117. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.47-53
Výzva k plnění povinností a vlastnosti člověka připraveného stát se Brahma.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 18.47. | 
| šrejánsvadharmo vigunah paradharmátsvanušthitát
svabhávanijatam karma kurvannápnoti kilbišam
Lépe své závazky s kazem než skvěle závazky cizí,
přirozeně stále konej takto žádný hřích nezískáš. | | | Je lepší vykonávat své povinnosti s chybami než cizí povinnosti naprosto dokonale. Pravidelné konání vlastních povinností nepřináší žádnou duchovní újmu. | Pokud vykonávám svoje povinnosti, které mi osud nadělil, potom zcela jistě žiji správně. Nevadí, že se někdy nějaká věc nepodaří, důležité je, aby nezdar nevznikal z lenosti nebo ledabylosti.
Jakmile dělám práci někoho jiného, potom nemohu zcela poctivě konat činnosti vlastní.
Naši budoucnost formují totiž více naše chyby než naše extra úspěchy. Problém je, že nás k vykonávání cizích činů nutí naše Ego, které cítí nespokojenost. A to je základní chyba. Pokud se extra činnost podaří, tehdy Ego posílí. K oslabení Ega se používá právě konání vlastních povinností, i když nejsou tak zajímavé jako činy jiných lidí. | | šreján | dokonalost; nejlepší | | svadharmo | povinnosti dané osudem člověka | | vigunah | nedokonale; s chybami | | para | cizí; jiné | | dharmát | Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami | | su | velmi | | anušthitát | dokonale | | svabháva | přirozenost | | nijatam | vždy; stále; stálý; povinnost | | karma | čin; činnost | | kurvan | jednat | | na | Ani; ne- | | ápnoti | získat | | kilbišam | hřích; vina |
| | | Verš : 18.48. | 
| sahadžam karma kaunteja sadošamapi na tjadžet
sarvárambhá hi došena dhúmenágnirivávrtáh
Svých vlastních činů, Kauntéjo, ani hrozných se nevzdávej.
Všechny skutky zlo zajisté, jako kouř oheň obklopí. | | | Svých povinností, Synu Kuntí, i hrozných se nikdy nevzdávej. Všechny skutky vždy jistě doprovází zlo tak jako kouř doprovází oheň. | | Zde Kršna odpovídá na Ardžunovu touhu ze začátku 2. kapitoly, kdy chce opustit bojiště a vrátit se do lesa jako poustevník. Každá činnost má svoji příjemnou i nepříjemnou část. Každý člověk působí utrpení svému okolí v menší nebo větší míře. Žádný osud v těle není úplně čistý, jedná se jen o to, zda se duch osvobodí, nebo zůstane dále v otroctví svých představ. | | saha | s; spolu | | džam | zrození | | karma | čin; činnost | | kaunteja | Ardžuna - syn Kuntí | | sadošam | zlé; vadné | | api | v; i; zahrnovat | | na | Ani; ne- | | tjadžet | zříkat se | | sarva | všichni; vše | | árambhá | činy; činnosti | | hi | jistě; také | | došena | zlo | | dhúmena | kouř | | agnih | oheň | | iva | jakoby | | ávrtáh | obklopit; halit |
| | | Verš : 18.49. | 
| asaktabuddhih sarvatra džitátmá vigatasprhah
naiškarmjasiddhim paramám samnjásenádhigaččhati
Kdekoli rozum svobodný ovládá své Já, bez touhy,
svobodou činů nejvyšší úspěch vzdáním se dosáhne. | | | Kdokoli, jehož rozum je bez ulpívání, kdo ovládá své Já a nemá žádné žádosti, dosáhne pomocí odevzdání nejvyššího úspěchu, kterým je osvobození od činů. | Nepřipoutaný rozum je rozum v kvalitě čistoty. Ten rozlišuje věčné Já a pomíjivou představu. Taková bytost není závislá na tom, co se v představě odehrává, vždyť je to jen hra mysli, iluze. Proto svou mysl drží zkrátka, nedovolí jí honit se lákavými touhami, ale nutí ji konat pečlivě povinnosti.
Jelikož k činům ji nutí pouze pocit povinnosti, potom nezávisí na žádných plodech. Toto je nejvyšší forma odevzdání.
Pokud takový způsob života ještě není pro bytost zcela přirozený, musí se vlastní snahou a kontrolou mysli takovému způsobu života naučit. Tehdy použije zříkání se plodů uváděné na začátku této kapitoly. | | asakta | nepřipoutaný | | buddhih | moudrost; rozum | | sarvatra | kdekoli | | džita | vládnout | | átmá | pravé Já; mysl | | vigata | zbavený | | sprhah | žádost | | naiškarmja | osvobození od činů | | siddhim | naplnění; úspěch | | paramám | nejvyšší; věčný | | samnjásena | vzdání se | | adhigaččhati | získat; dosáhnout |
| | | Verš : 18.50. | 
| siddhim prápto jathá brahma tathápnoti nibodha me
samásenaiva kaunteja ništhá gňánasja já pará
Úspěch maje, kterak Brahma také dojde, poslouchej Mne,
stručně zajisté, Kauntéjo, stálé poznání nejvyšší. | | | Nauč se ode Mne v krátkosti, Synu Kuntí, jak ten, kdo získal úspěch také dosáhne Brahma. Toto je nejvyšší a stálé poznání. | Nejvyšší cíl je jeden jediný. Dosáhnout úspěchu osvobozením od vlivů činů znamená také získat kvality Brahma a vstoupit do něj. To samé je osvícení nebo osvobození ducha. Indická filozofie rozlišuje několik druhů mudrců, ale jde v podstatě o odlišení cesty, kterou daný mudrc dosáhl cíle. V páté kapitole Kršna praví, že ať jde mudrc cestou jógy nebo sánkhji, pokud dosáhne dokonalosti jednou cestou, získal samozřejmě i plody cesty druhé.
