První díl korespondenčního kurzu - úvod a verš 1.1
Úvodní část velice stručně přibližuje předchozí děj Mahabháraty, detaily se budou objevovat ve výkladu slov i v komentářích a doufám, že tyto informace Vám budou pomáhat v orientaci a nezpůsobí žádný zmatek.
Obsah kurzu
Bhagavadgíta
Tato velevýznamná indická kniha je pouhým zlomkem největšího duchovního eposu nám známé lidské historie - Mahabháraty. Rozhovor vtělení boha Šrí Kršny a jeho žáka a věčného druha Ardžuny se skládá z pouhých 700 dvojverší. V Bhagavadgítě, nebo-li písni vznešeného, zpívá Šrí Kršna o nejvyšší moudrosti, o poznání, které znamená osvobození a věčné štěstí a o způsobu života, který vede k této dokonalosti. Ale začněme od začátku Mahabháratou.
Mahabhárata, nebo-li velké vyprávění o Bharatovcích, je epos, který vypráví příběh pradávné panovnické dynastie Bharatovců, která vládla celému světu. Epos má úctyhodných sto tisíc dvojverší. Můžeme od začátku sledovat zrod a život všech velkých hrdinů a všechny události, které vyvrcholí v obrovské bitvě, kterou přežije jen několik hrdinů a ve které zemřou milióny bojovníků.
Sledujeme zrod mocného bojovníka Bhíšmy, který je nebeskou bytostí poslanou za trest do lidského těla, a který je pro běžné smrtelníky nepřemožitelný. Čteme o nové svatbě jeho otce s chudou dívkou a o Bhíšmově ztrátě nároku na královský trůn. Sledujeme zrození následníků trůnu, slepého Dhrtaráštry a bledého Pándua. Vidíme život jejich manželek Gandharví, Kuntí a Mádrí. Sledujeme příběh Karny, nemanželského syna Pánduovy manželky Kuntí, který byl svou matkou opuštěn a který se nevědomky stal smrtelnou hrozbou pro všechny její další syny. Sledujeme zrození synů Pándua i synů Dhrtaráštry. Obdivujeme příběh zrození Kršny a jeho božské hry. Čteme o rostoucí nevraživosti Kuruovců, průměrných synů Dhrtaráštrových ke skvělým synům již zemřelého Pándua. Prožíváme s Pánduovci jejich život v ústraní, které chrání jejich životy a upevňuje jejich cit pro spravedlnost. Sledujeme zrod a život jejich budoucí ženy Draupadí, nejkrásnější dívky na světě, která bude rozhodující příčinou oné katastrofické bitvy. Prožíváme s Pánduovci vrchol jejich slávy a moci, kdy prakticky z ničeho vybudují s pomocí Šrí Kršny mocnou říši a stanou se faktickými a spravedlivými vládci světa. Vidíme Dhritaráštru, závislého na svých synech, lákat Pánduovce k hazardní hře a jejich podvodnou a potupnou prohru a zneuctění posvěcené královny Draupadí. Jdeme s Pánduovci na dvanáct let do vyhnanství do lesů, k posvátným řekám a horám Indie. Sledujeme cestu Ardžuny do Himaláje a na nebesa, ze které si přinese všechny známé zbraně a stane se nejlepším bojovníkem Pánduovců. Prožíváme s pěti bratry a Druapadí třináctý rok života v utajení na dvoře krále Viráty, kde musejí vykonávat podřadnou službu. Obdivujeme první Ardžunovu bitvu, kdy pro záchranu Virátova království sám porazí armádu Kuruovců a přemůže všechny její bojovníky. Nyní nastává vyjednávání o navrácení uloupeného království a současné shromažďování armád. Vyjednávání zkrachuje pro zatvrzelost Kuruovců, kteří shromáždili téměř dvakrát větší armádu a nevidí žádný důvod, proč království vracet. Přesouváme se na bitevní pole a prohlížíme si spolu s Ardžunou obě znepřátelené armády. A toto je chvíle, kdy začíná Bhagavadgíta.
Kdo čte Mahabháratu, ten se musí obdivovat skvostné stavbě děje. Základní zápletku patrně psal sám život, autoři eposu vtiskli ději hluboký filozofický podtext.
Indické příběhy nejsou založeny na souboji dobra a zla. Vždy, v každém okamžiku se připomíná, že žádné zlo neexistuje. Existuje pouze dobro, zosobněné bohy a mudrci a projevující se vnitřním duchovním štěstím. Proti stojí nevědomost, neznalost tohoto dobra, která se projevuje touhami, hněvem a lačností a která vytváří dojem nesvobody, smutku, bolesti a neštěstí.
