Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 10. lekce

10. pokračování korespondenčního kurzu - verše 2.10-16
Nyní začíná první lekce učení samotného Kršny. A jako dobrý učitel začíná od začátku, od samotné podstaty problému.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 2.10.

tamuváča hršíkešah prahasanniva bhárata
senajorubhajormadhje višídantamidam vačah

Jemu uvádí Hršikéša jako s úsměvem, Bhárato,
mezi dvěmi armádami, smutnému, tato slova svá.

Smutnému Ardžunovi řekl mezi oběma armádami Kršna, Pán smyslů, s úsměvem tato svá slova, králi Bháratů.

tam	k němu; tomu
uváča	pravil
hršíkešah	Kršna - Pán smyslů, potěšení
prahasann	usmívat se; s úsměvem vytknout chybu
iva	jakoby
bhárata	Bharata - potomek dynastie Bharatů (Dhrtaráštra, když mluví Saňdžaja; Ardžuna, když mluví Kršna)
senajor	armády
ubhajor	obě
madhje	mezi
višídantam	smutný; v zármutku
idam	tyto; toto
vačah	slova

Verš : 2.11.

šrí bhagavánuváča
ašočjánanvašočastvam pragňávádámšča bhášase
gatásúnagatásúmšča nánušočanti panditáh

Šrí Bhagaván uvádí:
To nesmutné oplakáváš, mudrců řečí užíváš.
pro mrtvé ani pro živé učení jistě nepláčou.

Blahoslavený Pán pravil:
Pláčeš pro to, co není třeba oplakávat a užíváš slova moudrých. Moudří však nepláčou ani pro ty, kdo odešli, ani pro ty, kdo ještě žijí.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
ašočján	to, co není třeba oplakávat
anvašočas	plakat; truchlit
tvam	tě; tebe; ty
pragňá	učený; moudrý
vádámš	řeč
ča	a; také
bhášase	říkat; užívat
gata	odešli
asún	život
agata	neodešli
asúmš	život
ča	a; také
na	Ani; ne-
anušočanti	plakat; naříkat
panditáh	moudří; učení

Verš : 2.12.

na tveváham džátu násam na tvam neme džanádhipáh
na čaiva na bhavišjámah sarve vajamatah param

Nebylo abychom Já, ty či tito vládci nebyli.
Jistě nebude abychom všichni potom zas nebyli.

Nikdy se nestalo abych Já, ty nebo tito králové neexistovali. A jistě se nestane, že bychom přestali všichni věčně existovat po této bitvě.

V této bitvě padnou téměř všichni bojovníci. Na bojišti se jich shromáždilo dvacet milionů a přežije jich ani ne dvacet, všichni ostatní zemřou a přesto Kršna říká - i po této bitvě všichni budeme existovat. Vysvětlení je jediné, Kršna vidí věčnou podstatu každého jednoho bojovníka a ti ostatní vidí jen pomíjivá smrtelná těla.

na	Ani; ne-
tu	ale; však
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
aham	Já, jsem
džátu	kdykoli; vždy
na	Ani; ne-
ásam	existovat
na	Ani; ne-
tvam	tě; tebe; ty
na	Ani; ne-
ime	tito
džanádhipáh	králové; vládci lidí
na	Ani; ne-
ča	a; také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
na	Ani; ne-
bhavišjámah	budou existovat
sarve	všichni
vajam	my
atah	po
param	nejvyšší; dávné; věčné

Verš : 2.13.

dehino'sminjathá dehe kaumáram jauvanam džará
tathá dehántarapráptirdhírastatra na muhjati

Duch v tomto těle vtělený dětství, dospělost a stáří
tak přechod těla zažívá. Moudrý zmaten tímto není.

Vtělená bytost prožívá v jednom těle dětství, mládí a stáří. Stejně tak prožívá i přechod do dalšího těla. Tím moudrý není zmaten.

Toto je krásný příklad neustálé proměnlivosti přírody a věčné neměnnosti ducha. Tělo člověka se mění od novorozence, přes dítě, dospělého člověka až ke starci. Vždy člověk tvrdí toto jsem já a ukazuje na své tělo. Mezi tělem a stavem mysli dítěte a starce je veliký rozdíl. Pocit já je však je stále stejný a ukazující prst neukazuje na tělo, ale na ducha, který v hmotném těle sídlí a který tělu dává život. Když duch tělo opustí, říkáme že tělo zemře a pak se rozpadne. Duch však žije dál a po té, co jedno tělo odloží, po chvíli na sebe bere další nové tělo.
Nemůžeme si však představovat, že duch dlí v hmotném těle. Skutečnost je jiná. Existuje duch, který prožívá v bdělém stavu pocit bdělého těla a ve spánku těl snových. Duch je věčný a vše jsou jen jeho prožitky. Nevíme jistě, zda hmotné tělo existuje, nevíme zda existuje Země a vesmír, to vše jsou pro ducha jen myšlenky. Jistě, nemůžeme říci ani že to neexistuje. Prostě na to nemáme žádné důkazy kromě smyslových vjemů.

dehino	vtělený
asmin	v této
jathá	jako; jak
dehe	tělo
kaumáram	dětství
jauvanam	mládí
džará	stáří
tathá	také; dále
deha	tělo
antara	přechod
práptir	získání
dhíras	moudrý; znalý
tatra	tam
na	Ani; ne-
muhjati	zmatek

Verš : 2.14.

mátrásparšástu kaunteja šítošnasukhaduhkhadáh
ágamápájino'nitjástámstitikšasva bhárata

Vjemy ty pouze, Kauntéjo, chlad, horko, radost, žal nesou,
přicházejí, odcházejí, nestálé strp je Bhárato.

