Velká Šivova noc

Vážení přátelé

Tak nám zde proběhla oslava jedno z nejdůležitějších svátků - Maha Šiva Ratri neboli Velká Šivova Noc. Tuto noc se Bůh bohů žení s překrásnou dcerou Himaláje Párvatí. A o tom, že si svatbu řádně užil, svědčí to, že požil hodně opojného nápoje Sómy a společensky unaven usíná ve své komnatě v paláci, který byl speciálně na jeho svatbu postaven. Toto je jediná noc v roce, kdy Šiva spí, jinak je většinou pohroužen v hluboké meditaci - sámadhi, nebo občas bdí. A když jde Bůh spát, tak se zdá, že lidé mají pré.
Celou noc jsou v Indii otevřeny všechny chrámy spjaté s velikým Bohem. Na severu Indie se tento den v mnohých chrámech podává zdarma Bhangový nápoj. Bhang je směs listí a pylu z konopí a dává nápoji poměrně značnou sílu. Tak na severu Indie ve velkých městech tančí na ulicích tisíce rozjařených Indů, kteří jsou ještě více přátelští než obvykle.
U nás na jihu se naštěstí obejdeme bez Bhangu. Pár lidí se opije alkoholem, ale to jsou spíše výjimky. Většina lidí navštěvuje buď prožívá oslavu ve svém místních chrámu, kde mají různé obřady a kulturní program, nebo tady v Tiruvannámalai vyrazí uctít Horu Arunáčalu. Obejdou ji, navštíví spoustu chrámů a ašrámů, kde je celou noc nějaký program vztažený k Bohu bohů. Někde si zazpívají mantry, jinde posedí v klidné meditaci, nebo naslouchají recitaci posvátných knih Véd, nebo se zúčastní obřadů, které probíhají celou noc až do časného rána. Druhý den není volno, ale dělají se opět všechny pravidelné činnosti, obřady nebo práce, tak jako jiný všední den.
Já jsem dopoledne objel Horu na kole, cestou jsem se zastavil na druhé straně Hory ve vesnici Adi Annámalai. Zašel jsem do jejich hlavního chrámu, kde sídlí božstvo Adi Annámalai, který není samozřejmě nikdo jiný, než veliký pán Šiva. Hora má z této strany vzhled sloní hlavy se zvednutým chobotem. V chrámu bydlí spoustu zelených papoušků, asi stejný druh, jako můj oblíbený věštecký specialista. Po městě se už dopoledne konají různá procesí a v chrámu se připravují barevné obrazce ze soli. ta se smíchává s práškovými barvami, které se používají na kolam o Pongalu. Je to spousta práce a všichni ji dělají s velikou vervou, protože tak mohou snadno posloužit svému milovanému Šivovi. Předloha se nejprve rozměří a vykreslí na podlahu křídou, pak se začnou sypat detaily - začíná se Šivovýma očima. Dále vidíte vytváření Ganéši, slonohlavého syna Šivy. Zde bude k vidění celá Božská rodina. Dále vidíte, jak se bílá krystalická sůl míchá s práškovou barvou. Do chrámu dorazilo i hlučné procesí sádhuů s trubkami a bubny, tančili a hráli před hlavním chrámem tak dlouho, dokud je jeden kněz nevykázal.
Pak jsem nasedl na kolo a dojel ke Šrí Ramana Ašrámu. Tam nám asi měsíc rozšiřují silnici. Nejdřív přijede bagr, který do hloubky asi jednoho metru vyhrabe podle silnice metr až dva metry širokou jámu. Pak se sjedou dělníci a opraví přetrhané trubky a dráty, které byly v zemi uložené. Díra se pak zasype hrubým štěrkem smíchaným s betonem a ujezdí se to parním válcem. Nechá se to chvíli uležet, pak se položí nový asfalt nejprve na původní silnici a pak i na nových pruzích. Na obrázku vidíte jak parní válec koulí asfalt v podstatě ve chrámu, který je zasvěcen Dakšinamurtimu. Toto je nejvýznamnější chrám této formy Šivy zde ve městě, protože je na jih od Arunáčaly, a Dakšinamurti znamená (tichý mudrc) hledící k jihu. Tak parní válec má Daršan, neboli pohled na sochu Boha. Celá rekonstrukce probíhá za plného provozu, nikdo se neobtěžuje s nějakým extra značením, pouze ta prvotní díra byla označena pytli od cementu naplněnými pískem.
Po obědě jsem měl malý odpočinek a pak jsem vyrazil vnitřní cestou okolo Arunáčaly. Z časových důvodů jsem zvolil kratší variantu po žluté značce, přes jedno malé sedlo. Pak jsem dorazil do města. Nejprve je fotka žákyně pracující na domácím úkolu. Pak už jsme ve vyzdobeném velkém chrámu Šrí Arunáčaléšvary, neboli Pána Arunáčaly. Dále vidíme Ganéšu se sloní hlavou, který dostal na dnešní svátek fešácké stříbrné brnění. Toto je jeden z mnoha Ganéšů v chrámu, ale tento patří k hlavnímu idolu - lingamu Šrí Arunáčaléšvary, který je v úplném centru chrámu. Další pohled je na třetí nádvoří, kde lidé obdivují barevné obrazce i obrazce z olejových lampiček. Lampičky pomáhají udržovat, aby všechny hezky svítily. O kus dál skupina věřících za zpěvu Óm Namah Šivája zasypává Šivův lingam listím. Každý, kdo se chce zúčastnit, dostane hrst listí a může zasypávat Šivu s ostatními. Na dalším snímku lidé nosí zakoupené máslové lampičky a zapalují je u svých oblíbených bohů. Zde je býk Nandin, který leží před chrámem manželky Šivy, která se zde jmenuje Unnámalai nebo Apita Kučamba.
Uprostřed dalšího obrazce z barevné soli je Šivův lingam obložen jehličím a gerberami. Pak vidíme další účastníky, naparáděné dětičky a známý Sádhu, kterého navštívili jeho přátelé. Slon má tuto noc plný chobot práce, dává s ním požehnání za minci vhozenou do jedné z děr v chobotu. Nutno podotknout, že ho to večer už moc nebavilo, flákal to a jeho ošetřovatel mu musel občas rázně domluvit.
Bylo samozřejmě i vystoupení taneční školy, tak se můžete podívat na zajímavé sestavy. Na prvním nádvoří chrámu v jedné z místností měli Sádhuové svoji oslavu, zpívali oslavné písně na Šivu a bylo to fajn. Tam mi došly baterky ve foťáku, tak jsem vyrazil do svého ašrámu po čaji, který se zdarma rozdával.
Pak jsem ještě do půlnoci zašel do Šrí Ramana Ašrámu, kde se celou noc zpívají védské verše. Přišel tam i věřící se speciálním stojanem na vykuřování kadidlem. Nahoře jsou žhavé uhlíky a v pytlíku je kadidlo. Uhlíky se rozdýmají a posypou kadidlem a krásně provoní každý chrám nebo ašrám.
I dnes se ještě ve městě dají potkat bohové, jeden jel okolo na motorce a jeho mnoho rukou není nepodobných křídlům andělů.

Tož Óm Namah Šivája

Josef Fric