Ani jedna postava eposu, dokonce ani sám Kršna, nejedná naprosto čistě, zcela podle řádu. Každá postava, stejně jako každá bytost v tomto světě, je sevřená svým osudem. Osud postavy mnohdy staví do neočekávaných situací a ony se musí se všemi obtížemi vyrovnat. Kršna, který má nejvyšší poznání, vidí každou situaci s nadhledem a nikdy neupadá do jakékoli slabomyslnosti. Díky svému poznání vnímá všechny události jako hru přírody v rámci přírodních a společenských pravidel. Proč by se vyrušoval z klidu kvůli nějaké hře?
Všechny ostatní postavy nevidí tuto hru života a jsou připoutány k událostem, které se odehrávají. Stav jejich mysli se neustále mění, od radostí a extáze až k chvílím naprostého zoufalství. Kršna se je snaží utěšit svým nadhledem, neustále jim nabízí svůj neotřesitelný klid, většinou však marně. Přesto, nebo právě proto se kola osudu neodvratitelně posouvají až ke konečné katastrofě.
Veškeré neštěstí v Mahabháratě je zapříčiněno porušením řádu. Poznáme to z porušení pravidel, které vypracovali dávní moudří předkové. K porušení řádu vždy dochází z touhy, netrpělivosti, nerozvážnosti a neschopnosti vidět budoucí hrůzný následek. Na počátku je touha získat nějaký nezasloužený prospěch či nedoporučený prožitek. Je vždy lhostejno, zda je onen vytoužený prospěch získán či nikoli. Následek je vždy jen další krok k neodvratitelné pohromě a získané požehnání se stává prokletím.
Naopak v případě dokonalých bytostí, Kršny, Karny nebo Bhíšmy čteme v Mahabháratě o prokletí, které se ve skutečnosti stávají vysvobozením, konečnou cestou ven z utrpení. A to je obrovské poselství Mahabháraty. Nikdy bezmyšlenkovitě nepodléhejte prvním jednoduchým dojmům. Vždy hledejte podstatu všech jevů a snažte se mít onen moudrý dokonalý nadhled a duševní klid jako Šrí Kršna. A jak to skončí?
Po zpěvu vznešeného se rozpoutá krutá bitva, která bude trvat osmnáct dní. Poslední den zůstanou naživu jen čtyři Kuruovští vojáci. Nejstarší Dhritaráštrův syn Durjódhana pohřbil všechny své bratry, přátele, učitele, syny a synovce a i on je smrtelně zraněn v posledním souboji a umírá v prachu. Ačkoli je již po válce, přesto zbylí tři vojáci napadnou v noci spící tábor Pánduovců a vyvraždí všechny zbylé Pánduovské vojáky, včetně všech synů Pánduovců.
Přežili jen Kršna, Pánduovci a několik jejich přátel, kteří v táboře nespali a oni tři bojovníci Kuruovců. Pánduovci se ujímají vlády nad královstvím, ve kterém nežije nikdo z jejich přátel a příbuzných, královstvím plným vdov a matek, které ztratily své syny. Vládnou spravedlivě své říši více než třicet let. Potom umírá Kršna a Ardžuna zapomíná své umění boje. Pánduovci se vzdávají vlády ve prospěch Ardžunova vnuka Parikšita a odcházejí s Draupadí do bezdomoví do Himalájí. Cestou postupně umírají a pouze nejstarší Pánduův syn Judhištira dosáhne nebe bez úmrtí. Zde nejprve potká Durjódhanu a jeho bratry, své dřívější nepřátele. Opustí toto nebe a najde své bratry, manželku i přátele v pekle. Zde pobude jen chvilku a potom se spolu se všemi svými blízkými dostane do nebeských výšin, kde spočine v blízkosti Kršny a Ardžuny, všech bohů a mudrců a dalších nebeských bytostí. Tam budou pobývat dlouhou dobu, dokud nebude zapotřebí znovu přijít zpět na Zemi a vybojovat bitvu s nevědomostí.