Smyslové vjemy, Synu Kuntí, pocity chladu, horka, radosti i žalu přinášejí. Ty však přicházejí a odcházejí a nejsou stálé. Proto je snášej klidně, Bhárato.

Kršna začíná svůj výklad objasněním smrtelnosti každého těla a pomíjivosti a nestálosti představ ve kterých Ardžuna žije a připomíná mu, že nad tím vším je princip neměnný, věčný a jediný skutečný.
Všechno, co tento duch prožívá, tedy to co my prožíváme, je jako sen. A v tomto podivném snu je s námi hrána jakási hra, která má svá pravidla. Snaha proniknout do událostí hry však v podstatě nikam nevede, pouze se nám odkrývá další nepoznaná část a toto snažení nemá nikde konce. A hlavně jsme stále přesvědčeni o tom, že hra i onen sen je skutečný.
Jediná cesta ven je uvědomovat si svoji pozici ve hře, poznat její důležitá pravidla a následně si uvědomit tu skutečnost, že vše je pouhý sen, pouhá představa a já jsem ten, komu se tato představu zdá.

mátrá	pouze
sparšástu	dotek; styk
kaunteja	Ardžuna - syn Kuntí
šíta	zima
ušna	horko
sukha	štěstí; radost
duhkha	neštěstí; strast
dáh	dávat; poskytovat
ágama	objevit se
apájino	zmizet
anitjás	nestálý
tán	oni; těch
titikšasva	snášet
bhárata	Bharata - potomek dynastie Bharatů (Dhrtaráštra, když mluví Saňdžaja; Ardžuna, když mluví Kršna)

Verš : 2.15.

jam hi na vjathajantjete purušam purušaršabha
samaduhkhasukham dhíram so'mrtatvája kalpate

Ta bytost, které se netknou, zajisté Purušoršabho,
smutek ani radost, moudrá, osvobození hodná je.

Moudrá a osvobození hodná bytost je ta, které se smyslové vjemy nedotknou, Nejlepší z mužů, která je stejná v žalu i radosti.

Očištěná mysl - tedy duch ve své čisté a neposkvrněné podobě - není připoutaná k jevům probíhajícím v představách. Pro vznešeného ducha jsou představy jen hra, kterou může hrát s radostí a chutí, ale vždy s vědomím, že se jedná o hru.

jam	tomu
hi	jistě; také
na	Ani; ne-
vjathajanti	trápit; dotknout se
ete	tyto; ty
purušam	bytost; osoba
purušaršabha	nejlepší z mužů
sama	stejný
duhkha	neštěstí; strast
sukham	štěstí; radost; snadno
dhíram	moudrý; znalý
sah	ten; on
amrtatvája	osvobození; nesmrtelnost
kalpate	být hoden; připraven; být způsobilý

Verš : 2.16.

násato vidjate bhávo nábhávo vidjate satah
ubhajorapi dršto'ntastvanajostattvadaršibhih

Neskutečné není stálé, pro skutečné není změny.
Oboje však vidí jen ten, kdo pravdu o nich uviděl.

Neskutečné nikdy není stálé, skutečné se nikdy nemění. Oboje však vidí jen ten, kdo vidí podstatu pravdy o nich.

Skutečnost je jiná, nemění, je tu pořád, od naší první myšlenky se a proto je smysly nepostřehnutelná. To však neznamená, že není poznatelná. Hledající se pouze musí přestat zajímat o pomíjivé projevy svých představ a potom si teprve může uvědomí ten princip, díky kterému všechny představy vznikají.
Tento verš přináší úplně nový pojem skutečnosti. Co je skutečné, to se nikdy nezmění. Co se mění, začíná a končí to není skutečné. Jak si to však máme představit.
Existuje velice jednoduchý pokus. Dívejte se na něco zajímavého a potom zavřete oči. Vše, co bylo v představě naší mysli, zmizí. Zmizelo to i venku ? Nevíme, protože máme zavřené oči. Duch prostě nemá informce ze smyslů a neví, co se děje s okolním světem.
Jak tomu máme rozumnět ? Duch nežije ve skutečném světě. Duch má k dispozici pouze smyslové vjemy a podle nich si vytváří obraz světa. Ta krásná věc, kterou jste pozorvali, nidky nebyla ve vaší hlavě, byl tam jen její obraz. Mysl pospojuje všechny ostatní informace z paměti, přiřadí vjemu jméno, vůni, kvalitu doteku i chuť. To vše jsou však jen další smyslové informace. Mimo smysly nemá duch nic, co by pradivost obrazu potvzovalo.

na	Ani; ne-
asato	nepravdivý; neskutečný
vidjate	tam je; existuje
bhávo	být stálý; existovat
na	Ani; ne-
abhávo	být proměnný; nestálý
vidjate	tam je; existuje
satah	pravdivý; skutečný
ubhajor	obě
api	v; i; zahrnovat
dršto	vidět; být si vědom
antas	vnitřek
tu	ale; však
anajos	jejich
tattva	pravda
daršibhih	ten kdo vidí

Předchozí lekce Následující lekce