Mezi mudrci nemůže být rozdílu, protože v nich není žádná touha. Touha je příčina nespokojenosti. Kde je trvalá spokojenost, tam je skutečná moudrost. | | siddhim | naplnění; úspěch | | prápto | získání | | jathá | jako; jak | | brahma | Brahma; Védy | | tatha | také | | ápnoti | získat | | nibodha | ocenit; pochopit | | me | můj; mi | | samásena | stručně | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | kaunteja | Ardžuna - syn Kuntí | | ništhá | vytrvalost; vytrvalá činnost | | gňánasja | poznání | | já | co | | pará | nejvyšší |
| | | Verš : 18.51. | 
| buddhjá višuddhajá jukto dhrtjá''tmánam nijamja ča
šabdádín višajámstjaktvá rágadvešau vjudasja ča
Rozum očistil, spřažený a snahou své Já ovládá,
zvuk vzdal i jiná lákadla, svody i odpor odstranil, | | | Obdařen čistým rozumem, snahou ovládá své Já, vzdal se zvuku a dalších smyslových vjemů, přemohl vášeň i nenávist, | První věc, kterou Kršna zmiňuje je čistý rozum, který je popsán ve verši 18.30. Takto očištěná rozlišovací schopnost je podstato duchovní svobody. Práce na očištění rozumu a mysli je základem duchovního růstu. Čistým rozumem jsme schopni zachytit znečišťující myšlenky a snahou se je pokoušíme co nejvíce oslabit, až úplně zaniknou.
Další důležitou schopností je uvědomit si pouto ke smyslovým vjemům. Je zde výslovně uveden zvuk, tedy hezká hudba,nebo odporný a lekavý skřek. V čisté mysli se neobjevují žádné vztahy, ani láska ke milým vjemům, ani odpor k vjemům nemilým. Čistá mysl přece neustále ví, že to je pouze představa, vidina a nemá důvod se k vidině nijak vázat. | | buddhjá | moudrostí; rozumu | | višuddhajá | očistit | | juktah | zapojit; zapřáhnout | | dhrtjá | úsilí | | átmánam | mysl; pravé Já | | nijamja | ovládnout; zkrotit | | ča | a; také | | šabda | zvuk | | ádín | počínaje; zdroj; počátek | | višajáms | předměty | | tjaktvá | zříkat se; riskovat | | rága | lákání; půvab; svody | | dvešau | odpor; nechuť | | vjudasja | odstranit | | ča | a; také |
| | | Verš : 18.52. | 
| viviktaseví laghváší jatavákkájamánasah
dhjánajogaparo nitjam vairágjam samupášritah
v klidu sídlí, šetrně jí, řeč, tělo, mysl ovládá,
v józe meditace skvělé věčně svobodný spočívá, | | | setrvává v tichu, jí střídmě, ovládl řeč, tělo i mysl, vždy ponořený v disciplíně rozjímáním, navždy spočinul ve svobodě, | Další verš uvádí další dovednost, a to moudrou činorodost. Člověk má konat své činy, které vykonává tělem, řečí a myslí. Zároveň však musí být tato činnost pod kontrolou jógy meditace. To znamená, že činy konáme a zároveň si uvědomujeme co se děje i jakým způsobem je činnost vykonávána.
Je-li hotovo, potom setrváváme v tichu a když je potřeba, tehdy je tělu dodána potrava a další potřebné věci v dostatečném množství. | | vivikta | klidné | | seví | spočinutí | | laghu | šetrně; střídmě | | áší | jíst | | jata | ovládnout | | vák | řeč (kultivovaná) | | kája | tělo | | mánasah | mysl | | dhjána | meditace; rozjímání | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | parah | nejvyšší | | nitjam | věčné | | vairágjam | neulpívání; odpoutanost; bezvášnivost | | samupášritah | spočinout; uchýlit se |
| | | Verš : 18.53. | 
| ahankáram balam darpam kámam krodham parigraham
vimučja nirmamah šánto brahmabhújája kalpate
sobectví, sílu a zpupnost, touhu, hněv také majetek
odhodil, bez svého, mírný, Brahma je hoden dosáhnout. | | | zavrhl falešné já, násilí, pýchu, touhu, hněv a majetek, s myslí očištěnou od pocitu moje v naprostém míru, je připraven stát se Brahma. | Tento verš upozorňuje na nedostatky, které se mohou posilovat při plnění předchozích dvou veršů. Pokud člověk nekoná cvičení s maximální pokorou, potom většinou pouze posiluje své Ego. S ním roste pýcha založená na vlastních úspěších a bytost se stává ještě ubožejším otrokem svého Ega, i když má silný pocit, že je svobodná. Pokud je taková nešťastná bytost postavena před vlastní nedostatky, pak její reakce může být plná hněvu a násilí.
Kdo všechny vyjmenované vlastnosti potlačil na minimální úroveň, je připraven. Musí v tomto stavu vyčkat v tichu a pokoře a jistě bude brzo odměněn prvním prožitkem skutečné svobody. | | ahankáram | ego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji" | | balam | síla | | darpam | zpupnost | | kámam | toužící; touha | | krodham | hněv | | parigraham | pocit vlastnictví; majetek | | vimučja | odvrhnout; odhodit | | nirmamah | bez myšlenky "moje"; bez představy majetku | | šánto | mír; klid | | brahma | Brahma; Védy | | bhújája | vejít; dojít | | kalpate | být hoden; připraven; být způsobilý |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 5.1.2012, zobrazeno : 2402
|