Pánduovci
Pánduovci jsou synové manželek Pándua, Kuntí a Mádrí. Pándu při lovu zranil poustevníka ten ho před smrtí proklel, že zemře v objetí ženy. Pándu nemohl se svými ženami zplodit potomstvo, ale Kuntí v mládí získala kouzelnou průpověď, která mohla přivolat jakéhokoli boha ke zplození syna. Kuntí již jednou mantru z nerozumu vyzkoušela a zavolala boha Slunce Súrju, který s ní zplodil syna Karnu. Kuntí syna vložila do košíku a pustila po vodě. Nalezl ho súta - vozataj a vychoval ho. Karna měl v těle vrostlé zlaté brnění a byl nejlepším bojovníkem na světě.
Kuntí s Pánduovým svolením zavolala postupně boha řádu Dharmu, boha větru Vájua a vládce bohů Indru a porodila ctnostného Judhišthiru, silného Bhímu a mocného Ardžunu. Potom Kuntí pronesla mantru ve prospěch Mádrí a ta zavolala božská dvojčata Ašviny a porodila dvojčata Nakulu a Sahadévu.
Pándu zanedlouho podlehl touze po své manželce Mádrí a zemřel v jejím objetí. Jeho tělo bylo spáleno a Mádrí Pándua následovala a vstoupila do jeho pohřebního ohně. Kuntí se spolu s Pánduovými syny odešla k Pánduovu bratru Dhritaráštrovi.
Kuruovci
Kuruovci jsou synové slepého krále Dhritaráštry a jeho ženy Gandhárí. Oběma bylo předpovězeno, že budou mít sto synů. Gandhárí byla těhotná skoro dva roky. Když se doslechla, že Kuntí porodila Judhišthiru, tak z ní vyšla koule masa, kterou král a mudrci rozdělili do sto a jednoho džbánu naplněných máslem. Po nějaké době ze džbánů vyšel Durjódhana a jeho dalších 99 bratrů a také jedna sestra. Jejich narození bylo provázeno nepříznivými znameními a mudrci předpovídali hroznou katastrofu. Král se však svých dětí odmítl vzdát a přes nepříznivá znamení je vychoval.
Kršna
Kršna je syn Devakí a Vasudévy z rodu Jaduovců, který žil v okolí Mathury. Jeho matka byla sestrou krutého krále Kansy. Kansa miloval svou sestru, ale v den svatby vyslechl proroctví, že ho zabije osmé dítě. Kansa se snažil zabránit narození osmého dítěte, ale nepodařilo se mu to, Kršna byl zázračně zachráněn a když vyrostl, tak Kansu v souboji zabil. Kršna je považován za osmé vtělení boha Višnua a je nadán nejvyšším poznáním a neomezenou mocí.
Kuntí je Kršnova teta a tak je Kršna blízce spřízněn s Pánduovci. Ardžuna a Kršna jsou nejlepší přátelé a vykonají spolu úžasné činy. Před začátkem války byl současně požádán o pomoc Ardžunou i Durjódhanou. Durjódhana dostal milión vojáků a Ardžuna Kršnu, který se zavázal ve válce nepoužít zbraň a tak byl požádán dělat Ardžunovi vozataje.
Kapitola první
Nyní se nacházíme v královském paláci v Hastinápuru, kde slepý král Dhrtaráštra, otec sta synů Kuruovců sedí spolu se svým vozatajem Saňdžajou. Vjása, mudrc, který vypráví celou Mahabháratu, nabízel Dhrtaráštrovi zázračný zrak, kterým by mohl sledovat průběh bitvy. Král však odmítl. Během svého života prohlédl jen jedinkrát, kdy Kršna odhalil svou nadpřirozenou podobu. Král byl touto podívanou naprosto uchvácen a proto prosil Kršnu, aby už nikdy v životě nic obyčejného nespatřil. Kršna mu jeho přání splnil a Vjása proto obdařil zázračným zrakem Saňdžaju, který všechny události králi vypráví.
Na Kurukšétře, budoucím bitevním poli se shromáždily obě armády. Pánduovci mají sedm akšauhinií vojáků, Kuruovci mají akšauhinií jedenáct. Každá akšauhinie se skládá z více než milionu vojáků, množství jezdců na koních i slonech a bojovníků ve válečných vozech.
Dhrtaráštra ví o velké přesile vojska jeho synů a věří, že jeho synové tuto bitvu neprohrají. Ve své zaslepenosti se snaží zapomenout na všechna proroctví a neblahá znamení, která věští prohru a smrt všech jeho synů. Všichni mudrci však vědí, že všichni Kuruovci a celá jejich armáda v bitvě padnou. Důvod je ten, že Kršna je na straně Pánduovců a řídí válečný vůz Ardžuny, nejmocnějšího Pánduovského bojovníka. Kdo má na své straně boha, ten je skutečně nepřemožitelný.
