Maha Šiva Ratri

Vážení přátelé

Tak máme Velkou Šivovu Noc za sebou. Začal nový den a vše musí fungovat stejně, jako jiný obyčejný den. Já jsem se o siestu trochu prospal, vstávám tu brzy, ale půl pátý je na mne přece jen brzy. Pak jsem chvíli pracoval a okolo půl šesté vyrazil do Šrí Ramana Ašrámu. Tam tou dobou probíhal obřad koupele Šivova lingamu vztyčeného nad hrobem Šrí Ramany. Mladí brahmíni zpívali védy jako každý den, ale lidí bylo v ašrámu přeci jen hodně. Díky védské škole je přece jen tato zastávka na cestě okolo Arunáčaly - Šivy zajímavá a také oblíbená. Za chvíli už v ašrámu nebylo k hnutí, tak jsem vyrazil po západu Slunce na cestu. Venku byly připravené podobné atrakce a stánky jako o úplňku, lidí sice přijede méně, ale i tak jsou jich tisíce a je to zajímavá obchodní příležitost.
Arunáčala - Šiva se na tento večer nějakým atmosferickým trikem obarvil do modra, což jeho oblíbená barva. Jedno z jeho jmen je Nílakanthája - Modrokrký, protože mu zmodral krk, když vypil jed, který vyskočil při míchání z oceánu nektaru na počátku tohoto vesmíru.
Sádhuové, následovníci Boha Šivy tu byli ve velikém počtu a dostalo se jim spousty jídla, peněz i dalších darů, deky, oblečení. Podarovat asketu o této noci má velice příznivý vliv na život dárce. Já jsem si sehnal 500 rupií v 10 rupiovkách a tak jsem mohl trochu potěšit 50 asketů :-)
Mezitím se setmělo, ale Indové objevili kouzlo LED osvětlení a všude ho montují ve velkém počtu. Cesta okolo Hory je dobře osvětlená a bude ještě lépe, protože se montují nové lampy po cca 20 metrech. U mnoha soch spojených s Bohem Šivou probíhaly různé obřady a tak i tato noc měla své jedinečné kouzlo.
Pořídil jsem si také selfí. Byly vidět i světelné obrazce ze života Velkého Boha. Prošel jsem i Velkým chrámem ve městě. Na rozdíl od loňska, kdy všechno bylo přeorganizované, letos policisté víceméně jen přihlíželi. Objevily se opět olejové a máslové lampičky, jako tyto před největším býkem Nandinem. Třeba se někdy zase vrátí i barevné mandaly, uvidíme. Na druhém nádvoří bylo klasické představení tanečních škol. Na třetí nádvoří byla obrovská fronta, a jelikož jsem tam už byl ráno, tak jsem vyšel jižní bránou a pokračoval cestou ke Šrí Ramana Ašrámu. To je výhoda, když člověk nemá boty, může vejít jednou branou a další vyjít ven. Ve Šrí Ramana Ašrámu skončil jeden obřad, pak byl chvíli klid a za chvíli začaly další obřady a zpívání a takto bylo až do rána, kdy se plynule začalo pravidelným ranním programem. To ale já už nevím, okolo půlnoci jsem se dostal do Athithi ašrámu, umyl se a spokojeně usnul.

Mějte se krásně !!

Josef Fric