Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 121. lekce

121. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.73-78
Závěrečné Ardžunovo slovo a Saňdžajovo radostné shrnutí.
Tímto končí korespondenční kurz Bhagavadgíty. Děkuji za několik postřehů a reakcí a doufám, že jste v Bhagavadgítě našli trochu moudrosti a klidu. To je hlavním důvodem duchovního růstu, najít klid, spokojenost a štěstí, které leží uvnitř, v srdci každého člověka.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 18.73.

ardžuna uváča
našto mohah smrtirlabdhá tvatprasádánmajáčjuta
sthito'smi gatasandehah karišje vačanam tava

Ardžuna uvádí :
Zmizel klam a paměť je zpět Tvou milostí, Ó Ačjuto.
Stojím zde bez pochybností a podrobím se slovům Tvým.

Ardžuna pravil:
Můj klam zanikl a má paměť se vrátila díky Tvé milosti, Ó Neomylný. Stojím zde bez pochybností a podrobím se Tvým slovům.

Ardžuna pronáší svůj poslední verš v Bhagavadgítě. Prohlašuje, že jeho smutek z klamu zmizel a že našel svůj klid a znovu se rozpomněl na svou povinnost. V bitvě ještě několik dní nebude schopen bojovat ze všech svých sil a možností, protože bude neustále svázán poutem ke svým blízkým. Až smrt jeho milovaného syna Abhimanjua zbaví Ardžunu většiny jeho zábran a další den sám překoná trojitou formaci nepřátelské armády a s Kršnovou pomocí zabije Džajadrathu. Ten den spolu s Bhímou a Satjakim pobijí třetinu nepřátelského vojska.

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
našto	upadat; zaniknout
mohah	zmatení; klam
smrtir	paměť
labdhá	získat
tvat	tobě; tebou
prasádán	Boží milost; klid; připravenost k realizaci; požehnaný pokrm
maja	mnou
ačjuta	Kršna - neomylný; neochvějný
sthitah	umístěn; zůstávat; setrvávat; postaven
asmi	jsem
gata	odešli
sandehah	pochybnosti
karišje	podstoupit; podrobit se
vačanam	řeč; významný proslov
tava	tvůj

Verš : 18.74.

saňdžaja uváča
itjaham vásudevasja párthasja ča mahátmanah
samvádamimamašraušamadbhutam romaharšanam

Saňdžaja uvádí :
Takto jsem Vasudévovu a Párthovu velkodušnou
rozpravu tuto vyslechl, úžasnou, vlasy ježící.

Saňdžaja pravil:
Takto jsem vyslechl onu velkodušnou a úžasnou rozpravu Vasudévy a Syna Prthy a mé vlasy se zježily.

Posledních pět veršů pronáší Saňdžaja, který byl prvním žákem i prvním učitelem Bhagavadgíty. Měli bychom mít stejnou radost a nadšení, které v něm tato rozmluva vyvolala. Pokud ne, měli bychom se snažit a Bhagavadgítu číst a zpívat kapitolu po kapitole, den co den.

saňdžaja	Saňdžaja - služebník krále Dhrtaráštry; obdařen vnitřním zrakem popisuje králi děj na bitevním poli; vázat; poutat
uváča	pravil
iti	tak; proto
aham	Já, jsem
vásudevasja	Vasudéva - Kršna, syn Vasudévy
párthasja	Ardžuna - syn Prthy
ča	a; také
mahátmanah	vznešené bytí
samvádam	rozmluva; rozprava
imam	tuto
ašraušam	vyslechl
adbhutam	úžasný
roma	vlasy; chlupy
haršanam	zježený

Verš : 18.75.

vjásaprasádáččhrutavánetadguhjamaham param
jogam jogešvarátkršnátsákšátkathajatah svajam

Milostí Vjásy slyšel jsem toto tajemství nejvyšší,
o józe, samotným Kršnou, Pánem jógy přednesené.

Vjásovou milostí jsem slyšel toto nejvyšší tajemství o disciplíně, přímo přednesené samotným Pánem disciplíny Kršnou.

Vjása je autor Mahabháraty a jeho milost je dar jasnozřivosti, kterým Saňdžaju obdařil, aby mohl slepému králi Dhrtaráštrovi popisovat co se děje na bitevním poli.
Bhagavadgíta je dílem bytostí, které zcela jistě osobně poznaly popisovanou moudrost. Díky tomu má toto dílo tak obrovskou hodnotu. Moudrost zde není pouze podána jako něco, čemu musíme věřit. Bhagavadgíta obsahuje i toto podání, ale většina moudrosti může být prakticky vyzkoušena a získána, a tak ověřena osobně.

vjása	Vjásovou - božský autor Mahabharáty
prasádát	Boží milost; klid; připravenost k realizaci; požehnaný pokrm
šrutaván	slyšet
etat	toto; tento
guhjam	tajemství; záhada; zázrak
aham	Já, jsem
param	nejvyšší; dávné; věčné
jogam	jógu; jóga
joga	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
íšvarát	Bůh; Pán
kršnát	Kršna
sákšát	osobně
kathajatah	mluvit; sdělit
svajam	sám

Verš : 18.76.

rádžansamsmrtja samsmrtja samvádamimamadbhutam
kešavárdžunajoh punjam hršjámi ča muhurmuhuh

Králi, stále vzpomínaje rozmluvu tuto úžasnou,
Kéšavy, Ardžuny, svatou, tak raduji se zas a zas.

