16. pokračování korespondenčního kurzu - verše 2.47-53
Vlastnosti moudrého člověka
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 2.47. | 
| karmanjevádhikáraste má phalešu kadáčana
má karmaphalaheturbhúrmá te sango'stvakarmani
Činnosti máš právo konat, ale nechtěj jejich plody.
Pro plody činy nekonej. K nečinnosti však nevaž se. | | | Máš jistě právo konat činnosti, nemáš však právo na jejich plody. Plody těchto činností nesmí být důvodem k jejich vykonání. Nepropadej však nečinnosti. | | karmani | činy; činnost | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | adhikáras | mít nárok; smět | | te | Tobě; tito | | má | ne; nikdy | | phalešu | plody | | kadáčana | kdykoli | | má | ne; nikdy | | karma | čin; činnost | | phala | plody; zisky | | hetuh | příčina | | bhúr | stát se | | má | ne; nikdy | | te | Tobě; tito | | sango | připoutanost | | astu | být (něčím); ponechat | | akarmani | nečinnost |
| | | Verš : 2.48. | 
| jogasthah kuru karmáni sangam tjaktvá dhanaňdžaja
siddhjasiddhjoh samo bhútvá samatvam joga učjate
V józe pevný, konej činy, nevaž se k nim, Dhanandžajo.
Úspěch, neúspěch stejně ber, stejnosti jóga říká se. | | | Buď pevný v disciplíně, konej činy, ale pout k činům se vzdej, Dobyvateli vítězství. Být stejně klidný v úspěchu i neúspěchu, tomu se jóga říká. | Učení Bhagavadgíty a ostatních hinduistických knih dává obrovský důraz na činnosti. Žádná jiná filozofie nedosáhla tak dokonalého skloubení světské (činné) a duchovní části života.
Je to úžasně jednoduché. Opravdu chcete žít plnohodnotný duchovní život? Pak stačí poznat své povinnosti a bez ohledu na výsledek je pravidelně vykonávejte. Pokud to budete dělat každý den po celý život, bez touhy po zisku, uznání nebo úctě, pokud ve svých povinnostech uvidíte svůj úděl daný Bohem, který vám daroval proto, aby se váš duch mohl osvobodit, potom se završí váš čas vyměřený ve světě strasti a čeká vás věčná blaženost, ze které už není návratu.
Karmajóze je věnována 3. kapitola Bhagavadgíty. | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | sthah | umístěn; setrvávat | | kuru | Kuruovský; vykonávat | | karmáni | činy; činnost | | sangam | připoutanost | | tjaktvá | zříkat se; riskovat | | dhanaňdžaja | Ardžuna - dobyvatel bohatství | | siddhi | úspěch | | asiddhjoh | neúspěch | | samo | stejný | | bhútvá | žít; existovat; stát se | | samatvam | klid; vyrovnanost mysli | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | učjate | říkat; nazývat |
| | | Verš : 2.49. | 
| dúrena hjavaram karma buddhijogáddhanaňdžaja
buddhau šaranamanviččha krpanáh phalahetavah
Činnosti jsou mnohem nižší, než je moudrost, Dhanandžajo.
Útulek v moudrosti najdi, ubozí jsou plodů chtiví. | | | Činnosti jsou mnohem nižší než disciplína a moudrost, Dobyvateli vítězství. V moudrosti hledej své útočiště. Kdo jen pro plody koná je hoden soucitu. | | Zde je činností myšlena činnost puzená touhou, Kršna nabádá Adržunu, aby se vzdal všech svých záměrů, tužeb a závislostí a svůj úděl podstoupil s očištěnou - moudrou myslí. | | dúrena | daleko | | hi | jistě; také | | avaram | nízký; ubohý; hanebný | | karma | čin; činnost | | buddhi | moudrost; rozum | | jogát | Jógou; jóga | | dhanaňdžaja | Ardžuna - dobyvatel bohatství | | buddhau | moudrost | | šaranam | útočiště | | anviččha | hledej | | krpanáh | ubohý; hodný soucitu | | phala | plody; zisky | | hetavah | příčina |
| | | Verš : 2.50. | 
| buddhijukto džahátíha ubhe sukrtaduškrte
tasmádjogája judžjasva jogah karmasu kaušalam
Moudrostí spřažen opusť tu ctnosti a také neřesti.
