ve světě, musí být označeno jako zlo sobectví. V blízkosti BOHA pro to není místo. Činnosti konané v JEHO blízkosti jsou všechny nesobecké. Proto vnímej, že ON je ve středu všeho a vše je JEHO a tak HO uctívej. BŮH je opravdu poután jen takovou vznešenou oddaností.

7. Když začneš připisovat všechna jména a podoby BOHU a všechny milovat, protože jsi pochopil, že všechny podoby a jména jsou JEHO, tvůj rozum bude postupně zrát. Stejně jako se chuť ovoce zráním zlepšuje, stejně tak pocítíte nárůst dobra a úbytek zla v sobě. Jakmile mysl dozraje, nastane čas, abyste potkali svého Mistra. Tím neříkám, že byste ho měli jít hledat, nebo že on hledá vás. Prostě se v pravý čas setkáte. Vše se pohybuje po svých vlastních cestách. Vaše připravenost vás svede dohromady, umožní vaši důvěru k Mistrovi, umožní mu poučit vás o správné cestě a také následovat jeho pokyny. To je přímá cesta k dosažení BOHA, což znamená dosažení čtvrtého stavu. Půjdeš svou cestou a dosáhneš svého cíle, kterým je BYTÍ-VĚDOMÍ-BLAŽENOST, což je BŮH.

8. Cesta ukázaná Mistrem je konečná, přímá a přináší jednotu. Je osvědčená, přirozená a bezbolestná. Až půjdeš po cestě ukázané Mistrem, pak nebudou žádné pochybnosti ani strach. Nejsou snad strach a pochyby znakem cesty temnoty? A jak tě mohou potkat na cestě k PRAVDĚ, kterou ti ukázal Mistr. V tomto případě sama cesta k tobě promluví a řekne ti, že toto je tvá pravá cesta. Tehdy už ti nezbývá jiná práce, než potkat svého Mistra a získat od něj poznání. Ta cesta ti bude velice blízká, protože tak ti ji Mistr a BŮH připraví. Mistr tou cestou prošel před tebou. Proto ti ji může ukázat a ty ho následuješ. Kolika dalším ukážeš ty tuto cestu? A kolik dalších na ni vyrazí později? Je zřejmé, že strach a pochyby nemají na cestě pravdy místo. Když už uděláš první krok, hned zase couvneš zpět. Pomoc Mistra je jen pro ten první krok. Není potřeba dělat nic pro svého mistra, abys poznal cestu. Věz, že to bude posel BOHA poslaný dolů, aby odkryl cestu tomu, kdo je připraven a kdo dozrál díky své snaze jedním či oběma způsoby zmíněnými dříve. Je to BŮH, kdo posílá svého posla, hned jak dozraješ.

9. Cvičení založené na víře v době nevědomosti se nazývá BHAKTI (cesta oddanosti). Cesta založená na poznávání, se nazývá GŇÁNA (cesta moudrosti). Jsou dva druhy BHAKTI. Jedna je oddanost BOHU, který má jméno a podobu. Druhá je KARMA, což je láska ke všemu. GŇÁNA se dělí na JÓGU, což je cvičení pravé cestu ukázané Mistrem a na konečný stav, kterým je ona GŇÁNA. Pro každého je přirozené věřit něčemu, co není vidět. Pak to lze najít. Ti, kdo nevěří, to nikdy nenajdou. Věřící tedy někdy něco najdou a nevěřící nenajdou nikdy nic. Věřit můžeš jen z jednoduchého důvodu, a to proto, že víra v BOHA nikdy nemůže zranit. A proto můžeš sdílet jeho dobro. Tento svět je tu jen proto, abys uvěřil. To je účel všeho stvoření. Uvěř a můžeš dosáhnout BOHA.

10. I když neuvěříš všemu, co je o BOHU řečeno, alespoň věř že BŮH JE. Toto semínko má neuvěřitelnou sílu růst. Má takovou moc, že vše ostatní potlačí a naplní sebou samým. Je tak všemohoucí, že neuvidíš nic než BOHA, dokonce ani sebe. Vpravdě, BŮH je vše.