Pánduovci jsou velice citliví a slušní lidé, kteří ctí úctyhodné předky, učitele, kněze a mudrce a pečlivě plní všechny své povinnosti. V této bitvě však musí bojovat proti svým nejbližším a dosavadní ctnosti se stávají obrovskou překážkou na cestě k vítězství. Kršna musí mnohokrát zachraňovat Pánduovy syny z obrovského nebezpečí, které plyne z jejich závislosti na ctnostném jednání. Jen s jeho pomocí budou schopní zabít praotce Bhíšmu, učitele Drónu, svého bratra a nejmocnějšího bojovníka Karnu i všechny ostatní nepřátele.
Nyní jsme na bitevním poli, armády se shromáždily a schyluje se první bitvě. Sledujme bojovníka Ardžunu, který si náhle uvědomuje hrůzu, ke které zanedlouho dojde a mistrovskou řeč Šrí Kršny, který mu objasní, jak se má zachovat, aby prošel vítězně celou bitvou a nezískal žádné provinění.
Před odezněním Bhagavdgíty odloží nejstarší Pánduův syn, král Judhištira, svou zbroj a neozbrojen se půjde poklonit praotci Bhíšmovi a učitelům Drónovi a Krpovi a strýci Šaljovi. Zároveň je požádá o svolení k boji a o prozrazení způsobu, jak mohou být zabiti. Všichni mu vyhoví a požehnají mu, aby dosáhl vítězství.
Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš 1.1. | 
| dhrtaráštra uváča
dharmakšetre kurukšetre samavetá jujutsavah
mámakáh pándaváščaiva kimakurvata saňdžaja
Dhrtaráštra uvádí:
V poli řádu, poli činů, postaveni, boje chtiví
synové mí a Pándua, co učinili, Saňdžajo? | | Dhrtaráštra pravil:
Co učinili, Saňdžajo, mí synové a synové mého bratra Pándua rozestavení na Kurukšétře, na posvátném poli řádu, na poli činů, dychtiví po boji? | První verš Bhagavadgíty pronáší otec Kuruovců, král Dhrtaráštra. Ptá se svého jasnovidného služebníka, co se právě odehrává na bojišti. Bojištěm je Kurukšétra, pole Kuruů, které leží nedaleko dnešního hlavního města Indie Dillí. Popisovaná bitva má patrně historický podklad. Mnohem důležitější je pro každého čtenáře onen rozměr duchovní, kdy se tyto historické události stávají základem vznešené alegorie. Tato bitva a události, které jí předcházely, které nyní probíhají a které budou následovat jsou obrazem mysli člověka, mysli čtenáře nebo posluchače. Pole řádu je soubor veškerých zákonitostí, kde se odehrávají všechny události. Toto pole je řízeno základním zákonem příčiny a důsledku, a tento zákon platí v rovině fyzikální, společenské i psychologické. Každá současná událost, situace i každý aktér je přímo vymezen předchozími ději a stejně tak je vymezena, a tím také předurčena, i každá příští událost. Ano pole řádu a následných činů má svá pravidla. Poznání a vědomé dodržování těchto pravidel znamená osvobození, jejich neznalost a porušování je nevědomost, základní příčina všeho utrpení.
Král Dhrtaráštra se s nadějí vyptává Saňdžaji na poslední události. Raduje se z každého úspěchu svých synů a zoufá si z každého jejich neúspěchu. Saňdžaja podrobně popisuje události a neustále se snaží krále připravit na hrozný konec jeho synů. Slepý král z lásky ke svým synům není schopen připustit, že jeho synové padnou. Jako otec měl možnost zastavit veškeré přípravy na válku a vrátit Pánduovcům jejich říši, ale ze slabosti, ze své lásky ke svým synům to neudělal. Takto paradoxně z lásky k synům povstane jejich záhuba. | | dhrtaráštra | Král Dhrtaráštra - otec 100 Kuruovců; bratr Pándua | | uváča | pravil | | dharma | Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami | | kšetre | pole | | kuru | Kuruovský; vykonávat | | kšetre | pole | | samavetá | shromáždit | | jujutsavah | dychtiví boje | | mámakáh | moji | | pándaváš | Panduovci - synové Pandua | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | kim | k čemu; proč;co | | akurvata | učinit | | saňdžaja | Saňdžaja - služebník krále Dhrtaráštry; obdařen vnitřním zrakem popisuje králi děj na bitevním poli; vázat; poutat |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 5.6.2011, zobrazeno : 3844
|