Proto se jógou zušlechti. Jóga je činů umění. | | | Sjednocen s moudrostí opusť zde obě, jak ctnost tak i neřest. Proto pěstuj disciplínu. Disciplína je umění konat činy. | | buddhi | moudrost; rozum | | juktah | zapojit; zapřáhnout | | džaháti | odmítnout; vzdát se; opustit | | iha | zde | | ubhe | oba | | sukrta | ctnost | | duškrte | neřest | | tasmát | proto | | jogája | jógu | | judžjasva | zapojit se; usiluj | | jogah | Jóga, nejvyšší moudrost; disciplína | | karmasu | čin; činnost | | kaušalam | dovednost; umění pramenící z poznání |
| | | Verš : 2.51. | 
| karmadžam buddhijuktá hi phalam tjaktvá maníšinah
džanmabandhavinirmuktáh padam gaččhantjanámajam
Všech plodů z činů zrozených se mudrci vždy vzdávají.
Pout zrodů zcela svobodní, blažený stav pak získají. | | | Plodů zrozených z činů se moudří mudrci vzdávají. Když se zcela osvobodí od pout znovuzrození, potom dosahují stavu bez nemoci ducha. | Jóga činů je disciplína a poznání řádu. Kdo pozná pravidla a přijme je za svá, ten dále koná své povinnosti, aniž by na něm ulpěla jediná závislost nebo jiná nesvoboda.
Před Ardžunou stojí věru velice nelehký úkol, zabít své bratrance, přátele, učitele, děda, a dokonce svého nepoznaného bratra. Pro něj je velice nesnadné se svou povinností vyrovnat. Oč jednodušší jsou naše činy a přesto to není jednoduchý úkol.
Díky Kršnovi, Vjásovi a stovkám generací bezejmenných lidí však máme k dispozici stejné učení, které pomohlo Ardžunovi je zcela jisté, že dokáže pomoci i nám s našimi jednoduchými obtížemi. | | karma | čin; činnost | | džam | zrození | | buddhi | moudrost; rozum | | juktá | zapřažen; zapojen | | hi | jistě; také | | phalam | plody; zisky | | tjaktvá | zříkat se; riskovat | | maníšinah | moudří | | džanma | zrození; vznik | | bandha | svazek; připoutanost | | vinirmuktáh | zcela osvobozen | | padam | stav | | gaččhanti | získat | | anámajam | mimo smutek; mimo nemoc (ducha) |
| | | Verš : 2.52. | 
| jadá te mohakalilam buddhirvjatitarišjati
tadá gantási nirvedam šrotavjasja šrutasja ča
Až jistě klamu hustý les svojí moudrostí překonáš,
dosáhneš nevšímavosti, co slyšíš i co jsi slyšel. | | | Pokud překonáš hustý les zmatených představ pomocí moudrosti, potom dojdeš nezaujatosti k slyšenému teď i v minulosti. | | jadá | jestli | | te | Tobě; tito | | moha | zmatení představ; klam; iluze | | kalilam | houští; hustý, temný les | | buddhih | moudrost; rozum | | vjatitarišjati | překonat; projít | | tadá | když; tehdy | | gantási | dojít; dosáhnout | | nirvedam | nezaujatost; lhostejnost | | šrotavjasja | slyšené nyní | | šrutasja | slyšené v minulosti | | ča | a; také |
| | | Verš : 2.53. | 
| šrutivipratipanná te jadá sthásjati niščalá
samádhávačalá buddhistadá jogamavápsjasi
Slyšeným vyrušovaný, až nepohnutě setrváš,
v sámadhi moudra nehnutě, tehdy svou jógu završíš. | | | Až tvůj rozum, vyrušovaných poslechem posvátných knih, setrvá pevně v neměnném sjednocení, tehdy je disciplína završena. | Ve chvíli, kdy po splnění vašich povinností vás z klidu mysli nerozruší ani chvála a ani hanlivé spílání, tehdy vězte že jste ušli veliký kus cesty a jste hodni ochutnat nesmrtelnost.
Tehdy budete přirozeně svobodnou, samostatnou a svébytnou bytostí, znající jistě své povinnosti a tím i svou hodnotu a budete připraveni obdržet Boží milost. | | šruti | slyšené; Védy a upanišády | | vipratipanná | zmatený; rozrušený | | te | Tobě; tito | | jadá | jestli | | sthásjati | setrvat; spočinout | | niščalá | pevně; nehybně | | samádháu | Samadhi - dosažení soustředění mysli | | ačalá | nepohnutelně | | buddhih | moudrost; rozum | | tadá | když; tehdy | | jogam | jógu; jóga | | avápsjasi | získat |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 13.6.2011, zobrazeno : 2514
|