Varanásí - už jen vzpomínka

Vážení přátelé

Dobrý večer, pomalu se blíží konec výletu, tak je potřeba poslat několik dalších obrázků z Varanásí, města Boha Šivy a mnoha dalších bytostí. Občas nebývají v dobré náladě, ale pár mincí pro štěňata může náladu vylepšit.
Najali jsme si lodičku a projeli se po Ganze. Naše lodička byla růžová, koupili jsme si dvě růžové lampičky a pustili dolů po vodě. Je nutno podotknout, že se cesta lodí změnila na poměrně nudnou vyjížďku. Po Ganze už neplavou mrtvá těla lidí a zvířat - opravdu jsem za dvacet dní viděl v Ganze jen jednu mrtvolu zabalenou v sárí. Na to dříve stačila minuta v loďce. Má to samozřejmě i své klady. Při každodenní koupeli v Ganze jsem se nemusel bát, že do něčeho takového při plavbě ve vlahých vodách matky Bohyně narazím. Na dalších fotkách jsou gháty, tak jak jsou vidět z řeky, náš převozník a na závěr přípravy na večerní obřad na hlavním ghátu.
Zpět jsem šli zase klikatými uličkami starého města a po cestě se zastavili na čaj u chrámu, kde kněz a holčička zpívali Hanumán Čalísu, kterou si přišel poslechnout i mohutný býk. Ke kravám a býkům - zvířata jsou to mírná, na lidi zvyklá, takže při opatrném chování se skoro nic nemůže přihodit. Jen jednou jsme v uličkách zažili běžet krávu, za ní býka (asi víte proč), následované další kravkou a teletem. To by nebylo tak zajímavé, pokud by ulice neměla na šířku necelé dva metry a býk tak metr. Naštěstí i v této vypjaté chvíli to býk zvládl a nikomu se nic nestalo.
Další fotka ukazuje další z úžasných východů Slunce nad Gangou a pak naleznete odpověď, co že se to stane se všemi těmi květy, listy a dalšími pochutinami obětovaných lingamům a sochám bohů. No prostě si je bůh ve tvaru krávy vezme :-)
Dále vidíte běžný život na Ghátech, policista hlídá pořádek, mladí brahmíni myjí v Ganze obřadní nádobí, truhláři staví novou loď ......
Na konec pobytu jsme si udělali malý výlet do Sarnátu, místa, kde Buddha po dosažení svobody poprvé přednesl své poznání a učení svým pěti dřívějším spoluhledajícím. Jsou to ty čtyři slavné ušlechtilé pravdy. Na místě zůstal celkem dlouho a učil své další následovníky a po roce jich už byli tisíce. Na prvním obrázku je zbytek z jedné ze stůp, dále veliká Buddhova socha v Thajském klášteře. Dále vidíte, že i mezi Buddhisty jsou vandalové, neustále patlají na ruiny, stůpy, stromy a sochy plátkové zlato. Jedna pozlacená zeď je na dalším obrázku.
Poslední fotka ze Sarnátu ukazuje nejlépe zachovanou stůpu, před ní skupinku thajských věřících a mnichů, zpívající Buddhova slova.
Následuje poslední východ Slunce ve Varanásí, dále zajímavá nedělní akce mnoha škol ve Varanásí, kdy žáci přišli udělat na gháty živý řetěz a pak sbírali odpadky a čistili matku Gangu. Zajímavé bylo, že tam byli i muslimské školy. taková je v Indii vzájemná tolerance a úcta k jiným náboženstvím.
Na další fotce je pouliční kravín, krávy jsou ve městě opravdu všude. Toto není ten nejpikantnější případ.
Na další fotce vidíte obrovský stan, který vyrostl na břehu Gangy. Přijel sem jedem osvícený učitel z Gudžarátu. Je na fotce níže. Už jsem ho viděl jednou pod Arunáčalou. Od té doby jsem rozšířil svou slovní zásobu hindštiny o nová tři slova - mrkev, ředkev a cibule, takže jsem z přednášky zase moc neměl. Tak jsem se alespoň šel podívat do kuchyně, jak se vaří občerstvení pro tisíce lidí. Předtím ještě vidíte sádhua, jak používá zdejší oblíbenou meditační techniku, do sešitu si píše za sebou Rám Rám Rám .... To je džapa - opakování božího jména - zapsaná na papír.
A už jsem v provizorní kuchyni. Nejprve celkový pohled, pak válení placek čapátí, hned na to pečení a plný hrnec hotových placek. Na závěr vidíte smažení sladkostí. Cestou zpátky jsem vyfotil rodinku na břehu Gangy, na Tulsi ghátu text Hanumán Čalísy, kterou napsal Tulsi Dás, který tam také bydlel. No a na poslední fotce je náš kámoš, který k nám chodil na oplatky a banány, jak se s námi přišel rozloučit. Tak Varanásí - Santóšam (neboli bylo nám potěšením).

Přeji i Vám, aby Váš každý den byl pro Vás potěšením :-)

Mějte se krásně

Josef Fric