Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 15. lekce

15. pokračování korespondenčního kurzu - verše 2.42-46
Poučení o pomíjivosti plodů činů vzniklých z touhy.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 2.42.

jámimám pušpitám váčam pravadantjavipaščitah
vedavádaratáh pártha nánjadastíti vádinah

Ti, kdo tu květnatá slova pronášejí a zmateni
Védské verše plní, Pártho, tvrdí, nic jiného není.

Ti, kdo květnatá slova pronášejí a jimi zmateni Védská písma dodržují, Synu Prthy, prohlašují, že nic jiného není.

jám	ti; ten
imám	tuto
pušpitám	květnatá
váčam	slova
pravadanti	pronášet; mluvit
avipaščitah	zmatený; nerozlišující
veda	vědět; Védy, posvátné knihy
váda	řeč
ratáh	následovat; plnit
pártha	Ardžuna - syn Prthy (Kuntí)
na	Ani; ne-
anjad	jiné
asti	tam (je)
iti	tak; proto
vádinah	tvrdí; prohlašují

Verš : 2.43.

kámátmánah svargapará džanmakarmaphalapradám
krijávišešabahulám bhogaišvarjagatim prati

Dychtí v mysli po nebesích, plody činů jsou jen zrody.
Obětují mnoho, draze, pro rozkoše bohů v nebi.

Dychtí v mysli po nejvyšším nebi, však plody těchto činů vytváří jen další zrození. Obětují často a nákladně za účelem získání požitků a bohorovnosti.

káma	touha
átmánah	mysl; já
svarga	nebe
pará	nejvyšší
džanma	zrození; vznik
karma	čin; činnost
phala	plody; zisky
pradám	vytvářet; způsobit
krijá	oběti; rituály
višeša	nejlepší
bahulám	mnohým
bhoga	potěšení; požitek
aišvarja	bohorovnost
gatim	cíl
prati	za účelem

Verš : 2.44.

bhogaišvarjaprasaktánám tajápahrtačetasám
vjavasájátmiká buddhih samádhau na vidhíjate

Rozkošemi bohů jatí, padlí srdcem zatvrzelým,
soustředit mysl a rozum, ani samadhi neznají.

Kdo jsou závislí na požitcích a bohorovnosti, mají svá srdce zatvrzelá a zavřená, ti nezískají soustředění mysli, čistý rozum ani sjednocení.

Většina náboženských obřadů má spíše společenský než duchovní význam. Nelze říci, že by nebyly důležité, ale jejich význam je přenášet nejvyšší učení z generace na generaci. Ve snaze o sebepoznání je důležité soustředění, klid, a studium vlastní mysli. Vykonávání obřadů, zejména s touhou po různých požitcích, k sebepoznání nevede.

bhoga	potěšení; požitek
aišvarja	bohorovnost
prasaktánám	závislost; připoutanost
taja	skrytý
apahrta	unesený
četasám	srdce; mysl
vjavasája	soustředěné; rozhodné
átmiká	pravé Já; základ mysli
buddhih	moudrost; rozum
samádhau	Samadhi - dosažení soustředění mysli
na	Ani; ne-
vidhíjate	donutit; dosáhnout

Verš : 2.45.

traigunjavišajá vedá nistraigunjo bhavárdžuna
nirdvandvo nitjasattvastho nirjogakšema átmaván

Tři jakosti znají Védy. Nad jakostmi buď, Ardžuno.
Nad dvojnost, věčně v čistotě, nad prospěchem dli ve svém Já.

Tři kvality jsou předmětem Véd. Ty buď mimo tyto tři kvality, Ardžuno. Mimo dvojnost, v jednotě, věčně v čistotě setrvávej, mimo systém osobních prospěchů, ve svém pravém Já.

Védy, a s nimi všechny ostatní duchovní knihy, se zaobírají pouze smysly vnímanými projevy přírody. Všechno, co knihy popisují, je pouze pomůckou k přípravě mysli člověka dosáhnout stavu, kdy bude schopen obdržet Božskou milost a poznat pravou skutečnost.
Setrvání v této nejvyšší skutečnosti je stav popsaný v druhém verši.

traigunja	tři kvality (sattva - čistota; radžas - neklid, vášeň; tamas - temnota, nevědomost)
višajá	předmět; záměr
vedá	Védy
nistraigunjo	mimo tři kvality
bhava	buď; staň se
ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
nirdvandvo	mimo duality
nitja	věčné
sattva	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
sthah	umístěn; setrvávat
nirjogakšema	mimo systém prospěchu
átmaván	ve svém pravém Já

Verš : 2.46.

jávánartha udapáne sarvatah samplutodake
távánsarvešu vedešu bráhmanasja vidžánatah

Užitek studny vždy splní veliká záplava vody,
také všech Védů užitek má Brahma tohoto znalý.

Stejný užitek jako studna plní veliká záplava vody, také užitek všech Védů plní ten, kdo poznal toto Brahma.

Duchovní literatura, kterou darovali lidem Ti, kdo poznali pravdu, je nesmírně užitečná. Nicméně je-li možno setkat se s živým mudrcem, je rozumné knihy zavřít a snažit se získat co nejvíce zkušeností od takového mistra. On zcela přirozeně zná podstatu, je jejím zosobněním a může pomoci více, než sebelepší kniha. Pokud se to nedaří, je nutno uvědomit si, že chyba není v mistrovi, ale vždy v žákovi. Někdy může pomocí více pokory a snahy, jindy je dobré vyhledat jiného mistra.

jáván	stejně
artha	zisk; potřeba; důvod
udapáne	studna
sarvatah	úplně; všude; kdekoli
samplutodake	jezero; velká spousta vody
táván	také
sarvešu	všude; vše
vedešu	Védy; studium Véd
bráhmanasja	hledající Brahma
vidžánatah	vědět; mít poznání

Předchozí lekce Následující lekce