Králi, znovu a znovu vzpomínám na tuto úžasnou a svatou rozmluvu Kéšavy a Ardžuny a raduji se zas a zas.

rádžan	králi
samsmrtja	vzpomínaje
samsmrtja	vzpomínaje
samvádam	rozmluva; rozprava
imam	tuto
adbhutam	úžasný
kešava	Kršna - Ničitel démona Kéši; Kršna - ka (Brahma) + iša (Rudra) + váti (dávat sílu)
ardžunajoh	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
punjam	svatý
hršjámi	potěšit; radovat
ča	a; také
muhuh	zase; opět
muhuh	zase; opět

Verš : 18.77.

tačča samsmrtja samsmrtja rúpamatjadbhutam hareh
vismajo me mahán rádžan hršjámi ča punah punah

A tu stále vzpomínaje podoby skvělé Hariho,
žasnu já nesmírně, králi a raduji se zas a zas.

Také si znovu a znovu vzpomínám na tu úžasnou podobu pána Hariho, úžas můj je nezměrný, Ó králi, a raduji se zas a zas.

Nadšení Saňdžaji, který byl nejen pobočníkem, ale i přítelem, rádcem a duchovním učitelem krále Dhrtaráštry, je založeno na jeho vlastní duchovní zralosti. Za svůj život se setkal s mnoha významnými mudrci a naslouchal jejich moudrostem. Byl samozřejmě hluboce věřící, možná spíše znalý, protože setkání s výjimečnými bytostmi, bohy a dalšími nesmrtelnými obyvateli nebes, byly v té době velmi časté. Ostatně Vjásova milost i zjevení vesmírné podoby Kršny patří k takovým událostem. V té době nebylo mnoho prostoru pro pochybnosti.
Nicméně i pro nás se otvírá dvojí cesta. Můžeme věřit Bhagavadgítě a žít podle jejích praktických životních rad, nebo si můžeme učení Bhagavadgíty ověřit vlastní snahou a zjistit jak to vlastně opravdu je. Záleží jen na vlastním soustředění, úsilí a odhodlání.
Naše doba, ve které žijeme, je temná. Společenský řád leží v prachu a zbývají jen zlomky původní moudrosti. Přesto se vznešené bytosti, které žily v lepších dobách, modlí a prosí o to, aby se mohly v naší době narodit. Pokud existuje fungující harmonický společenský řád, pak je dosažení nejvyšší moudrosti mnohem složitější. V naší době nespravedlnosti stačí k získání této moudrosti mnohem méně úsilí. Život je natolik obtížný, že stačí uctívat Kršnu nebo jiný božský princip a osvobození přijde skoro samo.
No tak jednoduché to úplně není, ale všechny složitosti jsou sepsány v Bhagavadgítě, která má pouhých 700 dvojverší. Když tuto moudrost přijmeme do svého života, zajisté se úspěch dostaví.

tat	to
ča	a; také
samsmrtja	vzpomínaje
samsmrtja	vzpomínaje
rúpam	podoba; forma
ati	příliš; vše
adbhutam	úžasný
hareh	Kršna - Odnášející potíže
vismajo	údiv; žasnout
me	můj; mi
mahán	rozsáhlý
rádžan	králi
hršjámi	potěšit; radovat
ča	a; také
punah	znovu
punah	znovu

Verš : 18.78.

jatra jogešvarah kršno jatra pártho dhanurdharah
tatra šrírvidžajo bhútirdhruvá nítirmatirmama

Kde je jógy Vládce Kršna, kde je Pártha, lukostřelec,
tam je krása, výhra, hojnost, pevnost a ctnost, to je soud můj.

Kde je Pán Disciplíny Kršna, kde je Syn Prthy lučištník, tam je štěstí, vítězství, prosperita a prozíravost. To je můj soud.

Kršna je v srdci každé bytosti. Nikdy se nestalo, aby tam nebyl. On řídí náš kočár života a záleží jen na nás, jak jeho nabídku využijeme. Každý z nás je bojovníkem vlastního života. Pokud v sobě najdeme pevnou morálku, což je vlastnost Ardžuny, potom zajisté dosáhneme vítězství a s ním přijde i štěstí a prosperita.

jatra	kde
joga	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
íšvarah	Bůh; Pán
kršno	Kršna
jatra	kde
párthah	Ardžuna - syn Prthy (Kuntí)
dhanurdharah	lučištník
tatra	tam
šrír	krása
vidžajo	vítězství
bhútir	prosperita; hojnost
dhruvá	nepochybně
nítir	morálka
matih	soud; názor; hledisko
mama	moje

Předchozí lekce